(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Utekli jsme před těžbou a teď tu staví větrníky, zlobí se lidé v horách

  • 7
Obyvatelé Hory Svatého Šebestiána a okolních obcí se postavili proti záměru vybudovat na hřebeni Krušných hor větrný park. Protestní petici podepsalo 350 lidí. Nyní čekají, jak rozhodne krajský úřad.

"Bydlím blízko stávající větrné elektrárny a doma to hučení slyším. Bojím se, aby sem někdo nepřivezl staré repasované elektrárny z Dánska, které budou hučet ještě víc. A jelikož jich bude několik, hluk se znásobí," řekl autor petice Martin Burian.

Větrný park Křimov

Investorem je firma APB Plzeň, která chce v Krušných horách nad Chomutovem postavit 39 nových větrných elektráren typu Vestas V90 o výkonu 2 MW, vysoké mají být od osy rotoru 105 m a celkově 150 m (variantou je typ Vestas V112 o výkonu 3 MWa celkové výšce 161 metrů).

Firma upravila záměr někdejšího Větrného parku Chomutov, který počítal s budováním až 149 větrných elektráren, později ubral na 83 strojů. S výstavbou souhlasila již v minulosti obec Křimov a Hora Svatého Šebestiána, proti bylo Výsluní a Blatno, nesouhlasí ani různé místní spolky a řada obyvatel.

S větrnou elektrárnou v sousedství má špatných zkušeností víc. Když zapadá slunce, lopatky mu ze slunečních paprsků vytvářejí v obýváku rychle blikající světlo podobné diskotékovým stroboskopům.

Burian se na to snažil upozornit hygieniky a vrtuli chtěl nechat zastavit, ale marně. Dozvěděl se jen, že na stroboskopický efekt tohoto typu nejsou žádné normy ani limity.

Firma APB Plzeň má nyní v plánu mezi Křimovem a Horou Svatého Šebestiána, tedy opět kousek od jeho domu, postavit větrný park s dalšími 39 vrtulemi.

"Pokud větrný park vznikne, bude na hřebenu Krušných hor od Hory Svatého Šebestiána po Klínovec prakticky jednolitý pás větrníků. Ať nikdo netvrdí, že to není změna krajinného rázu. Proč by sem pak někdo jezdil do přírody, když tu místo klidu najde stejně hučící vysoké stroje," upozornil Miroslav Finda ze sdružení Krušno, které proti budování dalších větrníků na hřebeni Krušných hor také protestuje.

Elektrárny přinesou obcím peníze, namítá investor

Zástupce investora Pavel Březina, prokurista APB Plzeň, však záměr brání. "Elektrárny budou přínosem pro obecní rozpočty. Veřejně se o nich jednalo na zastupitelstvech, nešlo o nic tajného. Je to podnikatelský záměr. To je vše," uvedl.

Pavlína Linhartová, která se zabývala vlivem stroboskopického efektu na zdraví lidí, zase uklidňuje, že software strojů má v sobě informaci o časech, kdy by k efektu mělo dojít, a vždy před nimi točící se vrtuli vypne. Zapne ji opět, až bude Slunce pod jiným úhlem, tedy bez "domácího stroboskopu".

Místní ale takové argumenty nepřesvědčily. "Dole udělali díru kvůli těžbě. A nám, co jsme utekli do hor, tu teď postaví tohle. Není kam utéct," rozčiluje se jeden z nich Mojmír Hošek.

Velkou roli při snaze investora získat na elektrárny územní rozhodnutí a stavební povolení bude hrát stanovisko krajského úřadu. Úřad ho vydá během dvou měsíců. Musí nejdřív zpracovat připomínky, které se k projektu sešly.

Například inspekci životního prostředí vadí, že větrníky mají stát v přírodním parku. Další odborníci upozorňovali na to, že některé jsou přímo v oblasti, kde žije vzácný tetřívek obecný.