Výstava připomene Hanse Ledwinku, neznámého autora známých auťáků

Muzeum v Ústí nad Labem připravilo výstavu o konstruktérovi Hansi Ledwinkovi. Podílel se na prvním českém sériově vyráběném automobilu Präsident a byl autorem aerodynamické tatry. Ledwinka patřil k nejvýznamnějším automobilovým konstruktérům první poloviny 20. století, má více než stovku patentů.

"Legendárním se stal zejména jeho vůz Tatra 77, který byl vůbec prvním sériově vyráběným aerodynamickým automobilem na světě," řekl Milan Rudik, jeden z kurátorů výstavy o Hansi Ledwinkovi v ústeckém muzeu. Má název "Od Präsidenta do síně slávy".

Život a dílo Hanse Ledwinky

• narodil se roku 1878 v rakouském Klosterneuburgu jako páté z osmi dětí místního restauratéra
• odborné technické vzdělání získal na průmyslové škole ve Vídni, v září 1897 odešel do Kopřivnice
• podílel se na vývoji automobilu Präsident, do historie se zapsal i vozy Tatra 11 a Tatra 77
• za druhé světové války se stal ředitelem kopřivnického podniku - roku 1945 byl označen za kolaboranta a odsouzen k šesti letům vězení, v roce 1951 byl ale propuštěn kvůli zdravotnímu stavu
• protože byl zbaven českého občanství, odešel do Rakouska a Mnichova, kde 3. 3. 1967 zemřel 
• v roce 2007 se stal členem prestižní Evropské síně slávy motorismu, kam ho ovšem nominovali Holanďané

Kromě motorů, kapoty, podvozku Tatry T 11 zde uvidíte i staré dřevěné koncepty modelů. Výstavu, na kterou exponáty půjčila i kopřivnická automobilka, si můžete prohlédnout do 30. září.

Dva roky po dokončení Präsidenta, v roce 1899, Ledwinka vytvořil čtyřrychlostní převodovku s ozubenými koly, která nahradila stávající lankový převod a podstatně zvýšila kvalitu chodu motoru.

V roce 1900 za pět měsíců postavil pro libereckého průmyslníka Theodora Liebiega první závodní automobil.

Do historie výroby aut se Ledwinka zapsal i v roce 1923, kdy vznikl první vůz Tatra 11. "Byl geniálně jednoduchý. Byl to první vůz takzvané tatrovácké koncepce, ze které výroba nákladních vozů Tatra vychází dodnes.

Podvozek Tatry 11 má naležato položený motor (písty ve válcích běží vodorovně) s převodovkou, za ní je nosná hnací ocelová roura, kde je uložena hřídel, a vzadu je rozvodovka a výkyvné polonápravy," popsal Rudik.

Šlo o skutečnou revoluční novinku v konstrukci, díky níž předběhla Tatra 11 vývoj o několik let a roku 1923 se stala jasným vítězem pražského autosalonu.

Klenot a Ledwinkův nejznámější automobil se v Kopřivnici narodil roku 1934. Aerodynamická Tatra 77 v době hranatých vozů působila jako zjevení. Chválou nešetřil v roce 1934 ani magazín Motor Journal: "Vůz udrží rychlost 145 kilometrů za hodinu, má úžasnou ovladatelnost. Vůz otevírá nové perspektivy konstrukci i automobilové praxi."

Legendární tatrovku proslavili i cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund, kteří s vozem projeli Afriku a Jižní Ameriku. "Byl to ale modernější typ T 87 a byl vyroben až po válce," přiblížil Rudik.

Ledwinka se zapsal i do dějin železniční dopravy, když se podílel na konstrukci rychlovlaku Slovenská strela, který od roku 1936 jezdil z Čech na Slovensko. Vyrobeny byly jen dva vlaky, jeden byl po válce sešrotován a druhý dodnes stojí před kopřivnickým muzeem.

Za druhé světové války se Ledwinka stal ředitelem kopřivnické továrny. Roku 1945 byl označen za kolaboranta a odsouzen k šesti letům vězení. Když byl v roce 1948 odsouzen za vlastizradu, v Kopřivnici se vytvářel Tatraplán. I v té době za ním do vězení jezdili lidé z výroby a konzultovali s ním technická řešení. Rehabilitován byl až roku 1992.