Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Osm set let, ale možná i víc. Stáří vrouteckého kostela určí průzkum

  8:07aktualizováno  8:07
U kostela sv. Jakuba Většího ve Vroutku u Podbořan skončil archeologický průzkum, který má přesně určit dobu jeho výstavby. Historikové odhadují jeho stáří na 800 let, stavba z červeného pískovce přitom patří mezi nejzachovalejší v Ústeckém kraji.

Kostel patří mezi nejzachovalejší památky v kraji. | foto: Tomáš Kassal, 5plus2.cz

Rod Hrabišiců kostel postavil někdy koncem 12. či počátkem 13. století, odhady se pohybují v rozmezí 60 až 70 let.

Nejistotu u vzácné památky by mohl vyřešit archeologický průzkum, který probíhal v souvislosti se stavbou elektrické přípojky a tento týden skončil. Práce prováděli historikové z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě.

„Při vchodu do kostela se nám podařilo odhalit stavební horizont, který souvisí s budováním kostela. Je to sled vrstev, který obsahuje množství uhlíků, které nám do budoucnosti pomohou s přesnější datací díky radiokarbonové metodě,“ přiblížil archeolog Vojtěch Peksa. Výsledky rozboru uhlíků budou známé zhruba za půl roku.

„Datem stavby určitě to není rok 1116, to je jen legenda, jak víme ze stavebně historického pohledu. Starší německý pramen kostel datuje někam k roku 1216 až 18. To vychází z místních pověstí, není to nic ověřeného,“ dodal Peksa.

S určením stáří kostela mohly pomoci i hroby, kterých historikové na bývalém pohřebišti u kostela odkryli jednatřicet.

„Bohužel, žádný z nich neobsahuje milodary, takže jejich datace je široká. Mohou pocházet od 13. do 17. století, kdy se pohřbívání přesunulo k sousednímu, baroknímu kostelu sv. Jana Křtitele,“ poznamenal Peksa.

Kostely bývaly jedinou kamennou stavbou

Kostely ve Vroutku a také v Bedřichově Světci mají zvláštní význam. Navzájem se podobají nejen slohem a jménem svatého Jakuba, ale také jsou v rámci celých Čech zajímavé tím, že dokládají někdejší praxi - sídlo venkovského šlechtice stálo vedle kostela, který nechal postavit.

„Jedná se o kombinaci, která dokumentuje počátky majetkové šlechty v Čechách. Stavba románského kostela legalizovala vztah drobného feudála k půdě - potřeboval lidem vysvětlit, že je jejich pánem. A vysvětlil to tím, že je božím zástupcem a postavil ten kostel,“ popsal Martin Volf, vedoucí archeologického výzkumu ve Vroutku.

Kostely, pokud se na malých vesnicích vůbec objevily, byly jedinou kamennou stavbou. Jejich stavitel, místní feudál je používal i ke své reprezentaci, ale také jako pokladnici nebo místo bezpečného úkrytu v případě vojenského střetu. Ve zdech kostela ostatně kvůli tomu byly i drobné střílny.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Současný pohled na město z Větruše.
Ústí chystá náhradu za dosavadní územní plán, nová verze už má odpůrce

Ústí nad Labem připravuje nový územní plán, který určuje využitelnost pozemků. Díky němu bude jasné, kde a co se bude stavět, kam se rozrostou průmyslové zóny...  celý článek

Kriminalista Martin Charvát a náměstek krajského policejního ředitele Zbyněk...
Policie odložila případ zmizelé školačky, přítel matky byl jediný podezřelý

Policie odložila případ zmizelé školačky z Ústí nad Labem Michaely Patricie Muzikářové. Kriminalisté to oznámili na tiskové konferenci, kterou po více než půl...  celý článek

Historik muzea Martin Krsek předvedl způsob jízdy na tomto unikátním bicyklu.
Muzeum objevilo cenné lehokolo z roku 1880, ve světě je jich jen deset

Muzeum města Ústí nad Labem objevilo ve svých sbírkách unikátní jízdní kolo z roku 1880, jakých je na světě jen deset. Bylo v depozitáři přes 80 let bez...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.