Nízká úroda ceny chmele mírně oživila. Ilustrační snímek

Nízká úroda ceny chmele mírně oživila. Ilustrační snímek | foto: Libor Teichmann, MF DNES

Pomrzlé chmelnice zvýšily ceny, pěstitelé očekávají pomoc s výsadbou

  • 0
Pěstitelé chmele zaznamenali za loňský rok třicetiprocentní propad sklizně. Úrodu výrazně ovlivnilo počasí. Chmelaři ale díky malé úrodě mohou získat víc peněz, ceny chmele půjdou po předešlé nadprodukci nahoru.

"Loňský rok je bezprecedentní. A to vlivem klimatických podmínek, kdy únorové holomrazy poškodily část porostů. Následně přišlo sucho umocněné vysokými teplotami v srpnu, v nejcitlivějším období," řekl předseda svazu českých pěstitelů Bohumil Pázler.

Výnosy chmele

Odrůdy Žatecký poloraný červeňák se loni sklidilo 3 493 tun, předloni to bylo 5 020 tun.

Na Žatecku loni pěstitelé sklidili 2 742 tun (výnos 0,91 t/ha), předloni 3 883 tun (výnos 1,24 t/ha).

Na Moravě na Tršicku byl loni výnos 0,87 t/ha, předloni 1,35 t/ha.

Nejlépe se dařilo červeňáku v Úštěcké oblasti na Litoměřicku, kde výnos klesl meziročně z 1,16 na 1,04 tuny z hektaru.

Zatímco v roce 2011 bylo v České republice 6 088 tun chmele, loni úroda činila jen 4 338 tun. Nejvíc ubylo nejrozšířenější odrůdy Žateckého poloraného červeňáku.

Velký propad ale není vzhledem k vysokým výnosům v minulých letech beznadějný. Nižší sklizeň navíc zvýšila prodejní ceny.

"Z důvodu nadprodukce, která panovala v předešlých letech, padaly ceny chmele prakticky pod úroveň výrobních nákladů. Letošní nízká úroda tyto ceny mírně oživila, avšak nijak významně," uvedl tajemník svazu pěstitelů Michal Kovařík.

Chmelařům se tak podaří prodat vše, co vypěstovali. "Veškerá produkce má své odbytiště," zmínil předseda Pázler.

Obnova porostů si vyžádá značné investice

Loňské mrazy by mohly ohrozit úrodu i v dalších letech, pokud se nepodaří obnovit chmelnice s pomrzlými porosty. Chmelaři ale očekávají, že jim pomůže stát.

"Lze očekávat, že v následujících několika letech bude docházet k vyššímu procentu obnovy porostů. Nicméně za předpokladu značné investice. Věříme, že se nám podaří s pomocí ministerstva zemědělství efektivně podpořit výsadbu. Poptávky trhu po našem zeleném zlatě dokládají, že nesmíme tuto záležitost podcenit," upozornil Kovařík.

Chmelaři zvažují, do jakých porostů investovat. Zatímco v minulosti vybírali z různých více či méně aromatických odrůd, nyní je poptávka ze strany pivovarů širší. Jednou z cest může být například zaměření na ekologické pěstování chmele, z nějž se nyní vyrábí a prodává první české biopivo.

Zájem také roste o tzv. flavour hops, tedy odrůdy se specifickou ovocnou vůní nechmelového typu. "I v této kategorii může český producent nabídnout například odrůdu Kazbek, která měla úspěch na nedávno proběhlém nápojovém veletrhu Brau Beviale 2012," řekl Kovařík.

Většina pěstitelů bude i dál sázet na osvědčenou značku, tedy Žatecký poloraný červeňák. Jeho plochy jsou sice jen na 41 procentech rozlohy, jakou měly před dvaceti lety, stále ale tvoří 80 procent veškeré chmelařské produkce Česka.