Reliéf sv. Jiří zřejmě původně zdobil střed oltáře v rotundě sv. Jiří na Řípu. „V době vlády Jagellonců, kdy vznikl, představoval sv. Jiří rytíře vítězícího nad pohany, tehdy Turky,“ říká Michaela Ottová. | foto: Michal Dvořák, 5plus2.cz

Krušnohorské umění od gotiky po renesanci putuje z depozitářů do Prahy

  • 3
Téměř dvě stovky nejcennějších uměleckých děl Krušnohoří opustí bezpečí depozitářů a zamíří do Prahy. Od listopadu budou k vidění v reprezentativních prostorech Valdštejnské jízdárny. Severozápadní Čechy jsou tak dalším regionem, kterému věnuje Národní galerie obsáhlou výstavu v Praze.

Expozice s názvem „Bez hranic. Umění Krušnohoří mezi gotikou a renesancí“ je vyvrcholením patnáctiletého výzkumu třiceti odborníků Univerzity J. E. Purkyně a Karlovy univerzity.

„Mnoho předmětů bude vystaveno vůbec poprvé, další návštěvníci uvidí v restaurované podobě. Největším přínosem výstavy však je, že jednotlivé artefakty zasazujeme do historických a společenských souvislostí severozápadních Čech,“ říká autorka expozice Michaela Ottová z Ústavu pro dějiny umění při Karlově univerzitě.

Právě příhraniční region Krušnohoří podle tvůrců výstavy získal v období gotiky a renesance specifickou výtvarnou kulturu. Vzájemná provázanost obou stran hranice ostatně dala výstavě i jméno.

„Pod horami vznikla hustá síť královských měst, protože si zde chtěli panovníci udržet pozici, přes hory sem však zasahoval silný saský vliv. Zkoumali jsme proto význam hranice a její prostupnosti na umění,“ doplnila autorka výstavy, na níž jsou k vidění deskové oltáře, obrazy, sochy, ale také památky zlatnictví z let 1250 až 1550.

Expozice kopíruje středověké stezky do Saska

Výstava je členěna do 11 oddílů, které kopírují stezky, jimiž ve středověku mezi oběma zeměmi proudilo nejen zboží, ale i umělecké vlivy. První z nich byla Labská stezka do Drážďan, druhou pak saská stezka přes Louny a Most do Freibergu.

„Na vývoji těchto stezek prezentujeme umělecká centra, jako jsou Litoměřice, Ústí nad Labem, Děčín, ale také Jáchymov či Krupku, které zaznamenaly ohromující vývoj díky hornictví,“ připomněla Ottová.

Největší množství exponátů pro výstavu zapůjčilo litoměřické biskupství, dalšími přispěly archivy a muzea celého regionu.

„Těší mě, když exponáty opouštějí depozitáře a opět se stávají součástí kulturní krajiny. Věřím, že tomuto kraji pomohou znovu nalézt identitu, o kterou vlivem událostí 20. století přišel,“ sdělil generální vikář diecéze Stanislav Přibyl.

Výstava začne v úterý, potrvá do března

Výstava začne ve Valdštejnské jízdárně 27. listopadu a potrvá až do 13. března 2016. Pro Národní galerii jde o další z počinů, v němž představuje regionální kulturu.

„Začali jsme v 90. letech gotikou západních Čech, pokračovali jsme gotikou jihozápadních Čech a jsem moc rád, že nyní dáváme prostor Krušnohoří. Můžeme nejen českému, ale i mezinárodnímu publiku poodhalit obrovské poklady tohoto regionu,“ podotkl generální ředitel Národní galerie Jiří Fajt.

Po ukončení výstavy zamíří zhruba 50 artefaktů do Chemnitzu, kde je v nové expozici doplní ukázky saského umění.