Řada objektů, které by se mohly dostat na seznam UNESCO, je v havarijním stavu....

Řada objektů, které by se mohly dostat na seznam UNESCO, je v havarijním stavu. Třeba sušárna chmele v Příkré ulici v létě přišla o střechu, zhroutila se. | foto: Miroslava Strnadová, 5plus2.cz

Žatec finišuje s nominací do UNESCO. Problémem jsou zchátralé památky

  • 3
V Žatci finišuje příprava nominační dokumentace pro zápis na prestižní seznam UNESCO. Město na něj chce dostat soubor historických staveb spojených se zpracováním chmele a výrobou piva. Problém je, že některé chátrají a majitelé se o ně nestarají.

„Se třináctičlenným týmem dokončujeme takzvaný management plán, který nejenom popisuje objekty, kterých se nominace do UNESCO týká, ale zahrnuje i návrh ochrany konkrétních památek. Klíčové je ukázat, co s tímto jedinečným technickým dědictvím chceme dělat. Obsáhlá dokumentace musí být hotová do konce října,“ uvedl řídicí manažer žateckého projektu Vladimír Valeš.

Na území města je soubor 89 budov a areálů, který na zápis aspiruje. Podle Valeše má Žatec velkou šanci se na seznam kulturního dědictví dostat. Výjimečnost severočeského města je totiž i v tom, že jde o celá území - Pražské předměstí, centrum města a Dreherův pivovar.

Českých aspirantů na zápis je celkem devatenáct. Z Ústeckého kraje je tam pevnost Terezín a společně se Saskem hornická krajina Krušnohoří.

„Věřím, že máme velkou šanci na úspěch. Za největšího konkurenta považuji západočeský lázeňský trojúhelník a hřebčín v Kladrubech. To, zda ministerstvo kultury nominuje na zápis právě Žatec, bychom se mohli dozvědět na konci roku,“ pokračuje Valeš. Žádost by pak mohla být podána do Centra světového dědictví UNESCO v Paříži v příštím roce.

Na jedné straně jsou žatecké stavby unikátem, ale část objektů je nevyužívaná a chátrá. V létě se zhroutila střecha zchátralé sušárny chmele v Příkré ulici. Objekt patří pražské firmě, která po výzvě stavebního úřadu na střechu instalovala síť, aby zabránila dalšímu padání krytiny.

„Vlastník byl také vyzván k předložení projektové dokumentace k zastřešení objektu a provedení nejnutnějších zabezpečovacích prací,“ uvedl místostarosta Žatce Jaroslav Špička.

Město na odkoupení budov nemá peníze

Dalším rizikem, které může chmelařské dědictví ohrozit, je změna vlastníka. Řada objektů chmelařského družstva je na prodej a genius loci staveb se nemusí shodovat se záměrem investora. Ten se sice musí řídit požadavky památkářů, dílčí stavební úpravy či likvidace původních chmelařských technologií a autentických stavebních detailů stavby ale mohou být nenávratné.

Podle Valeše by pomohlo, kdyby město některé sklady a sušárny vykoupilo a investovalo do jejich oprav. Nejenže by doplnily již úspěšně zrekonstruovaný Chrám chmele a piva nebo renesanční sladovnu, obojí v majetku města, ale byly by inspirací i pro další investory.

„Máme vytipováno až sedm objektů, kde budeme usilovat o záchranu architektury. Jeden sklad by se mohl proměnit ve skanzen zobrazující historii chmelařství. Další objekty by měly různá využití - galerie umění, prostory k bydlení, k relaxaci, studentské centrum, prostory pro základní uměleckou školu a podobně,“ předestřel Valeš.

Přání ale naráží na reálné finanční možnosti města.

„Realita je taková, že na to nemáme peníze. Nedokážu si představit, že v rozpočtu uvolníme dva až tři miliony jen na koupi skladu. K tomu musíte přičíst další miliony na rekonstrukci. Bude nutné najít vhodné dotační tituly a stejně tak budeme muset hledat shodu u kolegů zastupitelů při rozhodování o koupi a plánování rozpočtů dalších roků,“ dodal místostarosta Špička.

Ovšem ne všechny objekty v soukromém vlastnictví jsou na cestě postupné devastace. Za dobrý příklad opravy starého chmelařského objektu, byť jsou využívány k jiným účelům, než byl původní, Valeš považuje Jakubský dvůr, který vlastník přizpůsobil k pohostinství a turismu. Oprava se povedla také vlastníkovi protilehlého objektu - skladu a sušárny.