„Přestupky jsme nikam neumístili záměrně, ani jsme je nikam neschovali,“ hájila se u soudu vedoucí oddělení dopravních přestupků Marcela Rosenkrancová.
Kauza spadá do roku 2013. Rosenkrancová byla se svým zástupcem, tehdejším vedoucím úseku kamerového systému Josefem Mansfeldem, zodpovědná za přebírání přestupků od městské policie. Ale pod jejich vedením se přestupky za špatné parkování neevidovaly, nepřidělily k vyřízení a bez dalšího založily.
„S jejím vědomím byla tato oznámení bez jakéhokoliv procesního úkonu zakládána do archivu oddělení, a to přesto, že tato jednání měla být kvalifikována a projednávána jako přestupek,“ napsal o Rosenkrancové v obžalobě státní zástupce Jan Řeháček.
Prakticky stejně žalobce popsal skutek u Mansfelda. Pak poukázal na to, že neřešením přestupků úředníci připravili město o příjmy z pokut a že kvůli tomu „ztrácel význam institut placeného parkování“.
„Musím konstatovat, že jsem zdrcen. Za celých 35 let praxe jsem si své povinnosti vždy plnil svědomitě. Naše oddělení je jedno z nejvytíženějších na magistrátu, všichni tam rubou. A já tu teď stojím obžalovaný jako zločinec, to mě uráží,“ reagoval na obžalobu roztřeseným hlasem Mansfeld.
Přestupky byly obvodů, ale nešlo je předat, hájí se úředníci
Rosenkrancová s Mansfeldem se hájili, že vypořádat přestupek za špatné parkování měly úřady městských obvodů, nikoliv magistrát. „Necítím se vinen. Tyto přestupky měly být řešeny městskými obvody, my jsme nebyli příslušný úřad,“ vypověděl Mansfeld.
Rosenkrancová rozvedla, že tento postup vyplýval z nařízení krajského úřadu ze září 2013. Jenže když úředníci chtěli přestupky předat obvodům, zasáhl podle obžalovaných tajemník magistrátu.
„Řekl nám, že abychom ty přestupky postoupili, musí to projednat s příslušnými tajemníky, abychom nezahltili úřady městských obvodů. Tudíž přestupky dále ležely a já je nemohla ani přidělovat, ani postoupit,“ zdůvodnila Rosenkrancová nahromadění nevyřízených přestupků.
Státní zástupce Řeháček na to zareagoval otázkou, jak je tedy možné, že 60 přestupků kvůli neplacenému parkování přece jen vyřídili a nakonec odložili magistrátní úředníci.
„Netuším. Nevím, jak se tyto přestupky dostaly do oběhu. Nemám k tomu co říct,“ krčila rameny Rosenkrancová.
O přestupcích jsem nevěděla, vypověděla nadřízená
Nadřízená Rosenkrancové a Mansfelda byla a stále je Jana Sokolová, která zastává funkci vedoucí odboru kontroly. Podle žalobce spáchala maření úkolu úřední osoby tím, že dovolila na svém odboru ignorování tak velké agendy.
„Zcela rezignovala na svou povinnost řídit, koordinovat a kontrolovat činnost oddělení přestupků v dopravě,“ stojí v obžalobě.
Sokolová vypověděla, že o neřešení dopravních přestupků nevěděla. „Mohu kontrolovat pouze to, o čem vím, že existuje. Jestliže přestupky nebyly uvedeny ve spisové službě, nebyly referentům přiděleny, neviděla jsem žádný problém,“ řekla soudu. „Nemohu vědět, co kolegy vedlo k tomu, že tyto přestupky odkládali,“ dodala.
Sokolové hrozí za nedbalostní čin až tři roky vězení, dvěma hlavním obžalovaným úředníkům za zneužití pravomoci úřední osoby až deset let.
Úředníci odložili přestupek svého kolegy
Rosenkrancová je navíc obžalovaná z toho, že v srpnu 2013 nechala odložit přestupek šéfa odboru dopravy a majetku Dalibora Dařílka. Podle žalobce uložila své podřízené, aby odložila bez trestu Dařílkovo parkování v zákazu vjezdu.
„V žádném případě jsem jí nenařizovala, aby tak učinila. Řekla jsem jí jen, že přestupek odložit může,“ uvedla u soudu Rosenkrancová. Dodala, že úřednice za ní přišla s dotazem sama.
Rosenkrancová současně podotkla, že nevěděla, že se přestupek týká Dařílka. „V té době jsem neměla přístup do registru řidičů. Pokud bych věděla, že se jedná o přestupek inženýra Dařílka, nikdy bych jí nedovolila přestupek odložit,“ zdůraznila.
Ústečtí úředníci nakonec museli přestupek projednat po zásahu krajského úřadu a Dařílek dostal pokutu 500 korun.
