„Několik desítek let zřícenina Křečov zarůstala náletovými dřevinami. Loni jsme začali s jejich odstraňováním, v současné době je vyčištěné předhradí a částečně vlastní jádro hradu,“ popisuje Vojtěch Peksa, který se pustil společně s přáteli do obnovy ruiny.
„Letos budeme pokračovat v dočišťování příkopu a zbylé části hradního jádra. Rádi bychom tam vybudovali posezení kolem ohniště, turistický přístřešek a zázemí v podobě toalet,“ dodává Peksa.
Je předsedou neziskové organizace Společenstvo pro památky na Podbořansku, která vznikla v závěru roku 2017.
„Pocházím z nedalekých Podbořan a poprvé mě na Křečov přivedl můj otec, když mi byl jeden rok, a od té doby mám k hradu citový vztah,“ zmiňuje osmadvacetiletý Peksa.
Dlouhodobým cílem organizace je zabránit dalšímu rozpadání zříceniny. „Plánujeme statické zajištění stávajících zděných konstrukcí. Zbytky zdí v posledních několika letech silně degradovaly a rozpadají se. Bude to ale běh na několik let i vzhledem k finanční náročnosti,“ předestírá Peksa.
A doplňuje, že na opravy je nutné získat až statisíce korun. Prostředky chce spolek hradit z dotací i darů soukromých firem a lidí.
Donedávna ke zřícenině nevedla značená cesta a turisty i místními výletníky byla zcela opomíjena. V současné době už k ní míří značená naučná stezka, kterou nadšenci vybudovali před několika měsíci díky finančnímu příspěvku z fondu Logit. Začíná u silnice z Nepomyšle do Podbořanského Rohozce.
Zhruba 400 metrů dlouhou cestu lemuje stromořadí původních odrůd třešní a jabloní typických pro oblast Doupovských hor. Roste tam také lípa, kterou členové spolku vysadili k loňskému 100. výročí vzniku samostatného Československa.
Na severovýchodní straně zříceniny se tyčí pamětní kříž, který připomíná události a oběti září roku 1421, kdy byl hrad dobyt vojsky druhé křížové výpravy proti husitům.
První zmínka o hradu pochází z roku 1338
První písemná zmínka o Křečovu je z roku 1338 v listině potvrzující práva kostela v Rabštejně nad Střelou, na které jako svědek vystupuje také Racek z Křečova.
Bývá označován za možného stavitele hradu, ovšem mohl jím být i jeho předchůdce, neboť archeologické nálezy napovídají, že hrad mohl stát již dříve. Později se tam vystřídalo několik majitelů. Od 16. století je opuštěný.
Hrad se skládal z jádra a předhradí. Z obytné věže v jádru se dochovalo přízemí sklenuté valenou klenbou a část zdiva patra. Předhradí bylo opevněno obvodovou zdí a příkopem, dochovala se jen část.
„Křečov představuje ukázku středověkého sídla nižší šlechty stojícího na pomezí mezi hradem a tvrzí, dominantním prvkem byl obytný věžový palác,“ popisuje Vojtěch Peksa.
„Ze širšího hlediska historie Čech či Ústeckého kraje není zřícenina nějak zvlášť významná. Ovšem je důležitá pro regionální historii, aby si obyvatelstvo našlo vztah k místu,“ dodává Peksa s tím, že Křečov je jednou ze čtyř hradních staveb nacházejících se na Podbořansku a současně je nejzachovalejší.
Na vrchu Rubín spolek spravuje archeopark
Spolek má aktivity i na vrchu Rubín, kde spravuje archeopark. Od loňského roku tam stojí dřevěná vyhlídková věž, která je vysoká přes sedm metrů.
Z ní si výletníci užijí jedinečný výhled nejen na Krušné hory a České středohoří, ale i na Doupovské hory, které jsou běžným návštěvníkům zapovězeny – nachází se tam vojenský prostor.
Kopec leží mezi obcemi Dolánky a Pšov. Vyhlídková věž, již nechalo vystavět město Podbořany, se letos v březnu umístila na druhém místě v anketě Rozhledna roku. Společenstvo pro památky na Podbořansku je správcem tamního archeoparku.
„Ve spolupráci se střední odbornou školou v Podbořanech bychom rádi na jižních svazích začali s pěstováním starých odrůd chmele,“ představuje blízké plány Peksa.
Rubín patří mezi nejvýznamnější archeologické lokality v Čechách, spolek chce historii místa veřejnosti přiblížit i prostřednictvím různých akcí. V sobotu 4. května tam pořádá akci Beltain, návštěvníci se dozvědí o životě a zvycích Keltů. Začátek je v 17 hodin a akce potrvá do večerních hodin.
