„Jen jsem se bránil, bál jsem se o život,“ tvrdil v úterý u soudu Robert Tremel, jenž se k vraždě přiznal. Muže podle obžaloby ubodal. Lékaři na těle seniora napočítali 24 ran.
Tremel před krajským soudem tvrdil, že do bytu seniora v ústecké čtvrti Dobětice přišel 28. února 2013 jen proto, aby muži nabídl práci. Vylíčil, že šlo o místo vrátného v ústecké nemocnici, o němž se dozvěděl čtyři měsíce před tím.
Rozhovor s mužem, kterého znal zběžně, prý nejprve plynul klidně. „Byla to kamarádská debata u kávy. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se něco mohlo stát,“ řekl Tremel.
Co se dělo po tom, kdy každý vypil dva panáky becherovky, není jasné. Tremel přednesl verzi, že mu senior ukázal pistoli a popichoval ho. „Pořád říkal: Buď chlap, pořiď si zbraň,“ líčil Tremel.
Napětí se podle něj zvyšovalo. „Strčil do mě vší silou. Řekl jsem, že jdu domů a strčil ho také. On mi dal pěstí. Lehce jsem mu jí vrátil a chtěl odejít. Jenže v tom vzal kovovou tyč a praštil mě do ruky, pak do hlavy. Chytil jsem tu tyč a dal mu také rány tyčí. Jenže on křičel: Na mě si troufáš? Ty hajzle, to jsi neměl dělat, to tě bude mrzet, já tě odprásknu!“ vyprávěl Tremel.
Pak vylíčil, že vzal nůž a bodl. První ránu zasadil muži do zad. „Abych mu zabránil jít do obýváku pro zbraň,“ snažil se hájit. „Bodl jsem, už jsme nevěděl, co dělám. Bodal jsem, dokud nepadl. Byl jsem mimo, zatmělo se mi před očima,“ řekl Tremel.
Z bytu si odnesl pistoli a náboje
Jenže znalci v bytě nenašli Tremelovu krev ani jiné známky zápasu. Na podlaze nebyly žádné krvavé šmouhy, jen jasně ohraničené skvrny.
Po činu si Tremel sedl na půl hodiny v obýváku a přemýšlel. „Byl jsem z toho špatnej. Říkal jsem si, že mám celý život v háji,“ vzpomínal před soudem.
Jak se případ vyvíjel28. února 2013 se stala vražda. 2. července 2013 policie oznámila, že vraha dopadla. 11. prosince 2013 začal soud. 24. listopadu 2014 chtěl soud vynést rozsudek, krátce předtím ho ale na žádost žalobkyně odložil. 16. prosince 2014 policie obvinila z vraždy Roberta Tremela a týž den se původně stíhaný dostal na svobodu. |
Pak se zvedl a začal uklízet stopy. „Bylo mi zle z té krve, obul jsem si jeho pantofle, které jsem pak odnesl,“ řekl. S pantoflemi vzal i hrnek, ze kterého pil, tyč, potah, na kterém seděl, seniorovu pistoli a 374 nábojů. Zbraň i střelivo později zakopal.
„Nechápu to, do teď jsem byl klidný člověk,“ politoval se.
Na dotazy ale v soudní síni několikrát reagoval podrážděně. Například na otázku soudkyně Jany Kurešové, proč z bytu při prvním konfliktu jednoduše neodešel, reagoval: „A co byste dělala vy?“ „Vy jste v pozici obžalovaného,“ připomněla mu soudkyně.
Když se žalobkyně Hana Řeháková zeptala, od koho si půjčoval peníze, zadlužený Tremel se pro změnu ohradil: „To s tím vůbec nesouvisí.“
Tremela usvědčily stopy DNA za nehty oběti
Po vraždě zapnul v kuchyni plynové hořáky a z vedlejší místnosti přinesl pájku, kterou položil na sporák. Výbuch nenastal jen náhodou. „Vůbec nevím, proč jsem to udělal,“ řekl.
„Asi aby došlo k výbuchu, ne?“ zeptala se soudkyně. Tremel na to odpověděl, že prostě zmatkoval.
Před tím podle obžaloby ucpal digestoř. To Tremel popřel, policie ale nalezla na hadrech v digestoři jeho pachové stopy.
Tremel tvrdí, že měl po činu silné výčitky svědomí. Na policii se ale nepřihlásil, protože prý chtěl nejprve zabezpečit rodinu. Policie ho přitom vyslýchala jako svědka.
Mezitím zatkla jiného muže, který strávil nevinně rok a půl ve vazbě. Na Tremela policie přišla, až když mu kvůli podvodu, ze kterého ho podezírala, odebrala vzorek DNA. Shodoval se s DNA zajištěnou za nehty zavražděného seniora.
Advokát nevinného muže bude žádat odškodnění pro nezákonné stíhání a vazbu, v níž jeho mandant strávil rok a půl. Obvyklá částka se v obdobných případech pohybuje mezi 500 až 1 500 korunami za den ve vazbě, ale může být i nižší, či vyšší, pokud se náležitě zdůvodní (o případu zde).
