U soudu skončili i tehdejší předseda představenstva Krajské zdravotní René...

U soudu skončili i tehdejší předseda představenstva Krajské zdravotní René Budjač (vpravo) a místopředseda Tomáš Indra (vlevo). | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

Manažery nemocnic viní ze stomilionové škody. Jinak to nešlo, hájí se u soudu

  • 2
Před soudem stanulo pět bývalých členů představenstva firmy Krajská zdravotní, která spravuje pět největších nemocnic v Ústeckém kraji. V roce 2008 schválili veřejné zakázky na poradenské služby a dodávku zdravotnických přístrojů, čímž podle obžaloby způsobili škodu 120 milionů. Hrozí jim až 8 let vězení.

„Pokud nejsem dostatečně erudován proto, abych rozhodl, měl bych si k tomu přizvat odbornou pomoc,“ vysvětloval u ústeckého krajského soudu tehdejší místopředseda představenstva Tomáš Indra, proč si Krajská zdravotní (KZ) najala na zpracování žádosti o dotace externí firmy.

Z dotací Regionálního operačního programu Severozápad pak měla KZ přístroje nakoupit, náklady na pořízení zhruba 800 kusů zdravotnické techniky tehdy odhadovala na 420 milionů korun bez DPH.

Obměna zdravotnické techniky byla prý v dané době nutná. „Soustředili jsme se na úkol sehnat co nejvíce prostředků na obnovu našich pěti nemocnic, protože ve svém vybavení za vyspělou západní medicínou zaostávaly,“ uvedl tehdejší ředitel KZ Eduard Reichelt.

Nákupy přístrojů byly nutné, řekl bývalý ředitel

Nutnost obnovy přístrojů měla vyplývat i z kontroly Všeobecné zdravotní pojišťovny, která by jinak krátila platby za péči. „Tehdy byly dotace ojedinělá možnost, jak se skokově posunout dopředu,“ obhajoval použití dotací na nákup techniky Reichelt.

Představenstvo KZ tak v roce 2008 nejprve vybralo tři společnosti, jež pro ni připravily celkem osm žádostí o dotace. KZ za ně zaplatila 40,6 milionu korun, peníze si mezi sebe rozdělily firmy Labská investiční, Eurovision a ROPRO. „Pro projekt Centrum robotické chirurgie činí hodnota poradenské činnosti maximálně 200 tisíc korun, u ostatních projektů maximálně 300 tisíc,“ stojí ale obžalobě, podle níž takto představenstvo způsobilo škodu 38,6 milionu.

„Přišly vám výsledky firem adekvátní vůči jejich odměně?“ ptala se státní zástupkyně Jana Jelenová Indry, který byl ve čtvrtek jedním ze tří vypovídajících. „Pro mě jako pro zástupce firmy, která o dotaci žádala, je tím nejrelevantnějším výsledkem to, jestli ta dotace uspěla,“ reagoval lakonicky.

Na žádosti o dotace prý nebyl firma personálně vybavena

Z osmi žádostí o dotace uspělo sedm, KZ tak dosáhla na dotaci 353 milionů korun. Bývalí členové představenstva navíc argumentovali, že 60 procent z odměny pro najaté společnosti bylo vyplacených až poté, co žádosti na dotačním úřadě úspěšně prošly.

Podobně jako Indra mluvil i René Budjač, který tehdy představenstvu KZ šéfoval. „Nebyli jsme na to personálně vybavení, neměli jsme lidi, kteří by to mohli administrovat,“ vysvětloval využití poradců na dotační žádosti. „A cíle bylo dosaženo, prošli jsme kontrolami a získali dotaci,“ dodal.

K výši odměn pro najaté společnosti podotkl, že podle pravidel dotačního úřadu mohla být až 10 procent z celkových nákladů zakázky na zdravotnické přístroje. „My jsme se pohybovali kolem 6 až 7 procent, takže nic nenasvědčovalo tomu, že to bylo předražené,“ podotkl Budjač.

Podle žalobce byla škoda za nákup přístrojů 82 milionů korun

Ještě větší škodu, 82 milionů korun, pak podle obžaloby manažeři způsobili tím, když rozhodovali o samotné dodávce přístrojů. Představenstvo nejprve spojilo dodávky techniky v jednu velkou zakázku, poté schválilo podmínky výběrového řízení na dodavatele. Do soutěže se přihlásil jediný uchazeč, konsorcium firem Hospimed a Puro-Klima, jež zakázku vysoutěžilo za 417 milionů korun.

Podle obžaloby byla kvalifikační kritéria pro uchazeče stanovena účelově a kdyby si přístroje KZ sháněla sama, zaplatila by za ně 334,89 milionů korun.

„I dnes považuji za zcela nepochybné, že jsme nemohli v prostředí roku 2008 postupovat jinak, a nenapadá mě žádná věc, kterou bych dnes změnil, kdyby se ta situace opakovala,“ uvedl Reichelt.

Tomáš Indra se snažil vyvrátit, že podmínky zakázky byly stanoveny na míru pro konsorcium Hospimed a Puro-Klima. „Výběrové řízení umožňovalo jakékoliv spojení distribučních, dodavatelských firem či výrobců, aby byly schopny zakázku realizovat,“ uvedl s tím, že přihlásit se mohl kdokoliv z EU.

Vypovídat bude i současný ředitel Krajské zdravotní

Budjač pro změnu argumentoval, proč na dodávku byla pouze jedna zakázka a přes zprostředkovatele. „V žádném případě jsme na to neměli kapacity, nebylo v silách Krajské zdravotní to realizovat,“ vysvětlil.

„Jeden dodavatel, jedna smlouva, jedna kontaktní osoba,“ přiblížil další údajnou výhodu jediného tendru.

Soud pokračuje v pátek, vypovídat bude Miroslav Řehák a současný ředitel KZ Petr Fiala. Stejně jako Indra, Budjač a Reichelt jsou obžalovaní z porušování povinnosti při správě cizího majetku a pletichy při veřejné soutěži a dražbě.