Jde o portréty světců Antonína Paduánského, Klementa, Rozálie, Františka, Rocha a Dominika. Byly vytvořené zřejmě na zakázku pro hraběte Gustava Adolfa z Varrensbachu a jeho ženu Marii Sidonii v letech 1670 až 1687.
„Díky fotografii datované do druhé poloviny 60. let vím, že v té době v kapli visely ještě minimálně dva hledané portréty. Na snímku z roku 1971 už chybějí. Celý obrazový soubor je nám naopak znám z fotografií z roku 1908,“ uvedl Vít Pávek ze správy zámku.
Pávek pátrá nejenom ve sbírkách památkových ústavů, galerií a muzeí po celé republice, ale obrátil se i na veřejnost, zda o osudu děl neví něco víc.
„Už v několika případech ztracených věcí jsem se přesvědčil, že naděje umírá naposled. Nepřestávám proto doufat, že se mi podaří objevit i těchto šest obrazů, nebo alespoň zjistit, co se s nimi stalo,“ říká Pávek.
Variant je hned několik. Buď byla díla ukradena, zničena, prodána nebo odvezena jinam, což se už částečně potvrdilo.
Obrazů bylo původně deset
V kapli ještě na začátku dvacátého století viselo deset obrazů. Čtyři z nich se podařilo Pávkovi už vypátrat a postupně nechává zhotovit jejich kopie.
„Již objevené obrazy byly odvezené po pozemkových reformách ve dvacátých letech 20. století na zámek v Českém Krumlově. Kopii obrazu Trojice českých patronů máme už dva roky, letos získáme ještě kopie dalších tří – sv. Josefa, Panny Marie a Nanebevzetí Panny Marie,“ upozornil Pávek.
Na jaře se na zámek vrátí také zrestaurované čtyři sochy světců Rocha, Šebastiána, Floriána a Jana Nepomuckého z interiéru kaple. Padesát let byly uložené v Lounech, tam upadly v zapomnění (psali jsme o tom zde).
Od loňska je má v péči restaurátorka. „Sochy byly značně znečištěné a poškozené, chyběly jim například prsty nebo celé ruce, svatozáře, šípy a další části,“ popsal Pávek.
Zámek také usiluje o návrat pískovcové sochy lva, která stála na nádvoří do roku 1966. Sochy se ujal architekt František Cubra, který ji chtěl zrestaurovat, ale v roce 1976 zemřel. Socha se na zámek už nevrátila.
„Náhodou jsem zjistil, že se nachází na soukromém pozemku ve východních Čechách. S majiteli jednáme o navrácení, netroufnu si ale předjímat výsledek,“ podotkl Pávek.
Dvě významná letošní výročí
Nový Hrad v Jimlíně si letos připomíná dvě výročí – 750 let od první písemné zmínky o rytířích z Jimlína a tedy obci jako takové, ale také 250 let od chvíle, kdy Schwarzenbergové zakoupili zadlužené a válkou poničené novohradské panství a připojili ho k sousednímu postoloprtskému.
Do tamního zámku se pak odvezl i jimlínský zámecký mobiliář. Na začátku 20. století část obrazů převezli k restaurování do Vídně a Teplic.
Tím došlo k jejich záchraně, z restaurátorských dílen putovaly věci do zámku v Hluboké nad Vltavou a do zmíněného Českého Krumlova.
Vybavení, které na zámku zůstalo, vzalo za své po vyvlastnění na základě zákona Lex Schwarzenberg roku 1947.
Na zámku poté několik desetiletí po svém „hospodařilo“ zemědělské družstvo, během té doby došlo ke značné devastaci, při níž byly poničeny i oltářní obrazy v kapli a cenné ozdobné řezby.
