Proč právě nosorožci?
Situace s nosorožci v Africe se dramaticky zhoršuje. Je to jen dva tři roky, co byl vyhuben západní poddruh černého nosorožce a pytláctví je dál na vzestupu. V JAR v roce 2007 zabili asi 13 nosorožců, v roce 2010 to bylo víc než 300, v minulém roce téměř pět set. Nosorožci přežili rok 2000, ale nemají vyhráno.
A proč Tanzanie?
V tamním Národním parku Mkomazi založil Tony Fitzjohn chovné centrum pro východní černé nosorožce. Před třemi lety tam dorazili nosorožci z královédvorské zoo a před pár měsíci se narodilo první mládě. Je to takový ostrůvek naděje.
Jak se přímo v přirozeném prostředí takových zvířat natáčí?
Nosorožci jsou v rámci národního parku umístěni v jakési chráněné vnitřní rezervaci nebo oboře. Pro pytláky je to složitější. Nám to situaci usnadní.
Musíte se držet nějakých speciálních pravidel?
Černí nosorožci jsou oproti bílým mnohem senzitivnější, je třeba příliš je nerušit a v každém případě se držet pokynů strážců. V Mkomazi je naštěstí vynikající tým lidí. Tony tam při přípravě projektu zúročil mnoho let strávených s Georgem Adamsonem při navracení lvů do přírody.
Série Přežili rok 2000 má zatím deset dílů. Jak k nim vznikají scénáře?
Před mnoha lety jsem si ten seriál vymyslel a naštěstí se mi podařilo k jeho realizaci získat zkušeného filmaře Jiřího Bálka. Každý díl představuje jeden člověkem vyhubený živočišný druh a dále osud příbuzného druhu, který se podařilo i díky chovným projektům v zoologických zahradách zachránit, případně vrátit do přírody. Často to byla zvířata, se kterými jsem měl osobní zkušenost, nebo šlo o příběhy lidí, kolegů se kterými jsem se léta znal. Nyní vznikají další dva díly - o nosorožcích a supech.
