"Zjišťujeme, jaké informace lze odtud vůbec zachytit - mlýn byl bourán těžkou technikou, archeologie je tu tedy velmi komplikovaná," uvedla doktorandka katedry archeologie Lucie Galusová, která výzkum vede.
Mlýny u Zubrnic Na zhruba dvanáctikilometrovém úseku Lučního potoka od jeho pramenů po ústí do Labe v Malém Březně existovalo až do poloviny 20. století více než 20 vodních mlýnů, což bylo ve střední Evropě nevídané. Do konce 30. let ještě bylo v okolí Zubrnic funkčních 16 mlýnů, po válce a odsunu Němců ale postupně zanikly i ty poslední. Ve skanzenu je dnes obnoven a zpřístupněn mlýn Týniště č. 27, pracuje se na obnově mlýna Týniště č. 28. Na jeho základní zdivo byla přenesena dřevěná budova mlýna z Homole. |
Mlýn byl v minulosti srovnán se zemí, vidět z něho byly jen malé sklípky. Po skončení výzkumu nicméně podle Galusové bude možné zakonzervovat základní zdivo a časem na ně přenést zachovanou vrchní část objektu odjinud. Stejně skanzen postupoval u mlýna Týniště č. 28, který už přes rok právě takto rekonstruuje druhý z pěti mlýnů, které na jeho pozemcích stávaly.
"Momentálně máme vybrané části mlýnice a lednice. Druhá fáze výzkumu by měla pokračovat příští rok na jaře či v létě. To se budou odkrývat další plochy," popsala práce na třetím z mlýnů Galusová.
Největším překvapením pro ni bylo pravděpodobné stáří mlýna. Podle keramiky, kterou studenti nalezli, by jeho historie mohla sahat až do pozdního středověku, možná až do 15. století. Nejstarší písemná zmínka o mlýně přitom pochází z roku 1636.
"O tom, jak je mlýn skutečně starý, podá svědectví právě výzkum, ale pravděpodobně až příští rok. Zatím se snažíme hlavně vyznat ve shluku konstrukcí a jdeme spíš po povrchu, nechceme zbytečně narušit starší vrstvy. Bohužel nemáme žádné fotografie, které by nám pomohly," dodala Galusová.
Výzkum ale již nyní naznačuje, že mlýn Touchořiny patřil k největším a nejbohatším z celé šňůry mlýnů na Lučním potoce.
