Nezisková organizace Arnika čerpala data z Integrovaného registru znečišťování. Severočeské elektrárny figurují i na předních příčkách hned několika celorepublikových žebříčků sestavených podle skupin látek nebezpečných pro lidské zdraví a životní prostředí.
Nejvýraznější postavení zaujaly v pořadí ohledně skleníkových plynů, kterých za poslední dva roky výrazně přibylo.
„Je to dáno nárůstem jejich emisí z hnědouhelných elektráren v Počeradech a Prunéřově zhruba o 700 tisíc tun oxidu uhličitého u každé,“ říká Jiří Kaňa, mluvčí Arniky.
Za nimi skončila stejně jako předtím třetí elektrárna Tušimice, u ní zůstala míra exhalací stejná.
„Je pochopitelné, že největší elektrárenské provozy budou vždy na předních místech, i když budou splňovat ty nejpřísnější ekologické limity,“ komentuje pořadí Ota Schnepp, regionální mluvčí firmy ČEZ, jíž zmíněné elektrárny patří.
Nejvíc podniků způsobujících kyselé deště
Ústecká společnost CHS Epi spadající pod Spolchemii vypustila loni v Česku nejvíc perzistentních organických látek, které způsobují mimo jiné hormonální poruchy.
Spolchemie zatížila prostředí nejvíc ze všech podniků rtutí. Lovochemie pak pro změnu vyprodukovala nejvíc látek nebezpečných pro vodní organismy.
Na severu je i nejvíc podniků, které vypouštějí do ovzduší plyny způsobující kyselé deště. Vedle elektráren zaujala přední místo i litvínovská chemička. Výrazným znečišťovatelem jen kousek za hranicí kraje pak je také neratovická Spolana.
„Z celkového pohledu se množství rakovinotvorných, mutagenních a endokrinních látek meziročně snížilo. Naopak se zvýšily ohlášené emise skleníkových plynů, rtuti a látek poškozujících ozonosféru,“ poznamenal Kaňa.
