Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Hrozba prolomení limitů vyhnala z Litvínova 2500 lidí, tvrdí starostka

  21:26aktualizováno  21:26
Nejistota ohledně zachování či zrušení územních limitů těžby hnědého uhlí ohrožuje demografický rozvoj měst v severních Čechách. Podle starostky Litvínova Kamily Bláhové odešlo z města za posledních pět let přibližně 2 500 lidí. Uvedla to na pondělním veřejném slyšení v Senátu. Rozhodnutí o limitech by mělo padnout do konce roku.

Povrchový Důl ČSA se rozkládá nedaleko Litvínova (v pozadí). | foto: Jakub Bartoška, MF DNES

Starostka Litvínova Kamila Bláhová v Senátu uvedla, že za posledních pět let odešlo z města kvůli špatným životním podmínkám přibližně 2 500 lidí a to především vysokoškolsky vzdělaných.

Litvínov a Horní Jiřetín, které prolomení těžebních limitů ohrožuje nejvíce, na jejich zachovaní trvají. Podle starosty Horního Jiřetína Vladimíra Buřta byly limity v roce 1991 stanoveny především proto, aby umožnily obnovu pánevních okresů. Pokud by ale těžba ve velkolomu ČSA pokračovala za hranice limitů, tak by muselo zmizet zhruba 180 domů a to by podle starosty vedlo k zániku celého města.

Litvínov by se zase stal ještě méně atraktivní než dosud. Lom by totiž končil pouhých 500 metrů od nejbližších domů. Navíc by narostla hladina hluku i množství prachu.

Těžaři a horničtí odboráři naopak v Senátu argumentovali tím, že v případě zachování těžebních limitů by bylo ohroženo uplatnění 1359 zaměstnanců pracujících v dole ČSA a dalších 432 lidí pracujících pro dodavatelské společnosti. Také cena tepla pro čtyři miliony lidí v Česku by vzrostla. Za limity je totiž podle nich 750 milionů tun kvalitního hnědého uhlí.

Rozhodnutí by mělo padnout do konce roku

Nejistota na obou stranách by mohla skončit již do konce tohoto roku. Ještě během června bude mít ministerstvo v ruce dvě analýzy, které mu pomohou v rozhodování. První z nich se bude věnovat sociometrickým dopadům různých variant další těžby. Druhá pak stanoví množství uhlí, které je potřeba pro výrobu tepla a elektřiny.

„Nepochybnou prioritou bude zajistit, aby uhlí bylo především k dispozici pro teplárenství, kde je uhlí obtížně nahraditelné,“ uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc po veřejném slyšení.

Do konce srpna je doplní studie dopadů tohoto rozhodnutí na životní prostředí. „Spolu se zmíněnými analýzami obdrží vláda od ministerstva doporučení, jak se rozhodnout,“ dodal náměstek.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bývalá sladovna v Žatci je jednou z řady místních objektů, které by se mohly...
Žatec se příští rok v létě dozví, jestli jeho památky budou v UNESCO

Radnice v Žatci oznámila, že se v létě 2018 dozví, jestli se místní chmelařské památky dostanou na seznam světového dědictví UNESCO. Do té doby organizace...  celý článek

Ředitel gymnázia měl údajně obtěžovat studentky. Soud mu vyměřil tříletou...
Ústí chce udržet učitele v problémových čtvrtích, dostanou peníze navíc

Vulgárním nadávkám i vyhrožování násilím neustále čelí učitelé základních škol v ústeckých čtvrtích Předlice a Mojžíř, které patří k vyloučeným lokalitám....  celý článek

Testování buggyry na autodromu v Mostě.
Spory kvůli protihlukové vyhlášce v Mostě skončí pravděpodobně u soudu

Protihluková vyhláška v Mostě platí více než půl roku, přesto si lidé dál stěžují na hluk hlavně z místního autodromu. Město už uložilo kvůli porušování...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.