Nevýhodná je změna rozpočtového určení daní například pro obce, které jsou zřizovateli škol.
"Zákon je špatný. Novela nám o něco přidala, ale okolní obce už nám nemusí přispívat na své žáky v naší škole. Celé je to na nás, a to je pro nás téměř likvidační," říká starostka Hory Svaté Kateřiny na Mostecku Hana Řebíková.
Domluvit se nyní s okolními obcemi, aby na školu přispívaly dál dobrovolně, je podle ní nemožné. „Říkají, že podle zákona nemusí. My přitom školu zrušit nechceme, budeme ji držet zuby nehty. Ale doufám, že vláda nějak obce, jako je ta naše, zvýhodní,“ dodala Řebíková.
Novela přerozdělila kolem 12 miliard korun, přitom například Doubice na Děčínsku s rozpočtem 1,9 milionu přišla o 200 tisíc.
"Bohužel, my jsme kvůli tomuto geniálnímu tahu o peníze přišli. Vypadl bod, který zvýhodňoval obce s malým počtem obyvatel, ale s velkým katastrálním územím. Přitom pro takové obce jsou každých sto tisíc velké peníze," přibližuje další problém starosta Doubice Martin Schulz.
Na změnu doplatilo 57 obcí s velkou rozlohou
Dopady pocítili místní lidé přímo ve svých peněženkách. "Museli jsme zvednout daň z nemovitosti, což tu způsobilo pozdvižení. Chalupář teď místo 800 platí 1 200 korun, majitel hotelu místo 20 tisíc 40 tisíc," líčí starosta Schulz.
Pohoršily si i krušnohorské obce Klíny (o 100 tisíc), Loučná (o 380 tisíc), Kalek (o 800 tisíc) a Kryštofovy Hamry. Ty dostaly od státu dokonce o 2,3 milionu méně.
Celkem je takto postižených obcí v Česku 57. Pohoršily si, neboť při novém výpočtu příjmů se zohledňuje rozloha obce jen do výše 10 hektarů na jednoho obyvatele.
