„Virtuální realita nám umožňuje dělat činnosti, které by normálně nemohly nastat. Například když v obvodu zvýší moc napětí, tak žárovka praskne. Žáci si ve virtuální učebně vezmou jinou a pokračují dál. V praxi si to takto ukazovat nemůžeme. Jednak by měla škola vysokou spotřebu žárovek, jednak hrozí i riziko úrazu,“ řekl ředitel školy Jiří Chloupek.
Zařízení se skládá z několika komponentů – speciálních brýlí, dvou ovladačů na ruce a počítačového programu. Aby vše fungovalo bez obtíží, pořídila škola navíc výkonnější počítač a wi-fi zařízení.
„Žák si nasadí brýle a ovladače na ruce. Po spuštění programu se ocitne ve virtuálním prostoru, kde vidí pracovní plochu, kterou si může nastavit do vyhovující výšky, a elektrické komponenty, se kterými bude pracovat. Podle plánku pak zapojuje elektrický obvod. Pokud se mu rozsvítí žárovka, úkol splnil. Ovládání je velmi snadné a intuitivní,“ popsal Chloupek.
Veškerou činnost, kterou žák ve virtuální třídě provádí, vidí ostatní na digitální tabuli. „Při úkolu mu tak mohou radit, jak co udělat, nebo upozorní na chybu. Mimoděk se tak také učí,“ dodal Chloupek s tím, že tento styl výuky žáky baví.
Škola využívá modul pro fyziku. Program umožňuje navolit různé stupně obtížností a schéma, díky tomu ho mohou využívat žáci od 6. do 9. třídy.
S firmou, která novinku dodala, navíc škola spolupracuje i na vývoji modulu pro chemii. „Na obsahovém vývoji se podílí náš učitel. Navrhli jsme třeba, aby šlo dělat ve virtuální třídě chemické pokusy,“ zmínil Chloupek.
Ředitel v zařízení vidí atraktivní doplněk k výuce. Škola do něj investovala řádově desítky tisíc korun.
„Určitě bych nechtěl, aby se žáci vzdělávali jen ve virtuálním světě, musí si na to opravdu sáhnout, ale je to dobré na vyzkoušení a zpestření výuky. Mnozí z nich mají technologii doma a ve škole jim můžeme ukázat, že lze použít i ke vzdělávání a ne jen ke hraní her,“ podotkl.
