Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Z největšího mlýna u Zubrnic zbyly základy. Studenti pracují na obnově

  8:32aktualizováno  8:32
Studenti katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni dokončili v zubrnickém skanzenu první část rozsáhlého několikaletého výzkumu. Odkrývají zbytky bývalého mlýna Touchořiny č. p. 40. Mohl by se stát třetím, který zubrnický skanzen obnoví.

Studenti plzeňské univerzity zkoumají základy mlýna Touchořiny č. p. 40, který by mohl zubrnický skanzen časem také obnovit. | foto: Skanzen Zubrnice

"Zjišťujeme, jaké informace lze odtud vůbec zachytit - mlýn byl bourán těžkou technikou, archeologie je tu tedy velmi komplikovaná," uvedla doktorandka katedry archeologie Lucie Galusová, která výzkum vede.

Mlýny u Zubrnic

Ruina mlýna Týniště č. 27, který se zubrnickému skanzenu podařilo obnovit...

Na zhruba dvanáctikilometrovém úseku Lučního potoka od jeho pramenů po ústí do Labe v Malém Březně existovalo až do poloviny 20. století více než 20 vodních mlýnů, což bylo ve střední Evropě nevídané.

Do konce 30. let ještě bylo v okolí Zubrnic funkčních 16 mlýnů, po válce a odsunu Němců ale postupně zanikly i ty poslední.

Ve skanzenu je dnes obnoven a zpřístupněn mlýn Týniště č. 27, pracuje se na obnově mlýna Týniště č. 28. Na jeho základní zdivo byla přenesena dřevěná budova mlýna z Homole.

Mlýn byl v minulosti srovnán se zemí, vidět z něho byly jen malé sklípky. Po skončení výzkumu nicméně podle Galusové bude možné zakonzervovat základní zdivo a časem na ně přenést zachovanou vrchní část objektu odjinud. Stejně skanzen postupoval u mlýna Týniště č. 28, který už přes rok právě takto rekonstruuje druhý z pěti mlýnů, které na jeho pozemcích stávaly.

"Momentálně máme vybrané části mlýnice a lednice. Druhá fáze výzkumu by měla pokračovat příští rok na jaře či v létě. To se budou odkrývat další plochy," popsala práce na třetím z mlýnů Galusová.

Největším překvapením pro ni bylo pravděpodobné stáří mlýna. Podle keramiky, kterou studenti nalezli, by jeho historie mohla sahat až do pozdního středověku, možná až do 15. století. Nejstarší písemná zmínka o mlýně přitom pochází z roku 1636.

"O tom, jak je mlýn skutečně starý, podá svědectví právě výzkum, ale pravděpodobně až příští rok. Zatím se snažíme hlavně vyznat ve shluku konstrukcí a jdeme spíš po povrchu, nechceme zbytečně narušit starší vrstvy. Bohužel nemáme žádné fotografie, které by nám pomohly," dodala Galusová.

Výzkum ale již nyní naznačuje, že mlýn Touchořiny patřil k největším a nejbohatším z celé šňůry mlýnů na Lučním potoce.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Václav Morava u Krajského soudu v Ústí nad Labem.
Za zapálení bytu v Jirkově, v němž uhořeli dva lidé, dostal muž 15 let

Ústecký krajský soud poslal na 15 let do vězení Václava Moravu, který v únoru zapálil dveře bytu na sídlišti v Jirkově. V plamenech tam zemřeli dva muži,...  celý článek

Kateřina Vacková
Učím lidi, aby o zdraví pečovali, říká žena, která porazila rakovinu

Kateřina Vacková připravuje kampaně zaměřené na prevenci rakoviny a nově i osvětu týkající se srdce. Mladá žena se rozhodla pomáhat na základě vlastního boje s...  celý článek

Testování buggyry na autodromu v Mostě.
Spory kvůli protihlukové vyhlášce v Mostě skončí pravděpodobně u soudu

Protihluková vyhláška v Mostě platí více než půl roku, přesto si lidé dál stěžují na hluk hlavně z místního autodromu. Město už uložilo kvůli porušování...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.