Staré oblečení, matrace, igelity, papírové krabice, ale i velkého plyšového medvěda či použité injekční stříkačky vyhrabali členové chomutovského muzea Na Kočičáku z válečné pevnůstky nacházející se pod hradbami v Lounech.
Takzvaný řopík je unikátní svým vstupem, a město ho proto chce nechat zrenovovat. Úklid byl prvním krokem.
„Z přístupové vstupní chodby a bezprostředního okolí bunkru jsme odstranili zhruba půl velkého kontejneru různého nepořádku,“ uvedl Jiří Piramovský, šéf Muzea československého opevnění z let 1936–1938 Na Kočičáku.
V okolí betonového bunkru několik měsíců pobýval bezdomovec. Místo, kde se nachází, bylo donedávna zarostlé křovisky. Před lety tu sice vedla stezka, tu ale ponechalo město svému osudu a postupem času značně zpustla.
Lidé tam proto přestali chodit na procházky. Občas sem zavítají jen rybáři či pejskaři při venčení. Některým lidem pak místo sloužilo i jako „veřejná“ toaleta.
Objekt, který se nachází v ulici Pod Šancemi, je přitom unikátní svou stavební konstrukcí. „Má atypickou oboustranně přístupovou vstupní chodbičku, která měla chránit vstup před zasypáním v případě ostřelování svahu nad objektem. Částečně se tam dochovalo i původní maskování bunkru,“ přiblížil Piramovský.
Dalším krokem záchrany bunkru teď je odstranění navážky zeminy z chodbičky, oprava venkovních střílen, úprava omítky a natření maskovací barvou.
V následující fázi je pak v plánu vybourání betonu, jímž Němci bunkr zalili, aby ho znehodnotili, a následné zpřístupnění veřejnosti.
Pevnůstky zrenovují do podoby, jakou měly v roce 1938
Do renovace se „Kočičáci“ pustili bezprostředně poté, co s nimi radnice uzavřela nájemní smlouvu na užívání celkem tří bunkrů na území města. Louny chtějí pevnůstky nechat zrenovovat do podoby, jakou měly v roce 1938, tedy v době před mnichovskou dohodou.
„Nájemce bude pečovat o údržbu, zpřístupní postupně pevnosti veřejnosti, zajistí jejich prohlídky, včetně průvodců při akcích města, a zároveň připraví v případě zájmu i přednášky o tomto dějinném úseku pro základní a střední školy,“ řekl místostarosta města Vladimír Hons (Unie pro sport a zdraví).
Počítá se také s vybudováním naučné stezky československého opevnění z let 1937–1938, čímž chce město nenásilnou formou popularizovat historii republiky na konci 30. let 20. století.
„Ne nepodstatné bude i zapojení veřejnosti, a zvláště mládeže do této činnosti. Půjde i o další formu zviditelnění našeho města na turistické mapě České republiky,“ podotkl Hons.
Už na podzim 2017 se muzejníci pustili do renovace řopíku na lounském výstavišti. Očistili střílny, instalovali chybějící háky na maskovací střílny a celý ho natřeli kamuflážní barvou. Vybourali také vstup do bunkru. Tím ale práce na nějakou dobu ustaly.
U řopíku na výstavišti vymysleli i ochranu před povodněmi
I tady však plánují, že beton uvnitř bunkru vybourají. Také u tohoto bunkru je zajímavý vchod. Jelikož se nachází na břehu řeky, museli stavitelé vymyslet ochranu proti povodni.
V týlové části u vstupu se nachází zabetonovaná tzv. malá inundační šachta neboli protizáplavová betonová šachta, která sahá zhruba do jedné třetiny vstupu. Třetí pevnost se nachází v areálu lounského koupaliště.
Všechny tři bunkry byly součástí tzv. druhé obranné linie. První objekt lounského úseku, který zahrnuje opevnění od obce Pátek k západnímu okraji Loun a čítal 74 staveb, vyrostl 29. června 1937. Armáda úsek zkolaudovala na jaře 1938.
„Po přijetí mnichovského diktátu se lounské opevnění ocitlo za novou státní hranicí na území tzv. druhé republiky. Objekty byly odzbrojeny, ne však zbaveny vnitřního vybavení, a uzamčeny. V následujícím roce, po německém obsazení zbytku zmrzačeného Československa, začala systematická likvidace lehkého opevnění,“ připomněl Piramovský.
„Většina lounských objektů byla odstřelena v létě 1939. Pevnůstky ležící v blízkosti domů, komunikací či elektrického vedení byly odstřelu ušetřeny a znehodnoceny zabetonováním vnitřku, střílen, periskopů i granátových skluzů. Dodneška se tak dochovalo jen mizivé procento kdysi silné obranné linie bránící Ohři,“ dodal Piramovský.
