Lidem, kteří zde přespí, je za noc účtován poplatek tři tisíce korun, většina z nich ho ale neuhradí. Podle hlavní sestry Jaroslavy Duchoňové dosud lidé uhradili zhruba jen 20 procent celkové částky.
„Většina klientů jsou sociálně slabí lidé, kteří mají existenční problémy. Po přespání u nás dostanou fakturu, a pokud ji neuhradí, po 30 dnech dostanou upomínky. Po třech upomínkách je po nich částka vymáhána právně,“ přiblížila sestra.
Někteří lidé podle ní částku splácejí i několik měsíců. „Naše finanční oddělení je k nim shovívavé a umožňuje jim to splácet i po menších obnosech. Někteří to platí i po dvoustovkách,“ popsala.
Část opilců se na záchytku vrací pravidelně. „Jeden muž tu byl snad patnáctkrát. A takových je víc, říkáme jim stálí klienti. Někteří jsou dokonce tak veselí, že se ráno ptají, jestli by za ty peníze nedostali i nějakou snídani,“ usmívá se Duchoňová.
Už vážnějším tónem však dodává, že není možné opilcům vyvařovat. „Samozřejmě pokud jsou to diabetici nebo jsou nějak nemocní, dáme jim ráno čaj nebo suchary. Bramborovou kaši s řízkem ale opravdu neděláme,“ dodává.
Ačkoliv to není na denním pořádku, setkávají se prý zaměstnanci záchytky čas od času i s agresivním chováním. „S alkoholiky ani tak problémy nejsou, ale s toxikomany ano. Ti se z vteřiny na vteřinu začnou chovat jinak a vy to nečekáte,“ vypráví Duchoňová.
„Bohužel už se nám stalo, že došlo i k neočekávanému napadení jedním toxikomanem a náš kolega skončil skoro měsíc v pracovní neschopnosti. Není to úplně jednoduchá práce,“ podotýká.
U drogově závislých nacházejí drogy i „nádobíčko“
U toxikomanů podle ní zaměstnanci při vstupním vyšetření často najdou i drogy nebo „nádobíčko“ k jejich aplikaci. „Buď to předáme policii, nebo se jim to vrací. Většinou u sebe nemají velké množství, spíše to jsou prázdné pytlíky,“ prozrazuje sestra.
Nejvíc klientů bylo na záchytce za uplynulý rok logicky z Teplic, dále pak z Ústecka, Mostecka a Děčínska. Vozí sem ale lidi z celého kraje, třeba i z Chomutova, Litoměřic nebo až ze Šluknovského výběžku.
„V takovém případě je ale často problém, jak je kraj rozlehlý, že pro ty lidi nemůžeme sehnat sanitku. Kolikrát se tak stalo, že než ji pro někoho sehnali a dovezli ho k nám, stihl trochu vystřízlivět, a už tedy nebyl důvod k jeho hospitalizaci,“ líčí Duchoňová.
30. dubna 2019 |
Právě proti svážení bezdomovců a opilců do okresního města se už v době vzniku záchytky ohrazoval telický primátor Hynek Hanza (ODS). Obával se, aby bezdomovci po přespání na záchytce nezůstávali natrvalo v Teplicích.
„K enormnímu nárůstu počtu lidí bez domova v našem městě nedošlo, takže se mé obavy naštěstí nenaplnily. Stále ale platí, že bych bych mnohem raději, kdyby bylo takové zařízení v každé nemocnici v okresním městě. Právě kvůli tomu, aby nemohlo dojít k případnému riziku, že přivezený a problematický člověk v podnapilém stavu zůstane v dané obci,“ hájí Hanza nadále svůj postoj.
Mám koronavir, hlásili klienti, aby se vyhnuli placení
Záchytka plně fungovala i v době koronavirové krize, kdy se zde musela dodržovat přísná bezpečnostní a hygienická pravidla. V teplické nemocnici fungovala i takzvaná triáž, kde se třídili pacienti, ale i klienti záchytky.
„Zjišťovali jsme, zda nebyli v kontaktu s nakaženými lidmi. Někteří se snažili informace zatajovat, jiní se toho ale zase naopak snažili využít a tvrdili nám, že mají koronavir. Věřili, že se tím vyhnou hospitalizaci u nás,“ přidala na závěr hlavní sestra Duchoňová úsměvný příběh.
Záchytku v teplické nemocnici loni vybudoval za 18 milionů korun Ústecký kraj, který ji také plně hradí. Zařízení je v provozu 24 hodin denně, při jedné směně tu slouží vždy lékař, sestra a dva sanitáři. Na opilce v šesti místnostech čeká 10 lůžek, ve všech pokojích je kamerový systém a signalizační zařízení.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
