Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Muž s vizáží čerta pronajímá byty v ústeckém ghettu za ďábelskou cenu

  17:35aktualizováno  17:35
Že domy v ghettech nemusí kupovat jen obchodníci s chudobou, dokazuje 32letý muž z Ústí nad Labem. Ve čtvrti Předlice koupil už tři, opravuje je a v bytech má nízký nájem. Vypovídající ale také je, že ten muž přijal jméno Boris Rudý, hlásí se k ortodoxní levici a patří k nejpotetovanějším v Česku.

Boris Rudý se chlubí, že je víc potetovaný než profesor Vladimír Franz, se kterým se zná od roku 2006. Jeho snem je oživit ústecké Předlice, kde opravil několik bytů. | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

„Můj sen je oživit celé Předlice,“ říká Boris Rudý.

Problémovou čtvrť zná dobře, pohybuje se v ní od roku 2000. V té době totiž chodil s místní romskou dívkou. „Tehdy to tady bylo drsnější. Nyní se to změnilo, podél hlavní silnice si firmy kupují baráky a dělají tam svá sídla. Je to tu o 75 procent lepší.“ líčí.

Fotogalerie

První dům se rozhodl koupit v době, kdy pracoval v krásnobřezenském pivovaru, který noví majitelé zavřeli.

Tehdejší přítelkyně s dětmi po něm chtěla, aby se postaral o rodinu. Koupil tedy za sto tisíc korun zdevastovaný činžovní dům v předlické Marxově ulici.

„Předlice jsou ghetto a baráky jsou zde za hubičku a hodně jich je v exekuci, proto jsem do toho šel. Původně tu bylo osm bytů, já z nich udělal deset, protože lidé mají zájem o malé,“ říká.

Na stanovení nájemného šel svérázně. Promítl do nich totiž „satanistické“ číslo. „Aby tam byly tři šestky, tak jsem dal 66,6 korun za metr. Nájem v garsonce tak vychází přibližně na tisíc korun za měsíc, 1+1 na 1 800 a 2+1 na 2 800 korun,“ přibližuje.

Starousedlíci ho v Předlicích přivítali

Brzy přikoupil další dva domy. Nájemníky do nich ani nemusel shánět.

„Strašně rychle se rozkřiklo, že tu pronajímám byty. Mám obsazených všech 18 bytů a dalších 25 zájemců je v pořadníku. Všechno to jsou slušní lidé. Nedávno se sem přistěhovala rodina s třemi dětmi ze sídliště Skalka. Pochvalují si, že si uvnitř dvora mohou grilovat a děti hrát, což na sídlišti nejde,“ popisuje.

Nejlépe si rozumí s romskými starousedlíky, kteří se do Předlic přistěhovali v 70. letech a dnes jim táhne na šedesát.

„Ti už také chtějí mít klid. Když jsem se sem přestěhoval, tak za mnou přišla místní slušná rodina podnikatele Cibríka. Já kopal kanalizaci a oni šli na novoroční procházku. Bylo jich sedmnáct a všichni mi podávali ruce a říkali ‚Borisi, jsme rádi, že tu jsi. Od té doby je tu klid. Před tebou tu bydleli jen feťáci‘,“ vypráví.

Jsem potetovaný víc než Vladimír Franz, chlubí se

Boris Rudý se do Ústí nad Labem přistěhoval v deseti letech z nedalekých Zubrnic. Svůj život zcela změnil, když dosáhl plnoletosti. Na předloktí si pořídil první tetování, pavouka křižáka, a nechal se přejmenovat, protože nechtěl mít nic společného s otcem alkoholikem.

Jméno Boris zvolil proto, že mu kamarádi podle původního příjmení Borovec říkali Borek. „A k tomu mě napadlo příjmení Rudý,“ dodává.

Dnes se chlubí tím, že je potetovaný víc než bývalý kandidát na prezidenta Vladimír Franz. „Až si to přečte, tak bude asi naštvaný,“ směje se Rudý.

Srovnání ale myslí vážně. „Když si představíte Vláďu, tak jeho tetování je jako mikina s kapucí a rukavice. Má například úplně holé nohy. Já mám skafandr s vyřízlými zády,“ přirovnává.

Boris Rudý o sobě

Takto se Boris Rudý charakterizoval na svém webu:

Jsem ortodoxní levičák, pro někoho anarchista, pro jiného komunista, pro dalšího satanista a pro jednu extra skupinu jsem židobolševický feťák.

Takže pro upřesnění: Nefetoval jsem, nefetuji a fetovat nebudu. Vždy budu mít radši stokrát Satana, než toho rádoby „pána našeho“, kvůli kterému se vedou nesmyslné války a denně chcípaj lidi.

Na levici neustále studuji směry a možnosti z obou táborů, zajímám se především o nositele těch mozků, co to vymyslely. Takže se stupiditami typu Sovětský Svaz, Stalin, Gottwald, Husák, atd. za mnou nechoďte.

Stránky Borise Rudého zde

Skutečnost, že sám nemá potetovaná záda, vysvětluje tak, že je bere jako výkladní skříň. Proto už 13 let vymýšlí, jaký jednolitý obraz si na ně nechá vytetovat.

Franz mu říká Cibulák

„Čtyřicet procent z mého tetování jsou motivy, které se mi prostě líbí, dalších čtyřicet procent vyjadřuje můj postoj k rasismu a xenofobii. Deset procent je recese a deset procent je malá provokace,“ vysvětluje.

Jeho zatím posledním tetováním je lebka s růží a nápis Věčný romantik.

S profesorem Franzem se zná od roku 2006. V té době si chtěl potetovat obličej a hledal někoho, kdo to dělá. Našel tatéra, u kterého před tím byl i Franz.

„Vláďa je moc chytrý, ale také vztahovačný. Bral to tak, že byl první, a k tomu tatérovi přijel jen proto, aby zjistil, kdo mu ‚fušuje do řemesla‘. Ale jeho prezidentská kampaň nás přiblížila - já mu říkám Fantomas, on mně zase Cibulák,“ směje se Rudý.

I Boris Rudý umí tetovat a měl také svůj salon. Dnes už to ale nedělá. Nejbolestivější tetování, které má, prý bylo to na varlatech. „Nechal jsem si tam udělat jen ornamenty, víc jsem nevydržel,“ líčí.

Dřív se babičky křižovaly, dnes se s ním fotí

Hlavu si navíc ještě nechal „vylepšit“ dvěma rohy ze silikonových implantátů. „To je taková třešnička na dortu. S tím jsem původně nepočítal, ale když jsem se o té možnosti dozvěděl, nadchlo mě to,“ říká.

První rohy si nechal dělat bez umrtvení. „Byla to síla, když mi dláto projíždělo po lebce. To se totiž musí naříznout kůže a pak tu kůži odlepit od kosti. Utvoří se taková kapsa a tam se ten implantát vloží a zašije se. Já mám velikost rohů čtyřky, maximálně dělají sedmičky. Nejdřív vám dají jedničky, pak se tři měsíce čeká, až se kůže vytáhne a dá se o velikost větší roh,“ popisuje.

Dříve se ho lidé na ulicích báli, babičky se prý i křižovaly. Dnes se situace výrazně změnila.

„Klidně si ke mně přisednou ve vlaku do kupíčka a nechají se se mnou vyfotit. To dřív nepřipadalo v úvahu,“ usmívá se.

Problém má spíš v tom, že se na něj někdy obracejí lidé s žádostí, jestli by někoho nezbil. Přispívá k tomu i to, že na kalhotách nosí pouta, řetěz, karabiny, ale i třeba nůž.

„Berou mě za nájemnou mlátičku, ale já vůbec žádný násilník nejsem. Jen se musím se svým zjevem umět ubránit,“ dodává Rudý.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jaroslav Foldyna, volební lídr ČSSD v Ústeckém kraji
Volby nám prohrála centrála, ne mé fotky s Nočními vlky, říká Foldyna

Jaroslav Foldyna je v Ústeckém kraji jediný ze čtyř poslanců ČSSD, který ve volbách obhájil svůj mandát. „Je potřeba si přiznat, že řada prosazovaných věcí...  celý článek

Mach a Šebestová na známkách
Hrdinové Adolfa Borna ožívají na vystavených poštovních známkách

V lounském oblastním muzeu si lidé nyní mohou připomenout jednoho z nejvýraznějších českých výtvarníků posledních dekád, Adolfa Borna. Výstava představuje méně...  celý článek

Vchod problematického děčínského paneláku v Zelené ulici, jehož součástí je...
Nemáme kam jít, žehrají sociálně slabí nájemníci z domu hrůzy v Děčíně

Několikrát zde hořelo, před dvěma lety tu měli štěnice. Panelový dům v Zelené ulici je nejproblematičtějším domem v Děčíně. A ze tří městem vytipovaných domů...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.