„Inspirací pro výstavu věnovanou vazbě knih a tomu, jak knihy vypadají, pro mne byla běžná inventarizace,“ přiznává historička a kurátorka Kristína Sedláčková.
„Při ní jsem si uvědomila, jak mnoho máme zajímavých knih, které třeba na první pohled mohou vypadat obyčejně. Když je ale člověk vezme do ruky, všimne si krásných detailů a řemeslné zdatnosti knihařů,“ dodává.
Expozice bude rozdělena do čtyř částí. Ta největší je věnována knižním vazbám a bude umístěna v bývalé stálé expozici v horním patře.
„Na velké stěně na chodbě pak představíme, jak tenkrát knihy vznikaly. Návštěvníci uvidí jednotlivé postupy od naskládání tiskových archů až po šití vazby a vytváření desek z ušlechtilých papírů,“ pokračuje kurátorka výstavy.
Třetí část přiblíží restaurování knih. „Chceme ukázat, jak kniha, která na první pohled vypadá, že už není použitelná, se pod rukama zkušených lidí dokáže vrátit do téměř původní podoby,“ poznamenává.
Část je zaměřena i na knihtiskaře
Poslední část se zaměří na litoměřické knihtiskaře. „Výstava je sice zaměřena na období baroka, ale bylo by mi líto nepředstavit našeho nejstaršího knihtiskaře Ondřeje Dušíka, který v Litoměřicích svou první knihu vydal už v roce 1542,“ přibližuje Sedláčková.
Právě tento renesanční exemplář, který zapůjčilo litoměřické biskupství, bude nejstarším a zřejmě i nejvzácnějším exponátem výstavy. Je to překlad evangelia podle Matouše.
„Do češtiny jej přeložil Jan Vartovský z Varty, který žil v nedaleké Roudnici. Jeho současníci si ho velice vážili, protože vedle latiny uměl výborně i řecky a hebrejsky,“ podotýká historička.
Knihu vystavují hlavně proto, že ji vytiskl litoměřický měšťan. „Zajímavá je však i svou nádhernou vazbou,“ poznamenává kurátorka.
Výstava v Litoměřicích potrvá až do 4. února příštího roku.
