„Plánujeme do areálu investovat v příštích letech několik milionů korun, například k rozšíření skladových prostor. Také plánujeme vybudovat ubytování až pro dvacet osob,“ potvrdila plány na rozvoj vedoucí závodu Alice Krocová.
Pro další rozvoj Triola shání i další pracovnice. S tím má trochu problém, na trhu práce jich je nedostatek. To ale nesouvisí s velkolomem, nýbrž s absencí odpovídajících učilišť.
„Naše současná lepší perspektiva náboru nových šiček nijak významně nepomůže. Ale určitě pomůže aspoň k udržení těch stávajících,“ podotkla Krocová.
Zachování limitů však zatím není definitivní. Stát může do roku 2020 otázku další těžby na dole ČSA opět otevřít, pokud se bude energetická a teplárenská situace Česka vyvíjet nepříznivě. Třebaže to už není úplně pravděpodobné, Horní Jiřetín je stále v nejistotě.
Další firma investuje jen do toho, co lze odvézt
Druhá velká firma v Horním Jiřetíně, společnost Cannoneer, tak žádné velké investice neplánuje. Její dva areály jsou přitom největšími podnikatelskými nemovitostmi ve městě.
„Já osobně nevěřím tomu, že je současná situace stabilní. Tenhle stát je vyrabován, bude potřebovat finance. A uhlí, to jsou velké peníze,“ říká David Benda z vedení firmy, která podniká v oblasti likvidace odpadů.
Cannoneer sice v Horním Jiřetíně dál působí, investice ale plánuje opatrně. „Budou to investice jen do toho, co se dá převézt jinam, tedy do strojů a mechanizace, nikoliv do nemovitostí,“ podotkl Benda.
Místní požadují jistotu, nejlépe odepsání zásob uhlí
Právě kvůli nejistotě předal těsně před vánočními svátky jiný podnikatel z Jiřetína Pavel Gruber na ministerstvo financí a úřad vlády petici s třemi stovkami podpisů. Signatáři žádají, aby politici o lomu ČSA rozhodli definitivně. Jako možnost uznávají i jednání o odkoupení nemovitostí těžařskými firmami.
„Chceme, aby vláda buď úplně odepsala zdejší uhlí, nebo umožnila jednat s těžaři o spravedlivém vyrovnání. Máme zájem jednat o podmínkách, za kterých by bylo přesídlení reálné,“ pronesl Gruber.
Co bude dál, zatím neví. „Je slušnost počkat, jak odpoví, mají na to třicet dní. Pak se uvidí,“ řekl (o petici zde).
Jiní obyvatelé Jiřetína ale prolomení limitů a prodej svých domů pořád důrazně odmítají. Také chtějí jistotu, tu ale vidí jen v odepsání zásob uhlí pod městečkem.
„Limity jsou téma, které asi bude věčné, pokud nebudou zásoby uhlí odepsány. Samozřejmě nemáme žádnou jistotu, že jakákoli vláda to téma opět neopráší. Už prolomení limitů u Bíliny je nebezpečný precedens, protože překračuje onen zákon z roku 1991 o stanovení limitů. Z toho je vidět, jak jednoduché to je,“ říká jedna z nich, Jarmila Křížová.
