Pískovcová socha lva  byla na nádvoří zámku do roku 1966.

Pískovcová socha lva byla na nádvoří zámku do roku 1966. | foto: archiv zámku Nový Hrad v Jimlíně

Zámek v Jimlíně hledá oltář a sochu, zmizely už před půl stoletím

  • 0
Zámek Nový Hrad v Jimlíně hledá sochu lva a barokní oltář ze 17. století. Pátrání nebude jednoduché. Památky zmizely už před pětačtyřiceti lety a třeba v případě lva končí stopy kdesi v neúplných archivních záznamech.

„Postupně se před námi objevují nové střípky, které nás snad zavedou ke ztracenému oltáři. Vyroben byl na zakázku pro hraběte Gustava Adolfa Varrensbacha. O letošních Velikonocích jsme objevili fotografii původního oltáře, díky níž jsme pak dohledali v našich depozitářích některé původní prvky z něj, konkrétně rám od hlavního obrazu Návrat svaté rodiny z Egypta, dále hlavní římsu a nástavec pro obraz Boha otce,“ přibližuje Vít Pávek ze správy jimlínského zámku.

Na objevení však stále čekají oba oltářní obrazy, sochy sv. Šebestiána a sv. Rocha, andělé s erby majitelů zámku a vrcholové vázy.

„Kde je jim konec, můžeme jen hádat. Část vybavení zámku, kterou tu po sobě Schwarzenberkové ponechali, zmizela na přelomu 60. a 70. let. Mezi lidmi se povídá, že tehdejší vedení zemědělského družstva toto vybavení rozprodávalo. Ověřené prameny k tomu ale neexistují. Máme jen fotografie z konce 60. let, kdy byl oltář ještě v kapli a snímek z roku 1972, na němž už chybí sochy a obraz Boha otce,“ říká Pávek.

Pískovcová socha lva dominovala nádvoří do roku 1966. Zřejmě kvůli restaurování ji tehdy místní národní výbor svěřil známému a uznávanému architektovi Františku Cubrovi. Ten už práci nestihl dokončit, v roce 1976 zemřel.

„Socha lva se na Nový Hrad ale nevrátila. Práci údajně převzal někdo jiný, ale nevíme kdo. Dle zpráv Národního památkového ústavu byla socha v roce 1990 vedena jako už několik let ztracená, reidentifikace z roku 2012 tvrdí totéž,“ poznamenal Pávek.

Socha lva bývala atrakcí, její stáří však není známé

Co se se lvem stalo, je tak záhadou. Na zámku věří, že stále existuje a třeba někde zdobí zahradu vily, ať už doma či v zahraničí.

Zahalen tajemstvím zůstává i původ a stáří sochy. Z historických fotografií je přitom zřejmé, že lev byl velkou atrakcí a místní se u něj rádi nechávali fotografovat.

„Podle profesora Jana Květa je údajně románského stáří, podle tehdejšího ředitele lounského muzea Josefa Šimůnka z období empíru. Možná byla pravda někde uprostřed,“ říká Pávek.

Zámek Nový Hrad si letos připomíná 550. výročí zahájení stavby. Nejtěžší období zažil počátkem 19. století. Kvůli napoleonským válkám a následné přeměně na lazaret a později na hospodářství se tu nedochovalo prakticky nic. Schwarzenberkové mezi lety 1870 a 1930 odvezli cenné obrazy a nábytek do nedalekých Postoloprt a poté do Českého Krumlova.

Po vyvlastnění roku 1947 na základě zákona Lex Schwarzenberg navíc přeměnilo zámek „k obrazu svému“ zemědělské družstvo. Tehdy vybavení, které tu ještě zbylo, a devastaci zámku podtrhly neodborné stavební úpravy.

Rekonstrukce se zámek dočkal, až když ho převzal kraj

Rekonstrukce se Nový Hrad dočkal až v novém tisíciletí, kdy ho převzal kraj. Stále ještě není u konce. Část je však hotová a po 136 letech komnaty znovu zdobí třeba obrazy koní ze sbírky hraběte Varrensbacha.

„Dva jsme našli před dvěma roky na zámku v Třeboni, zbylé tři na začátku letošního roku v Krumlově ještě s dalšími obrazy. Nechali jsme udělat velkoformátové kopie,“ zmínil Pávek.

K výročí 550 let proběhne na zámku několik akcí. Hlavní se uskuteční v rámci Novohradské poutě tento víkend 16.–17. května. Na programu je divadelní a hudební vystoupení, šermíři, středověké tržiště nebo příjezd královských poslů.

Jeden z prohlídkových okruhů je zaměřen na založení zámku a historii rodové větve Kolowratů. Pobývali tu jen jedno století, pak se usadili v jižních Čechách, kde budovali kariéru po boku Rožmberků.

„Zajímavosti nejen o nich přiblíží cyklus pěti přednášek regionálních i světově uznávaných historiků, který začíná 2. června,“ dodal Pávek.