„Výstavu jsme připravovali téměř rok a půl a podařilo se nám nashromáždit skutečné skvosty husitské doby nejen z Litoměřicka,“ říká historička a kurátorka výstavy Kristína Sedláčková.
Při přípravě expozice využila i toho, že se muzeum nachází v budově původně gotického rathausu, tehdejší radnice.
„Výstavou jsem obsadila i spodní parto, kde jinak sídlí stálá expozice. Sál z 16. století, kterým prošli králové a zasedala tu městská rada, se tak sám stal exponátem,“ podotýká kurátorka.
Město se připojilo k Praze, aby uniklo radikálním táboritům
Litoměřice coby velmi významné královské město stranily za husitských válek dlouho katolíkům. V květnu 1421 však před jejich hradbami stanul Jan Žižka se svým vojskem s cílem zahrnout město do vlivu táboritů.
„Šlo o klíčové město na hranicích Čech, které velmi čile obchodovalo se Saskem. Litoměřičtí se však radikálních táboritů zalekli a poslali poselstvo do Prahy, že přistoupí k umírněnějším pražským artikulům,“ přibližuje Sedláčková.
O svém záměru přidat se k utrakvismu zpravili měšťané i Žižku, který však na výsledek jednání nečekal a pokusil se Litoměřice dobýt. Město však odolalo.
„Žižka odtáhl s nepořízenou k Roudnici, kterou vyplenil, ač už v té době byla také kališnická,“ připomíná historička. K Litoměřicím mezitím dorazili pražané a město se připojilo na stranu kalicha.
Život měšťanů se příliš nezměnil
Právě proměna katolického královského města v utrakvistické je základním motivem celé výstavy. Podle Kristíny Sedláčkové se však zásadní změna odehrála v kostelích a na radnici, běžný život měšťanů se příliš nezměnil.
„Litoměřice musely poskytovat část vojska do husitských bitev včetně bitvy u Ústí nad Labem v roce 1426. Jinak se však místní měšťané neprojevovali nijak radikálně. Jedním z hlavních zdrojů obživy pro ně přece jen byl obchod s katolickým Saskem,“ upozorňuje Sedláčková.
Přestože na území města žili utrakvisté spolu s katolíky, a zřejmě dokonce i vyznavači tehdy nepovoleného luteránství, historické prameny se o žádných šarvátkách či nepokojích nezmiňují. Hovoří však o utrpení kališníků ještě z dob, kdy byli ve městě pronásledováni.
Kališnického kněze zachránily od utopení opilecké písně
„Dochoval se příběh o utopení 17 až 24 litoměřických měšťanů, kteří přijímali podobojí. Zatkli je o Vánocích roku 1420 a následující květen je utopili v Labi,“ líčí historička.
Smrti se tehdy vyhnul kališnický švec. „Když zjistil, že jeho dům je obklíčený, začal nadávat a zpívat oplzlé písně. Tím vojáky zmátl, měli ho za obyčejného katolického měšťana,“ dodala Sedláčková.
Podobných příběhů se váže k Litoměřicím v době kalicha celá řada a zájemci si je mohou přijít přímo do muzea vyslechnout v úterý 16. června od 17 hodin, kdy se zde uskuteční komentovaná prohlídka pod vedením kurátorky výstavy. Stovky předmětů s husitskou tematikou si návštěvníci mohou prohlédnout do 30. srpna.
