Kvůli tomu, že Nejvyšší soud rozsudek pozastavil, musela firma peníze městu vrátit. Otázkou je, zda je to jen načas, či natrvalo. V Ústí stále věří, že město spor vyhraje a peníze mu zůstanou (více v článku Za zboření sektorového centra na Severní Terase Ústí zaplatí 31 milionů).
„Částka je již na účtu města. O jejím využití se rozhodne po konečném vyřešení sporu,“ sdělila mluvčí magistrátu Romana Macová.
Mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček ovšem upozorňuje, že z pozastavení rozsudku nelze zatím nic vyvozovat.
„Odklad vykonatelnosti rozsudku nikterak nepředjímá, jak Nejvyšší soud o dovolání rozhodne. Neznamená to, že se tím přiklání k jedné, či druhé straně,“ uvedl.
Spor se vleče téměř čtvrt století
Spor se táhne už od roku 1994, kdy firma podepsala s městem kupní smlouvu na centrum za 40 milionů korun. Chtěla tu vybudovat nové obchodní centrum. Zaplatila ale jen asi polovinu částky, město se proto o vlastnictví budovy začalo soudit.
„V roce 2008 krajský soud rozhodl, že objekt patří městu, a firma se pak domáhala vrácení 19,5 milionu. Soudy dávaly střídavě za pravdu firmě a městu. Podle posledního rozhodnutí krajského soudu z loňského října mělo Ústí firmě peníze vrátit, a to i s úroky, takže částka narostla na 32 milionů korun,“ shrnuje Macová vývoj kauzy.
Po rozsudku se na ústecké zastupitele obrátil v otevřeném dopise Jaroslav Kubín, sám bývalý zastupitel za KSČM. Vyžadoval, aby se vedení města okamžitě pustilo do vyšetření celého sporu, identifikovalo odpovědné osoby a vymáhalo po nich náhradu škody. K tomuto kroku město vzhledem k verdiktu Nejvyššího soudu zatím nepřistoupí.
„Soudní spor stále pokračuje, otázka vymáhání eventuálně vzniklé škody proto v tuto chvíli není na místě, neboť není zřejmé, zda město bude, či nebude závěrem povinno nějaké finanční prostředky hradit,“ tlumočila Macová vyjádření právního oddělení ústeckého magistrátu.
Areál měl sloužit k občanské vybavenosti
S výstavbou sektorového centra se začalo už na konci 80. let minulého století. Areál měl sloužit k občanské vybavenosti obyvatel Severní Terasy, Skřivánku a Dobětic. Součástí měly být nejrůznější restaurace, pošta, obchody či kino.
Po revoluci v listopadu 1989 byla ale výstavba přerušena kvůli nedostatku peněz. Budova obložená mramorem, jejíž stavba stála téměř 160 milionů a která po dokončení měla být výstavní skříní socialismu, začala chátrat.
Stala se z ní ruina, a když soud v roce 2008 rozhodl, že patří městu, radnice se rozhodla ji zbořit. K zemi šla ve druhé polovině roku 2009, celkové náklady na to přesáhly 85 milionů korun. Z toho 6 milionů hradilo samo město, zbytek dostalo z evropských dotací. „Dnes na místě bývalého sektorového centra stojí hojně využívaný sportovní areál,“ dodala Macová.
