Vedení národního parku po požáru nepomohlo, les se po letech obnovil sám

Vedení Národního parku České Švýcarsko se před deseti lety rozhodlo, že po dvojici požárů u Jetřichovic zasaženou plochu obnovovat nebude. Vypálený les nechalo, ať se s následky ohně vyrovná sám. Příroda svou přirozenou sílu ukázala v plné kráse, experiment se totiž podařil a na místě je opět les.

V letech 2005 a 2006 shořelo u Jetřichovic v národním parku České Švýcarsko 18 hektarů lesa. Les se zdárně obnovil, aniž by do jeho regenerace člověk zasáhl. Místo původně vysázených smrků a borovic na místě nově vyrostly prostředí přirozenější břízy a jeřáby. Snímek vlevo ukazuje rok 2006, dole je rok 2016. | foto: Václav Sojka

„Když se něco takového jako požár stane v hospodářském lese, tak se to dokácí a poté se to něčím zalesní. My jsme si řekli, že jsme národní park, který je jak dělaný na to, abychom to nechali a sledovali vývoj,“ sdělil vedoucí lesní správy parku Robert Mareš.

První požár les po vzplanutí chaty na Mariině vyhlídce.

„Čekali jsme, jak ta sukcese, tedy náhrada lesa, bude probíhat samovolně. A je to nad naše očekávání,“ doplnil Mareš k úspěšnéme projektu, na který upozornila Česká televize.

Les v okolí Mariiny vyhlídky zachvátily dva požáry. Nejprve v roce 2005 zahořela kvůli zapálené svíčce dvou turistů samotná chata na vyhlídce, jež se zřítila a od ní se vzňal les (psali jsme zde).

Les se zregeneroval nečekaně rychle, jsou překvapení odborníci

O rok později se oheň pravděpodobně rozšířil z táboráku jiných nezodpovědných návštěvníků, oba požáry stály park 18 hektarů lesa (více zde). „U druhého požáru byl problém způsobený tím, jak se ohniště nacházelo nízko, tak oheň postupoval po svahu výš,“ popsal mluvčí správy parku Tomáš Salov.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Že člověk stojí na někdejším spáleništi, si už dnes nevšimne. Naopak se může kochat mladým lesem s až desetimetrovými stromy.

„Příroda je na to ze své podstaty zařízená, oheň se v ní vyskytoval odedávna, každá větší bouřka je potenciální možnost, jak vnést do lesa oheň. A některé druhy stromů jsou specializované na popožárové události,“ vysvětlil Salov, jak se příroda dokázala vzpamatovat.

Ochránce přírody na pozoruhodném příběhu obnovy lesa fascinuje její rychlost, čekali pomalejší regeneraci. „Mě potěšitelně zaujalo, jaké druhy dřevin se tam objevily a jak ten les velmi rychle roste,“ podotkl ředitel parku Pavel Benda. Původně se předpokládalo, že dříve než za dvacet let se příroda nezotaví. „Je obdivuhodné, jak se to krásně všechno zmátořilo,“ poznamenal vedoucí lesní správy Mareš.

V obnoveném lese rostou jiné druhy stromů

Dnešní les má přitom jiný charakter než ten, jenž před deseti lety vzplál. Původní byl totiž mezi válkami založen jako hospodářský, člověk tam vysázel smrky a borovice vejmutovky. Dnes ale na místě rostou především břízky, jeřáby a zčásti i borovice lesní.

Budoucnost lesa

V nejlepší kondici bude les za 20 až 30 let, kdy už stromy dosáhnou své klasické mohutnosti. Životnost bříz je zhruba 70 let, kdy začnou odrůstat, rozpadat se a hynout. „Pak se objeví jiné dřeviny, které nastupují po břízách. Porost se rozrůzní a bude to mnohem přirozenější les,“ podotkl mluvčí parku Tomáš Salov.

„To území je totiž přirozeně disponované pro úplně jinou výbavu z hlediska dřevin, než tam tehdy přinesl člověk,“ vysvětlil druhovou obměnu Salov.

Jakkoliv lidé z parku v obnovu lesa věřili, přírodu nenechali svému osudu bez obav. „Báli jsme, jak byla půda po požáru bez vegetace. že nastane problém s erozí. Ale to se v podstatě vůbec nestalo, vegetace to velmi rychle zatáhla,“ oddechl si ředitel Benda.

A ještě něco, les doslova a do písmene ožil. „Skoro nic tam nežilo. A teď se tam ve velkém množství objevili drobní savci jako rejskové, myšice a norníci. To jsem nečekal,“ dodal ředitel.