Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zájem Arabů o Teplice klesá. Vyhnaly je protesty i nižší dotace na lázně

  17:34aktualizováno  17:34
Arabové ztrácejí zájem o Teplice. Do lázeňského města jich přímo za léčebnými kúrami nebo jako doprovod jezdilo i 20 tisíc ročně. Podobná čísla jsou však nyní minulostí.

Klientky lázní z Arábie v Šanovském parku v Teplicích | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

Šanov, čtvrť okolo lázeňských domů, která touto dobou už byla plná žen zahalených v nikábech, mužů posedávajících u vodních dýmek a filipínských služek s dětmi, zůstává prázdná. Místní, kteří si na chování a zvyky turistů ze Saúdské Arábie či Kuvajtu nikdy příliš nezvykli, jsou vesměs rádi. Trpí hlavně podnikatelé specializující se na služby pro hosty z Blízkého východu.

Vedení Lázní Teplice v Čechách není příliš sdílné, pokud jde o přesná čísla ilustrující pokles počtu arabských hostů. Akciová společnost, za níž stojí dvě firmy s adresami v cizině Spanet a Singleman, jen uvádí, že neví, kolik Kuvajťanů a Saúdů na léčení letos přijede.

Nelegální pobyty

  • statistiky nelegálních pobytů na severu Čech vedou arabští hosté Lázní Teplice
  • loni severočeská cizinecká policie řešila 767 případů nedovoleného pobytu a 433 případů se týkalo lázeňských hostů, mezi nimiž převažovali Kuvajťané
  • problém je, že mají víza do České republiky jen na 90 dní. Jejich léčebný pobyt v lázních bývá ale delší a oni si svá víza neprodlouží
  • cizinci i přes důsledná upozornění pracovníků konzulátů upřednostňují cestu schengenského, krátkodobého víza
  • například v roce 2015 požádalo o schengenská víza 2 985 obyvatel Kuvajtu a 725 lidí ze Saúdské Arábie
  • loni o schengenské vízum žádalo 998 Kuvajťanů a 269 Saúdských Arabů

„Nelze to odhadnout, změnila se politika vysílání klientů na léčení do zahraničí,“ uvádí mluvčí lázní Dagmar Eflerová.

Například kuvajtská vláda, která v roce 2015 financovala výjezdy celých rodin s jedním nemocným, s touto podporou loni přestala.

Z výroční zprávy firmy se dá také vyčíst, že za úbytkem arabské klientely byly i protesty Tepličanů, kteří si stěžovali na hluk a nepořádek (blíže k tomu zde).

„Nepřátelská atmosféra vůči těmto hostům v Teplicích, ale i v celé České republice zapříčinila předčasný odjezd těchto klientů již v září,“ píše se ve zprávě za rok 2016.

Zisk lázní tak z 59,3 milionu korun loni klesl o 22,3 milionu.

Vše se točí okolo cen ropy

Sdílnější je primátor Teplic Jaroslav Kubera. Město je vedle Spanetu a Singlemanu pětiprocentním vlastníkem lázní.

„Všechno závisí na politické situaci v Kuvajtu. Hlavně peníze za ropu nejsou jako kdysi a lidé na pobyty už zdaleka nedostávají tolik financí jako dřív,“ konstatuje.

Podle něj lázně udělaly chybu, když se specializovaly hlavně na blízkovýchodní klientelu. „Vždycky jsem říkal, že hrozící výpadek Arabů nenahradí ‚křížkové‘ lázně (lázně pro české klienty na předpis a pojišťovnu, pozn. red.),“ uvádí Kubera.

Podle Abdula Khaloufa, chirurga a majitele teplické kliniky Lékařský dům, která měla vydělávat hlavně na arabských návštěvnících, stojí za poklesem oboje - menší příspěvky na cestu i protesty Tepličanů.

Dříve podle něj Kuvajťané od státu kromě zaplacených lázní dostávali 24 tisíc eur na měsíc, nyní jen 10 tisíc eur.

„Ale strašnou chybou byly demonstrace proti Arabům. Je mi to líto, že je tady lidé nechtějí, a přitom je nikdo nezná. Lidé si neuvědomují, že tady utratí 300 až 400 tisíc korun za měsíc. Ukažte mi Čecha, který tolik utratí. Bez jejich peněz tu vznikne velký problém. Nebude práce pro hotely, restaurace, na mzdy zaměstnanců v lázních, taxikáře,“ tvrdí Khalouf.

Míní, že do roka kvůli tomu zkrachují dva obchodní domy v centru lázeňského města. „Byly postavené kvůli cizincům a skončí. Budou krachovat další. Už nyní někteří Arabové začínají prodávat pozemky a domy, které tady koupili,“ dodává Khalouf.

Tepličané nastalou situaci vesměs vítají

Jeden z oněch obchodních domů, Fontána, patří developeru Jaroslavu Třešňákovi. V nejvyšším patře zřídil pro arabské lázeňské turisty apartmány a další se chystal stavět.

„Žádný jejich velvyslanec si pod sebou nebude pálit židli, aby tvrdil, že Teplice jsou bezpečné, když pro ně nejsou. Arabové mohou jezdit do celého světa. Na nákupech ve Fontáně už je jejich úbytek znát, volná je i řada bytů,“ přiblížil Třešňák.

Tepličané obavy podnikatelů ze ztráty pracovních příležitostí kvůli upadajícímu turistickému ruchu většinou nesdílejí. Podle nich je dostatek práce v jiných oborech. Nastalou situaci spíše vítají.

„Byla chyba lázní, že se orientovaly na problematickou skupinu lidí, která už nyní nejezdí a která sama svým chováním od návštěv odrazovala Němce nebo Čechy. Skoro bych řekl dobře jim tak,“ řekl třeba Josef, který právě vyšel z obchodního domu Fontána.

„Arabové? Dobře, že jsou pryč. Je mi lhostejné, jestli zůstanou doma, nebo budou jezdit do německých lázní nebo bůhvíkam. Jen za nimi zůstával binec,“ poznamenala i Eliška, která z obchodního centra vyšla chvíli po Josefovi.

Manuál slušného turisty

Primátor Kubera má pro stesky Tepličanů částečné pochopení. Ostatně zdejší magistrát se v posledních dvou letech snažil zabránit nevraživosti místních tím, že do šanovského parku posílal speciální hlídky a nechal natisknout pro muslimy manuál slušného turisty v Teplicích (psali jsme o tom zde).

„Jediná nevýhoda je, že když se střídají turnusy, musíme s vysvětlováním začít znovu. Ale hlavně se bohužel kvůli uprchlické krizi změnila atmosféra. Je velmi napjatá. Dokud tohle nebylo, nic se ve městě nedělo,“ říká Kubera.

Podle Kubery nastane problém, až Arabové začnou prodávat všechny nemovitosti, které za řadu let v Teplicích a okolí nakoupili (více o tom zde).

„Dům za 3,5 milionu koupili za 10 milionů, pak do něj investovali a nyní ho budou chtít prodat. Nikdo jim ale za něj nedá víc než ty 3,5 milionu. Bude problém, zda a jak se s tou ztrátou smíří,“ obává se primátor.

Aktuálně se Kuvajťané a Saúdové poohlížejí po lázeňské léčbě v Bosně a Hercegovině a Rumunsku. Ti bohatší míří do Německa.

Problémy v Teplicích už se řešily před dvěma lety:

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.