Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Výstava: Žižka musel odtáhnout, Litoměřice se přidaly k husitské Praze

  13:05aktualizováno  13:05
Někdejší litoměřickou radnici po téměř šesti stoletích zaplnily husitské předměty. Jsou součástí výstavy mapující období, kdy Litoměřičané přijímali podobojí. Trvalo od roku 1421 až do třicetileté války a výstava tuto éru přibližuje z hlediska církevního, politického, vojenského i běžného života.

Mezi exponáty na výstavě Litoměřice - Ve znamení kalicha je i kachel z pálené hlíny z 15. století s vyobrazením Jana Žižky. | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

„Výstavu jsme připravovali téměř rok a půl a podařilo se nám nashromáždit skutečné skvosty husitské doby nejen z Litoměřicka,“ říká historička a kurátorka výstavy Kristína Sedláčková.

Při přípravě expozice využila i toho, že se muzeum nachází v budově původně gotického rathausu, tehdejší radnice.

Fotogalerie

„Výstavou jsem obsadila i spodní parto, kde jinak sídlí stálá expozice. Sál z 16. století, kterým prošli králové a zasedala tu městská rada, se tak sám stal exponátem,“ podotýká kurátorka.

Město se připojilo k Praze, aby uniklo radikálním táboritům

Litoměřice coby velmi významné královské město stranily za husitských válek dlouho katolíkům. V květnu 1421 však před jejich hradbami stanul Jan Žižka se svým vojskem s cílem zahrnout město do vlivu táboritů.

„Šlo o klíčové město na hranicích Čech, které velmi čile obchodovalo se Saskem. Litoměřičtí se však radikálních táboritů zalekli a poslali poselstvo do Prahy, že přistoupí k umírněnějším pražským artikulům,“ přibližuje Sedláčková.

O svém záměru přidat se k utrakvismu zpravili měšťané i Žižku, který však na výsledek jednání nečekal a pokusil se Litoměřice dobýt. Město však odolalo.

„Žižka odtáhl s nepořízenou k Roudnici, kterou vyplenil, ač už v té době byla také kališnická,“ připomíná historička. K Litoměřicím mezitím dorazili pražané a město se připojilo na stranu kalicha.

Život měšťanů se příliš nezměnil

Právě proměna katolického královského města v utrakvistické je základním motivem celé výstavy. Podle Kristíny Sedláčkové se však zásadní změna odehrála v kostelích a na radnici, běžný život měšťanů se příliš nezměnil.

„Litoměřice musely poskytovat část vojska do husitských bitev včetně bitvy u Ústí nad Labem v roce 1426. Jinak se však místní měšťané neprojevovali nijak radikálně. Jedním z hlavních zdrojů obživy pro ně přece jen byl obchod s katolickým Saskem,“ upozorňuje Sedláčková.

Přestože na území města žili utrakvisté spolu s katolíky, a zřejmě dokonce i vyznavači tehdy nepovoleného luteránství, historické prameny se o žádných šarvátkách či nepokojích nezmiňují. Hovoří však o utrpení kališníků ještě z dob, kdy byli ve městě pronásledováni.

Kališnického kněze zachránily od utopení opilecké písně

„Dochoval se příběh o utopení 17 až 24 litoměřických měšťanů, kteří přijímali podobojí. Zatkli je o Vánocích roku 1420 a následující květen je utopili v Labi,“ líčí historička.

Smrti se tehdy vyhnul kališnický švec. „Když zjistil, že jeho dům je obklíčený, začal nadávat a zpívat oplzlé písně. Tím vojáky zmátl, měli ho za obyčejného katolického měšťana,“ dodala Sedláčková.

Podobných příběhů se váže k Litoměřicím v době kalicha celá řada a zájemci si je mohou přijít přímo do muzea vyslechnout v úterý 16. června od 17 hodin, kdy se zde uskuteční komentovaná prohlídka pod vedením kurátorky výstavy. Stovky předmětů s husitskou tematikou si návštěvníci mohou prohlédnout do 30. srpna.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Společenstvo zvonu vzniklo v dubnu 2013 a hned o měsíc později koupilo za 380...
Policie přijala oznámení, že se v Krupce manipuluje s volebními lístky

Policie se zabývá údajnou manipulací s volebními lístky v Krupce na Teplicku pro nadcházející sněmovní volby. Podezření na obchodování s hlasy mají i sociální...  celý článek

Pohled z věže kostela sv. Štěpána na centrum Litoměřic.
Litoměřice se v dosud největším dopravním průzkumu ptají, jak lidé cestují

Radnice v Litoměřicích se pustila do zatím největšího průzkumu zaměřeného na dopravu a její budoucnost. Během podzimu navštíví tazatelé stovky domácností ve...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Kraj prověřuje, jestli ředitel školy ve Varnsdorfu šikanuje své učitele

Odvolání ředitele Vyšší odborné školy a Střední školy ve Varnsdorfu Petra Jakubce požadují někteří tamní zaměstnanci. Důvodem je to, že kvůli údajné šikaně ze...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.