Popište pro laika, v čem je váš internetový obchod 2kukuřice.cz tak jiný, že jste dokázaly zaujmout porotu a získaly titul Živnostník roku Ústeckého kraje?
Petráková: Vyhrál asi příběh. Vedle e-shopu nabízíme navíc i poradnu. Obě cítíme, že hlavně jídlo, které jíme nebo dáváme dětem, by mělo být kvalitní. Viděla jsem to na svém synovi, který už odmala trpěl ekzémy. Od lékařů jsem dostala přikázáno, co nedělat, ale nic víc. Sama jsem vyrostla na pochoutkovém salátu, takže jsem se k tomu dostala právě až zkušenostmi s dětmi. Stravou lze spoustu věcí ovlivnit.
Šrédlová: Vůbec jsem nevěděla o existenci nějaké soutěže. Zjara mě kontaktovali organizátoři, že vytipovávají do soutěže firmy z regionu. Řekla jsem si, že každá reklama dobrá, a tak jsme se přihlásily. V srpnu jsme se dozvěděly, že jsme postoupily do top ten, což už byl velký úspěch. Vždyť tady v kraji funguje plno jiných firem a možná i lépe než my. Zřejmě ale porotu zaujal právě ten náš příběh.
Co vše tedy stálo za tím, že jste si založily vlastní e-shop?
Šrédlová: Když jsme byly s dětmi doma na mateřské, tak jsme si řekly, že se vlastně trochu nudíme, a nechtěly jsme, aby nám zakrněly mozky. Začaly jsme společně přemýšlet, co bychom mohly dělat. Zároveň jsme ale chtěly to „něco“ spojit s ekologií.
Petráková: Nakonec jsme kontaktovaly velkou českou firmu, která prodává ekologické potraviny a výrobky. Přišlo nám nesmyslné to, co běžně dělají jiné e-shopy, že od ní odeberou zboží, převezou ho k sobě do skladu a poté je přebalují a znovu naloží, aby je dopravily koncovým zákazníkům. Objednávky z našeho e-shopu se automaticky propíší do systému oné firmy a oni zboží vyexpedují přímo zákazníkovi. Odpadá tak fáze převozu zboží do nějakého meziskladu. Musely jsme přesvědčit ředitele, ekonomického ředitele i další manažery firmy s milionovým obratem a pětadvacetiletou tradicí, aby do toho s námi šli. Nakonec jsme se domluvili na vzájemném partnerském vztahu. Nejprve na zkoušku na jeden rok a teď už spolupráce funguje bez problémů třetím rokem.
Jak se přesvědčuje velká společnost, aby se s vámi spojila?
Šrédlová: Je to servis pro zákazníky, máme na našich stránkách recepty ze surovin v naší nabídce a kromě toho poskytujeme poradenství. Důležité je, že se s dodavatelem vzájemně nebereme jako konkurence, ale jako partneři. První otázka na jednání zněla, čím jste pro nás pozitivní? Vysvětlovaly jsme to tak, že jsme jejich nový distribuční kanál. Oni mají sice svůj e-shop, ale vyhledávače kolikrát přes klíčová slova vyhledají zrovna náš obchod. Tím, že se jim otevřel nový odbytový kanál, jim pomáháme zvyšovat i obrat. Nemají s námi žádné mimořádné náklady navíc a to samé platí i z naší strany. Petráková: Oni slyšeli i na to, že jdeme z řad občanů, úplně odspodu. Využíváme Facebook, natáčely jsme videa, což oni dříve neměli. Přinesly jsme tak nové neotřelé nápady. Byly jsme první v republice, s kým se takovým způsobem domluvili. Spolupracovali i s jinými e-shopy, které ale právě využívaly ten systém meziskladů. To nám přišlo velmi neekologické.
Zdeňka Šrédlová
Irena Petráková Fantová
|
Jak moc časově i finančně náročné je rozjet takový obchod?
Petráková: Rozjezd firmy šel docela rychle, v dubnu jsme se domluvily, že do toho půjdeme, a v září jsme spouštěly stránky. Nechaly jsme na tom spousty hodin práce, které už snad ani nikdo nespočítá. Když to přepočítáme na peníze, které jsme ale zaplacené samozřejmě neměly, tak to každou stálo kolem 250 tisíc. Zatím nejsme ve fázi, že bychom se uživily obě. Já jsem se po rodičovské vrátila do své původní práce, Zdeňka na mateřské ještě je s druhou dcerou. Ale je pravda, že ty naše stránky už nevyžadují tolik práce jako dříve. Po celé dva roky jsme do toho dávaly náš volný čas.
Šrédlová: Finanční investice byla do 100 tisíc korun. Všechny peníze, které jsme z počátku vydělaly, jsme opět investovaly do e-shopu. Důležité bylo vytrvat. Neumím si představit, že bychom takhle začínaly, kdybychom nebyly na mateřské. Skončit v práci a nemít jiný příjem, tak by to asi možné nebylo. První rok e-shop životaschopný nebyl. Máme za sebou dva roky a až teď se vše usadilo a objednávky začínají přicházet samospádem.
Odkud se vám zákazníci nejčastěji ozývají? Jsou to lidé z velkých měst, kde je biostrava často módním pojmem?
Šrédlová: Je to z celé republiky a často z oblastí, kde nejsou kamenné obchody se zdravou výživou.
Proč název „2kukuřice“ a jak je těžké udržet se na trhu?
Šrédlová: Chtěli jsme něco hravého a lehce zapamatovatelného, což se nám potvrdilo i při všech školeních, že si nás lidé pamatují. Inspirací byl Irenin syn, který v té době byl na bezlepkové dietě, a my tu bezlepkovost chtěly obsáhnout i v názvu e-shopu. Doména kukuřice.cz byla obsazená, tak nakonec vzniklo spojení „2kukuřice“. Konkurence mezi e-shopy se zdravou výživou je veliká, ale my máme navíc přidanou hodnotu, že máme zároveň i poradnu.
Zažily jste při svém podnikání už i nějakou názorovou krizi?
Šrédlová: Stává se, že míváme každá jiný názor, ale většinou spolupráce funguje. Ze začátku to bylo horší tím, že objednávky nechodily tak, jak jsme si představovaly. Za měsíc přišly například jen tři objednávky. To člověka hodně demotivuje. Tam jsme se musely vzájemně podporovat, abychom to nevzdaly.
Máte nějaké plány, kudy váš obchod posunout ještě dál?
Petráková: Máme nějaký podnikatelský plán, cílem je něco reálně vyrobit. Mít svůj vlastní produkt, který bychom pak nabízely. Už teď je ale jasné, že to musí být bioprodukt a musí být i hodně kvalitní. Určitou představu už mám. Všechno je ale otázkou i větší investice.
