Zisky chmelařů letos klesnou, někteří nebudou mít na investice do obnovy chmelnic. (Ilustrační snímek)

Zisky chmelařů letos klesnou, někteří nebudou mít na investice do obnovy chmelnic. (Ilustrační snímek) | foto: Libor Teichmann, MF DNES

Chmele se urodilo nejméně za patnáct let, hrozí potíže s dodávkami

  • 32
Pěstitelé letos měli nejnižší úrodu za posledních patnáct let. Ne všechny pivovary tak dostanou tolik chmele, kolik chtějí. Potíže budou mít ty, které spoléhaly na přebytek volného chmele na trhu, spekulovaly s nižší cenou a neuzavřely dlouhodobé smlouvy.

"Letošní produkci lze odhadnout přibližně na 4 500 tun chmele. Důvodem je zejména nižší průměrný výnos Žateckého poloraného červeňáku, a to hlavně v rakovnické části žatecké oblasti," uvedl tajemník svazu pěstitelů chmele Michal Kovařík.

Ceněná odrůda

V Česku i ve světě je stále vysoce ceněný aromatický chmel Žatecký poloraný červeňák. Pivovarníci jej mají rádi, protože pivu dodává správnou chuť.

Červeňák také převládá na českých chmelnicích, kde je na 3 806 z celkových 4 366 osázených hektarů. Zbytek tvoří jiné odrůdy, jako jsou třeba Premiant, Sládek či Agnus.

Skoro 90 procent chmelnic je pak na území Čech, zejména v Žatecké chmelařské oblasti, již tvoří Žatecko, Lounsko, Rakovnicko a Podbořansko, a v okolí Úštěku na Litoměřicku.

Pět set hektarů chmelnic je pak na Tršicku na Moravě.

V rekordním roce 2010 chmelaři v Česku sklidili o 2 200 tun chmele víc, loni o 1 500 tun. Letošní nižší úrodu zavinilo počasí.

"Jedním z důvodů byl relativně teplý leden a potom velké mrazy v únoru, kdy pomrzla část sazenic, zhruba třicet procent. Druhým důvodem bylo sucho v květnu a červnu," řekl předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Bohumil Pázler.

Přesto ještě na začátku srpna věřili chmelaři v lepší úrodu. Odhadovali, že průměrně sklidí 1,1 tuny z hektaru, nakonec to je ale jen kolem jedné tuny. "Asi hlavní důvod byl, že během srpna nastala řada tropických dní a skoro vůbec nepršelo," poznamenal Pázler.

Výnos je tak nízký, že může způsobit pěstitelům potíže. Prodávat budou menší množství chmele, takže zisk nebude u všech takový, aby mohli dostatečně investovat do obnovy chmelnic.

Jejich rozloha přitom letos znovu klesla, i když méně než loni. Chmel se letos pěstoval na 4 366 hektarech, to je o 266 hektarů méně než loni. V roce 2011 přitom došlo k meziročnímu snížení ploch dokonce o 578 hektarů. Pěstitelé, kterých je v současné době na Žatecku, Úštěcku a Tršicku celkem 118, letos dohromady vysadili pouze 91 hektarů nových chmelnic.

Problémem bude dosazení sazenic

"Nízká plocha výsazu je bohužel dána vlivem vysokých sklizní z předešlých let a promítla se až v letošních statistikách," uvedl Kovařík.

V minulých letech bývala nově osázená plocha dvojnásobná. Chmelaři by se k aspoň dvě stě hektarům výsazů zase chtěli vrátit.

Je otázka, jestli to bude hned v roce 2013. Letošní problémy s počasím totiž ovlivní i hospodaření v příštím roce.

"Ukazuje se, že velkým problémem bude dosazení sazenic, které pomrzly letos v zimě. Zásoby nejsou tak velké, ne všichni to stihnou hned, takže náprava nejspíš bude probíhat ještě v příštím roce," upozornil Pázler.

Vzhledem ke světové konkurenci, s níž chtějí čeští chmelaři udržet krok, by podle něj bylo třeba pokles osázených ploch zastavit, nebo jejich počet raději dokonce mírně zvýšit.