V létě roku 1945 v  Ústí/Labem se nemáme s čím chlubit. Nemělo se to stát. Bohužel. Je to skvrna naší minulosti, která je vodou na mlýn těm, kteří nechtějí naopak vidět skvrny německého obyvatelstva, kterých bylo o mnoho více.

Život po válce pro Čechy v Ústí mezi místními Němci nebyl žádný med. Řada z nich se nechtěla smířit s porážkou Německa a snažila se nadále škodit, kde to šlo. Ještě před pár měsíci to byli nadlidé. Jejich chování stálo i řadu životů českých lidí. Policie tam teprve vznikala a německé obyvatelstvo nebylo ochotno s ní spolupracovat. Takže reakce potom přišla s velkým výbuchem munice, který zabil hodně lidí. Objektivně vyšetřit, kdo výbuch munice způsobil, nebylo v té době možné. S lynčováním nelze v žádném případě souhlasit. Je to největší ubohost, které se zpravidla dopouští ti nejvíce zbabělí. Ale i to lynčování je třeba posuzovat v kontextu doby a ne z pohledu dneška, kdy naše vztahy s Němci jsou na velmi dobré úrovni. Ne ho omlouvat, protože lynč je lynč, ale snažit se pochopit proč došlo  k tomu, že se do něho zapojilo tolik lidí. A k tomu doba a chování Němců v pohraničí bohužel nahrávalo. Viníky dnes již potrestat nelze.

Bylo by naprosto nemyslitelné, aby jsme se zde klaněli jen obětem lynčování. To by bylo vytrhávání skutečností ze souvislosti. Je třeba si připomenout tu dobu v celém kontextu. Bohužel tohle ale nedokáže ani Sudetské sdružení bývalých krajanů. Myslím, že první na tahu jsou oni, pokud to myslí skutečně s dobrými vztahy s námi vážně. Oni byli také první, kdo vše začal. A je třeba si uvědomit, že celé Německo není Sudetendeutsche Landsmannschaf, na který se tam dívají jako na určitý druh folklóru.

Každá válka rozbijí nejen právní struktury ale snižuje morální latku a povoluje tím vyžití nízkých a archaických lidských pudů. 2. Světová válka rozpoutaná Německem byla válkou genozidní a to nikoliv pouze proti Židům, ale vyhubovací proti tzv. méněceným národů na východě, tedy Slovanům. Stalin a Hitler používali stejnou metodu, jeden národní rasismus a druhý tříně socialní. Samozřejně je nutno vidět vše v kontextu, ovšem otázka je zdali se mohou zločiny alibisticky, nehledě na velikost a způsob provedení, zdůvodňovat či omlouvat, nebo dokonce kauzálně spojovat z následnými zločiny. Já si myslím že ne. Toto nám může sice pomoci při pochopení, ale nikoliv ukázat skutečnou příčinu. To je totiž povrchní a alibistické.