Nevzhledný vysoký dům v centru Ústí nad Labem mu tehdy patřil jen několik týdnů, když zazvonil telefon a na druhé straně se ozval kdosi z České televize s prosbou, zda by štáb objekt mohl využít jako jednu z lokací pro natáčení tehdy chystaného seriálu Sever s Jiřím Mádlem.
Toužil po omšelém baráku zvenku i uvnitř křičícím, že tady se zastavil čas. Když pak filmaři poslali svého zástupce na obhlídku, ten se zaradoval.
 |
„Vstoupil do jedné z místností a prohodil: No, tak tady je snad akorát potřeba utřít prach a můžeme začít,“ směje se Michal Eisner, když vzpomíná na dobu ze začátku roku 2019.
„Dokonce nám řekli, jestli bychom dům nechtěli nechat v tomto stavu a do budoucna ho nabízet jen filmařům,“ dodává Eisner.
Poznámku nevyslyšel a dnes, po necelých dvou letech, stojí na místě stejná, ale přesto úplně jiná budova. V někdejším zázemí Pozemních staveb v ulici Velká hradební finišuje kompletní proměna.
Z původní mnoho let opuštěné nemovitosti postavené v 70. letech minulého století zbyl jen betonový skelet a kvůli přijatelnému vzhledu také žulové schodiště.
„A pak jsme si nechali ještě obrovskou panoramatickou fotku Ústí, kterou měl pan ředitel v jednací místnosti. Dali jsme ji zrestaurovat a pověsíme ji do vstupní haly,“ podotýká Eisner s tím, že něco z dřívějšího vybavení putovalo do muzea.
V devítipodlažním domě vzniklo osmačtyřicet nájemních bytů. V přízemí a prvních dvou nadzemních patrech pak bude obchod s kávou, realitní kancelář, restaurace, Inovační centrum Ústeckého kraje (ICUK) či sdílené kanceláře.
„Chtěli jsme původně vyjma přízemí všude jen byty, ale pak nás oslovil ICUK. Tak jsme si řekli, že dvě patra budou kancelářská. Měli jsme nabídku využít takto i další patro, ale to už jsme nechtěli,“ vypráví Richard Spilka, Eisnerův společník a druhý majitel.
Bylo to velké sousto, ale výhled ze střechy nás uchvátil
Oba prý věřili, že se zájemci o bydlení najdou, nečekali ale takovou rychlost. Čtyřiačtyřicet bytů už má své nájemníky, zbytek je rozjednaný. V největším 120metrovém bytě činí nájemné bez služeb necelých šestnáct tisíc. Nejnižší činže v domě pak je lehce přes šest tisíc.
Koupi domu, do kterého už se stěhují nájemníci, zvažovali dlouho. „Pokukovali jsme po něm, ale zdálo se nám to jako příliš velké sousto. Zároveň ale máme rádi výzvy, tak jsme oslovili realitku. Pak jsme přišli na prohlídku, vyšli na střechu, uviděli ten parádní výhled a chtěli ho,“ říká Eisner.
Důležitá ale byla i možnost vybudovat dostatek parkovacích míst. Těch nakonec bude ve sklepě a vedle domu zhruba osmdesát.
„V realitce nám řekli, že jsme byli teprve třetí zájemci. O budovu v centru krajského města neměl za roky prakticky nikdo zájem. To by si jinde dokázali asi jen těžko představit,“ zmiňuje Eisner.
Podle Spilky se jiní investoři pravděpodobně nedokázali na budovu podívat z jiného úhlu pohledu.
Naše plus je, že jsme se na dům dokázali podívat jinak
„Všichni v ní viděli kancelářský dům. Myslím, že kdyby se sem nalilo tolik metrů kancelářských prostor, tak je to z poloviny prázdné. Naše plus je, že jsme se na ten dům dokázali podívat jinak,“ vysvětluje Richard Spilka.
Inspiraci pro strakatou fasádu našli v moderní kancelářské budově v pražském Karlíně, která získala několik ocenění. S představou pak šli za architektem.
Při přestavbě museli upustit od plánu přidat na střechu ještě jedno „skleněné“ patro s luxusními apartmány. Bezpečnostní předpisy to ale nedovolily.
Hotovo zatím úplně není, pracuje se třeba v garážích. Proto ještě není vystavený konečný účet. Spilka s Eisnerem teď cenu celého projektu, tedy koupě i proměnu, vyčíslují zhruba na 150 milionů. Mluví o investici, která jim začne ekonomicky přilepšovat, až budou v důchodu.
„Je to projekt na samotné hraně našich možností. Několikrát jsme si řekli, jestli jsme nepřestřelili, ale jedno víme jistě, že bychom do toho šli znovu,“ uzavírá Spilka.
