Výzkum Victora Franze Hesse přibližuje v ústeckém muzeu mimo jiné panel s

Výzkum Victora Franze Hesse přibližuje v ústeckém muzeu mimo jiné panel s historickými fotografiemi. | foto: Karel Pešek, MAFRA

Před sto lety vzlétl z Ústí mladý vědec, prokázal kosmické záření

  • 2
Ústí nad Labem si připomíná unikátní výročí. Přesně před sto lety tam vzlétl balon s francouzským vědcem Victorem Franzem Hessem, který s ním vystoupal do výšky přes pět kilometrů a během letu prokázal existenci kosmického záření. Ústí si připomíná výročí výstavou i "ozářeným" pivem Kosmik.

"Hess tehdy vlastně vůbec nevěděl, k čemu jeho výzkum poslouží. Nakonec byl zcela zásadní pro rozvoj fyziky elementárních částic. V konečném důsledku se s výsledky pokusu každý potkává dodnes. Například díky němu víme, jakým opalovacím krémem se namazat, abychom se chránili před účinky UV záření," upozornil na praktický dopad výzkumu vědecký tajemník ústeckého muzea Václav Houfek.

Hessův objev

Victor Franz Hess

Rakouský vědec Victor Franz Hess byl v roce 1912 ve svých 29 letech asistentem na institutu pro výzkum radioaktivity vídeňské akademie věd.

S měřeními při letech balonem začínal u Vídně, ale nejlepší balon mu nakonec poskytl vzduchoplavecký spolek z Teplic-Šanova a z ústecké chemičky získal vodík.

Z chemičky také 7. srpna 1912 odstartoval, vystoupal až do výšky 5 350 metrů a nakonec přistál 50 kilometrů od Berlína.

Během letu v různých výškách měřil ionizační záření a prokázal, že jeho původem je vesmír. V roce 1936 získal za svůj objev Nobelovu cenu za fyziku.

Před sto lety převládal vědecký názor, že záření se stoupající výškou slábne. Podle tehdejších poznatků totiž mohla být jediným zdrojem záření Země. "To platí do výšky dva kilometry. Pak zase výrazně roste, čímž Hess dokázal, že jediným možným zdrojem je vesmír," dodal Houfek.

Mladý Rakušan už před svým experimentem zastával hypotézu, že s rostoucí výškou síla záření poroste. Pro své pokusy, kterými by to mohl dokázat, ale neměl u Vídně dobré podmínky.

Ty nejlepší našel až v Ústí nad Labem. Sedmého srpna roku 1912 brzy ráno vylétl balonem z areálu chemičky a večer přistál nedaleko Berlína. Tehdejší let připomene i sonda, která vylétne z Českého hydrometeorologického ústavu v Praze a bude také měřit radiační záření.

Objev připomíná výstava i pivo

V Ústí připomene kulaté výročí výstava Ústí ve službách vědy, jejíž vernisáž je v 17 hodin v městském muzeu. Výstava představuje severočeské osobnosti, jež přispěly k vědeckému výzkumu, byly průkopníky nových technologií nebo autory různých vynálezů. Výstava potrvá do 15. listopadu.

"Návštěvníci na výstavě najdou třeba fyziologa a biologa Jana Evangelistu Purkyně z Libochovic, geografa a objevitele Julia Payera z Teplic, výtvarníka a architekta Wenzla Hablika z Mostu, botanika a geografa Tadeáše Haenkeho z Chřibské, výtvarníka Zdeňka Sýkoru z Loun, ale i méně známého leteckého konstruktéra a průkopníka kosmonautiky Eugena Sängera z Přísečnice u Kadaně," vyjmenoval některé vědce Houfek.

Hlavním bodem výstavy však zůstává Hessův unikátní objev a měření kosmického záření.

Součástí vernisáže bude také premiéra speciálního světlého dvanáctistupňového piva Kosmik, které uvařil ústecký minipivovar Na Rychtě a jež má reprezentovat "světlou stranu kosmické síly". Tu mu během vaření symbolicky předal vedoucí regionálního centra Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Čestmír Berčík pomocí radioaktivního smolince z Jáchymova (o pivu Kosmik zde).