Helena Svobodová z Prahy pracuje jako pastevkyně už sedm let. | foto: Miroslava Strnadová, 5plus2.cz

Do října spí ve stanu, společnost jí dělají jen psi. Sedm let hlídá ovce

  • 260
Posledních sedm let se pohybuje Helena Svobodová po farmách, svou cestu si vybrala v sedmnácti letech, kdy odešla z Prahy. Letos se už třetím rokem bude starat o stáda na vrcholu Milá u Loun. V praxi to obnáší, že až do října bude spát ve stanu a ve společnosti pěti ovčáckých psů bude pást čtyři sta ovcí.

„Jsem spíš samotář, takže mi minimální kontakt s jinými lidmi až tolik nevadí. S rodinou a přáteli si telefonuji a jednou za týden za mnou jezdí kamarádka,“ usmívá se čtyřiadvacetiletá slečna.

Před ní si pomalu vykračují ovce a kozy a uždibují trsy trávy. Dva psi plemene border kolie jdou vedle ní, přitom ale osmiletý Remy a roční Calla nespustí ani na chvíli oči ze stáda. Když se ovce a kozy rozejdou příliš do stran nebo zamíří, kam pastýřka nechce, psi se rozběhnou a krouží kolem nich jako ručičky hodinek.

„Pro ovčácká plemena je to zcela přirozené chování. Jak se stádem pracovat a jak využít potenciál těchto psů, to se musí naučit člověk. Pro pasteveckou práci stačí znát dva stranové povely, přivolání a zastavení,“ přibližuje Svobodová. Psy přitom na jednotlivé pochůzky prostřídává, aby si dostatečně odpočinuli.

Celou sezonu spí pastevkyně ve stanu

S prací pastevce už má tato mladá žena bohaté zkušenosti. Když neprohání zvířata po pastvinách, věnuje se výcviku psů a v této disciplíně s nimi i závodí na mezinárodních soutěžích.

„Kolem zvířat se motám od dětství. V sedmnácti letech jsem se přestěhovala z Prahy do Krkonoš a od té doby se pořád pohybuji po různých farmách,“ říká.

Kromě samoty práce pastevce obnáší i brzké ranní vstávání, naopak do postele se dostane až po setmění. A to za každého počasí. V létě, kdy je horko, vyhání Svobodová zvířata na pastvu už v šest ráno a vrací se kolem desáté dopoledne, na druhou obchůzku se pak vydává kolem půl šesté večer.

„Zvířata potřebují klid, aby mohla napasenou trávu přežvýkat, navíc nesnášejí horko. Během té doby mám volno, kdy zařizuji věci kolem psů nebo si zajedu nakoupit,“ popisuje svůj běžný pracovní den.

Celou sezonu spí ve stanu. „Základ je mít suchou postel a místo, kam se schovat, když je nevlídné počasí. S hygienou to tak hrozné není, člověk si může zajet kdykoli do vesnice, v létě mám vlastní sprchu z dvoulitrové PET lahve. Víc než práce je tohle životní styl, není to úplně pro každého,“ říká. V zimě se přesouvá za prací na nějakou farmu.

Ovce a kozy se starají jen o jídlo

Stádo, které má na starost, je jedním z mnoha, které spásá vybrané oblasti v Českém středohoří v rámci projektu Life. Jeho cílem je zajištění trvale udržitelné péče o stepní biotopy s využitím tradičních způsobů hospodaření. Každá lokalita je něčím specifická.

Třeba na kopci Raná je terén otevřený, pastýř tak má lepší přehled o celém stádu. Stráň pod Milou, kde pase Svobodová, je naopak zarostlejší ovocnými stromy a křovisky. Pastýřka hlídá, aby zvířata neutekla na sousední pole a nespásala úrodu.

„Ovce a kozy se starají jenom o to, co budou jíst, a je jim jedno kde. Nejde proto od nich odejít a nechat je bez dozoru. Během chvilky by zamířily, kam nemají,“ usmívá se.

Práci pastevce v Českém středohoří vykonává už třetím rokem. „Zdejší krajina je nádherná. Jsou tu specifické západy slunce, nádherné mraky,“ dodává, proč se sem vrací.