Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zájemci o naše uhlí za limity už se hlásí, říká šéf Severočeských dolů

  13:06aktualizováno  13:06
Těžařům ze Severočeských dolů se loni splnilo to, o co usilovali téměř čtvrt století. Vláda schválila těžbu za limity na Dole Bílina, kde čeká až 150 milionů tun hnědého uhlí. Těžba se tím protáhne do roku 2050. „Do té doby přijmeme až dva tisíce nových zaměstnanců,“ říká generální ředitel Severočeských dolů Ivo Pěgřímek.

Generální ředitel Severočeských dolů Ivo Pěgřímek | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Ve vaší společnosti nyní pracuje 4 900 lidí. Po prolomení limitů se počet zaměstnanců zvýší, nebo půjde o běžnou generační obměnu?
Počet zaměstnanců se nezvýší. Do roku 2024 bude kvůli přirozené obměně pracovníků při předpokládaných odchodech do důchodu potřeba přijmout tisíc nových pracovníků rozložených do jednotlivých let v počtu 80 až 120 za rok. Do roku 2050 to bude celkem dva tisíce lidí, kteří díky říjnové korekci limitu těžby najdou zaměstnání v bílinském dole a v našich dceřiných společnostech. Takže půjde o generační obměnu a doplnění potřebných chybějících profesí.

Vláda prohlásila, že případná pracovní místa na Dole Bílina by měla být využitelná i pro lidi, kteří budou odcházet z Lomu ČSA Severní energetické, kde limity nepadly. Je to reálné a kolik míst byste lidem z ČSA mohli nabídnout?
Je to reálné. Pro odborné pracovníky z dolu ČSA bude pracovní příležitost jak na Dole Bílina, tak na Dole Tušimice, a to pokud o takovou nabídku projeví zájem a bude-li v daném čase poptávka odpovídat nabídce.

Severočeské doly

Severočeské doly jsou součástí skupiny ČEZ, v jejíž elektrárnách také končí většina vytěženého uhlí.

Těžební činnost provozují doly na lokalitách Tušimice a Bílina.

Společnost ročně produkuje kolem 23 milionů tun uhlí a je největším producentem hnědého uhlí v České republice.

Dalším požadavkem vlády bylo, abyste uhlí, které leží za limity, nabídli v první řadě teplárnám. Jaké využití pro toto uhlí chystáte?
Ne všechno uhlí, které se nachází za limity, je svými parametry vhodné pro teplárenství. Uhlí, které se hodí pro energetiku, bude využito ve velkých zdrojích a uhelná produkce vhodná pro teplárenství najde své uplatnění v teplárnách. Korekce limitu těžby na Dole Bílina umožňuje nabídnout navíc zhruba 50 milionů tun uhlí pro teplárny a drobný prodej, které dosud nebyly nasmlouvány.

Je vůbec možné, aby stát určoval, komu a v jakém poměru budete uhlí prodávat?
V určitém stadiu naší činnosti to reálné může být, ale s cílem vyhovět těmto potřebám už dnes vedeme s potencionálními odběrateli našeho uhlí po roce 2030, tedy teplárnami, předběžná obchodní jednání. Mohu říci, že zájemci o naše uhlí po roce 2030 se už začínají hlásit sami.

Těžbou se smíte přiblížit nejvýše 500 metrů k zástavbě. Zvažujete pro Doly Bílina i hlubinnou těžbu v bočních svazích lomu, abyste se dostali k uhlí za touto hranicí?
Hranice 500 metrů se týká povrchové těžby, avšak pro hlubinnou těžbu připadá v úvahu i zbývající část dobývacího prostoru. Důlní těžba na Dole Bílina by mohla otevřít možnost vytěžení dalších desítek milionů tun vysoce výhřevného nízkosirnatého hnědého uhlí. Chodbicování nebo těžba jinou metodou by zde případně mohla začít až po roce 2035, a to souběžně s povrchovou těžbou. Ale i tomu by samozřejmě muselo předcházet započetí a dokončení veškerých potřebných povolovacích procesů.

Ivo Pěgřímek (1964)

vystudoval obor hlubinné dobývání ložisek v Ostravě, absolvoval studium managementu na VŠE Praha.

V minulosti působil jako záchranář v OKD, později také v řídicích funkcích. Od roku 2008 byl předsedou Českého báňského úřadu.

V roce 2015 se stal generálním ředitelem a předsedou představenstva Severočeských dolů.

Po ukončení těžby zalije jámy v Bílině i Tušimicích voda. Kdy by tam mohla vzniknout jezera?
Napouštění zbytkové jámy po Dole Nástup Tušimice by mělo začít kolem roku 2040, v případě Dolu Bílina pak po roce 2050. Zbytkové jezero na lokalitě Tušimice by mělo mít plochu 640 hektarů s průměrnou hloubkou 17 metrů, parametry jezera Bílina představují plochu 1 145 hektarů s průměrnou hloubkou 56 metrů.

Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy vyčíslilo externí náklady těžby a následného spálení uhlí u Dolu Bílina na 10 miliard korun. Nyní těžaři odvádějí 1,5 procenta z tržní ceny uhlí. Jste ochotni platit státu vyšší poplatky z těžby?
Akceptujeme návrh na zvýšení odvodu za vydobytý nerost na dvojnásobek. Větší zvýšení už by při dnešních cenách komodit a vzhledem k časovému horizontu aktivní těžby a z toho plynoucí nutnosti vytvořit rezervy na rekultivace bylo likvidační.

S prašností a hlučností se nejvíce potýkají obce u lomů. Chystáte nějaká další opatření, abyste důsledky těžby zmírnili?
Na obou těžebních lokalitách úspěšně plní svoji funkci protihlukové a protiprachové valy, které byly vybudovány u Ledvic, Braňan, Černovic a Března. V Braňanech a Ledvicích jsme vystavěli ochranné stěny, prašnost eliminujeme také přímo v provoze našich dolů. Opatření je celá řada: od zkrápění přesypů a komunikací až po zakrytování pásových dopravníků. Předpokládáme, že s postupem Dolu Bílina budeme realizovat po dohodě s představiteli obcí Braňany a Mariánské Radčice další účinná opatření. Navíc v okolí Dolu Bílina funguje občanská iniciativa Stop prach, které pomáháme. Za dobu její existence se podařilo uskutečnit projekt teplofikace Ledvic či modernizace kotelny v Braňanech. Podobná iniciativa funguje také na lokalitě Tušimice, jmenuje se Zdravé Březno a také ji podporujeme.

V roce 2014 jste vytěžili o 10 procent méně uhlí než v roce 2013. Pokračuje pokles těžby, nebo objem vytěženého uhlí naopak vzroste?
Objem uhlí bude nadále klesat, důležité je, aby v naší republice vydrželo uhlí déle. Je potřebné zajistit energetickou bezpečnost a soběstačnost do doby, než se dokončí nové zdroje, jaderné elektrárny, obnovitelné zdroje a malá kogenerace. Důvodem pro pokles těžby uhlí ale byly i poslední dvě mimořádné teplé zimy a také postupné zahajování provozu nového zdroje 660 MW v Elektrárně Ledvice a modernizace tří bloků Elektrárny Prunéřov II s jejich jednotkovým zvýšením na 250 MW.

Jak vnímáte zamýšlené spojení Severní energetické s Vršanskou uhelnou do jedné společnosti? Může to ohrozit vaši firmu na trhu?
Severočeské doly sice těží nejvíce hnědého uhlí, ale protože většina produkce, a to přes 70 procent, je určena pro vlastní spotřebu ČEZ, jsme na trhu s hnědým uhlím nejmenším hráčem. To chystaná fúze nijak nezmění. Jde o organizační věc, která se trhu dotkne jen minimálně.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Testování buggyry na autodromu v Mostě.
Spory kvůli protihlukové vyhlášce v Mostě skončí pravděpodobně u soudu

Protihluková vyhláška v Mostě platí více než půl roku, přesto si lidé dál stěžují na hluk hlavně z místního autodromu. Město už uložilo kvůli porušování...  celý článek

Na demonstraci vystoupil i Miroslav Sládek. (12.3.2016)
Nevím, proč bych nesměl do restaurace, říká o zadržení republikán Sládek

Předseda republikánů Miroslav Sládek, jehož policie večer v první den voleb zadržela i s kandidátem strany při nepovolené kampani v Chomutově, tvrdí, že...  celý článek

Ilustrační snímek
U liboucheckého tunelu se srazilo auto s karavanem, dálnice D8 stála

Před liboucheckým tunelem na dálnici D8 se ráno ve směru na Prahu srazilo osobní auto s karavanem. Při nehodě byli zraněni dva lidé a tunel musel být uzavřen....  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.