Na podivnou smlouvu přišlo nové vedení města na konci loňského roku, kdy Odborový svaz ECHO při Spolchemii poslal magistrátu fakturu na zhruba milion korun za zpevnění zdi v parku za domem kultury. Úředníci zjišťovali, proč by město mělo opravu platit, a odhalili všechny okolnosti nestandardní dohody, kterou s odborovým svazem uzavřelo vedení města v roce 2005, kdy byl primátorem Petr Gandalovič z ODS.
Tehdy se vedení města rozhodlo, že od odborářů koupí tehdejší Dům kultury chemiků. Odborový svaz za něj chtěl 65 milionů, politici srazili cenu na 54 milionů. Platba se rozdělila do dvou akcí. Samotná kupní smlouva byla uzavřena na necelých 13 milionů korun, kterou se město zavázalo hradit v půlmilionových splátkách až do roku 2030.
Zbytek město hradilo v rámci smlouvy na pronájem takzvaně ideálních tří čtvrtin parku o rozloze 3 931 metrů čtverečních. Park totiž odborářům zůstal. Nájemné bylo stanoveno na 1,5 milionu korun ročně také až do roku 2030. Odborář a ústecký zastupitel za KSČM František Minárik, jenž zná okolnosti prodeje domu kultury, tvrdí, že město postupovalo takto složitým způsobem, neboť nemělo tolik peněz, aby mohlo budovu koupit hned.
Náměstek současného primátora Martin Hausenblas z PRO! Ústí míní, že tímto způsobem chtěli někdejší radní jen opticky snížit kupní cenu před zastupiteli, a navíc pronájem mohli uzavřít sami bez vědomí zastupitelstva.
Právě v pronájmu podílu parku je však podle něj problém. „Město si pronajalo ideální tři čtvrtiny bez vymezení, o který prostor přesně jde. V nájemní smlouvě musí být vždycky jasně uvedeno, co nájemce získává,“ říká Hausenblas.
Magistrát se opírá o nález Nejvyššího soudu
„Nechali jsme si zpracovat právní stanovisko externími právníky a ti řekli, že tento postup není možný. Opírali se i o nález Nejvyššího soudu, který rozhodoval v obdobném případu,“ doplnil Petr Hlávka z odboru majetku magistrátu.
Magistrát tak označil smlouvu za neplatnou a platbu 1,5 milionu už letos v lednu neposlal. Půlmilionové splátky uvedené v kupní smlouvě posílá dál.
„Pronájem tehdy řešili naši právníci i právníci města a žádný problém v něm neviděli,“ namítl na to odborář Minárik.
Tím, že si město pronajalo park, zodpovídalo i za jeho vzhled. Centrální městský obvod se ale o cizí, pronajatý park postaral až loni. Dříve o pronájmu nevěděl.
„Za údržbu zeleně jsme zaplatili sto tisíc. K tomu další peníze třeba za výměnu laviček a odpadkových košů,“ uvedla vedoucí oddělení čistoty a zeleně centrálního městského obvodu Monika Králová.
Město bude chtít peníze zpět, park chce odkoupit
Jaký bude osud parku, není jasné. Hausenblas nastínil, že vedení magistrátu má zájem ho koupit a rozšířit do něj aktivity domu dětí a mládeže, který v budově domu kultury sídlí.
Vedení města také bude od odborářů žádat zpět peníze, které magistrát na základě neplatné smlouvy vyplácel. Podle zákona to může být jen za poslední tři roky, tedy 4,5 milionu. Tyto peníze chce magistrát započítat do konečné ceny za pozemek.
Zpevnění zdi v parku odboráři nedostali zaplaceno také. Odborový svaz tvrdí, že šlo o opravu stěny v havarijním stavu, a tudíž ji mělo platit město v rámci údržby parku. Zástupci magistrátu namítají, že šlo o investici.
„Stavební práce proběhly v červenci 2014, objednané ale byly už v květnu, takže šlo o plánovanou akci nazvanou jako stavba opěrné zdi,“ řekl Hlávka.
