Třeba chovatel z Chřibské, kterému přednedávnem vlci zabili devět jehňat, odhadl škodu na 150 tisíc korun. Jestli ovce strhl skutečně vlk, zjišťují pracovníci Agentury ochrany přírody. Slouží jim k tomu rozbor DNA slin či chlupů z místa.
„Existují tabulky, podle nichž se škoda proplácí. V částce se odráží, zda šlo o chovné zvíře, plemenného berana a podobně. Za takové zvíře dostane farmář víc než drobný chovatel, který si ovce chová jen kvůli tomu, aby si pro sebe vyrobil sýr,“ říká místopředseda Svazu chovatelů ovcí a koz Tomáš Klíma.
Podle tabulky, kterou svaz zpracoval a posvětila ji ministerstva životního prostředí i zemědělství, může náhrada za plemenného berana činit až 300 korun za kilogram nebo 10 tisíc za kus, za jehně pak 150 korun za kilo nebo 3,5 tisíce za kus.
Do odškodnění se přitom nepočítá budoucí zisk, ale jen tržní cena masa a částka za chovnost. Chovatel z Chřibské tak i podle mluvčího Správy NP České Švýcarsko Tomáše Salova 150 tisíc za devět jehňat nezíská.
„Jednu frískou ovci, o jejíž jehňata přišel, lze koupit za 1 500 i méně korun,“ poznamenal Salov.
Ministerstvo chce hospodáře zklidnit
V brzké době nicméně resort životního prostředí plánuje farmářům vyplácet vyšší částky. Chce tak zklidnit situaci, kdy řada hospodářů volá po tom, aby byli vlci opět vystříleni.
„Na podzim připravíme novelu vyhlášky, v níž do odškodnění zahrneme i náklady na ohledání veterinářem a na kafilerii,“ řekl Jan Šíma z ministerstva životního prostředí s tím, že platit by mohla od poloviny příštího roku.
V Ústeckém kraji zatím letos o odškodnění požádali čtyři chovatelé.
„Jednomu už jsme vyplatili deset tisíc, u těch ostatních ještě čekáme na doplnění žádostí,“ uvedla Monika Nováková z oddělení ochrany životního prostředí krajského úřadu.
Lepší než spoléhat na náhrady ale podle Salova bude i nadále stáda kvalitně zabezpečit. Suma od státu ostatně zohledňuje i to, jak byl proti útokům vlka zajištěný prostor, v němž hospodářská zvířata žijí.
„Neměl by chybět pastevecký pes, dobré jsou ohradníky alespoň metr a půl vysoké, takové vlci nepřeskakují. Ideální pak je, když je nejspodnější část elektrická, pak ho vlk ani nepodhrabe. A ke zvířatům by měl člověk chodit co nejčastěji, zanechá tím své pachové stopy a vlk se místu zpravidla vyhne,“ radí Salov.
