Autorem výstavy je jednašedesátiletý skaut František Doktor z Kadaně.
„S první knihou jsem se setkal, když mi bylo deset jedenáct let. Byla to kniha Hoši od Bobří řeky, kterou jsem dostal k Vánocům. Moc mě ale nezaujala, po přečtení první stránky jsem ji odložil,“ vzpomíná sběratel a velký Foglarův obdivovatel.
„Asi za tři čtvrtě roku, kdy jsem marodil se zánětem slepého střeva, jsem ji otevřel znovu a naprosto mě pohltila. Přečetl jsem ji jedním dechem. V knihovně rodičů jsem poté objevil další foglarovku – Tajemná Řásnovka. A už to šlo ráz na ráz. Od spolužáka jsem koupil Poklad Černého delfína a třetí sešit Rychlých šípů,“ doplňuje.
S Jaroslavem Foglarem, který byl známý pod přezdívkou Jestřáb, se několikrát osobně setkal a podařilo se mu i to, co mu mohou ostatní sběratelé foglarovek jen závidět.
„Poprvé jsem se s Jaroslavem Foglarem setkal na výstavě Padesát let Rychlých šípů v roce 1988 v Praze. O rok později na besedě ve Varnsdorfu. Jednu z jeho knih jsem mu dokonce věnoval,“ popisuje František Doktor .
„Šlo o Historii Svorné sedmy, která vyšla v polovině devadesátých let na Slovensku bez Foglarova vědomí. Měl jsem dva výtisky a jeden z nich jsem chtěl na burze v Praze nabídnout sběratelům. Jestřáb, který měl na burze autogramiádu, mi tuto knihu podepsal, ale poznamenal, že tohle vydání nezná. Nechal jsem mu ji,“ dodává.
Jeho skautsko-foglarovská sbírka je rozsáhlá. „Je v ní od každého něco. Jen ježků v kleci mám na devadesát, dále skautské odznaky, junácké přezky či slibové lilie,“ vypráví sběratel.
„Posledních sedm let se soustředím především na věci spojené s Jaroslavem Foglarem. Z osmnácti vydání legendárních Hochů od Bobří řeky jich vlastním většinu. Mám je i v cizích jazycích – v ruštině, polštině, slovenštině a esperantu, chybí mi pouze vydání německé,“ vyjmenovává Doktor.
Otázku, co má v jeho sbírce nejvyšší cenu, nemá příliš rád. „To nedokážu a ani nechci říci. Každý předmět má pro mě velkou osobní cenu a někomu jinému to třeba může přijít jako tretka,“ sděluje.
„Například hodně si cením ježka v kleci, kterého jsem koupil v roce 1970. Stál 49 korun a byl stejně drahý jako sněhové boby. Měl jsem se rozhodnout, a vybral jsem dobře. Boby bych asi po první zimě roztřískal, hlavolam mi zůstal dodnes,“ usmívá se.
Součástí expozice jsou také fotografie „ze života“ kadaňského skautského střediska. V roce 1989 stál František Doktor u znovuobnovení skautského střediska v Kadani, ve kterém působí dodnes.
