Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zájemci o naše uhlí za limity už se hlásí, říká šéf Severočeských dolů

  13:06aktualizováno  13:06
Těžařům ze Severočeských dolů se loni splnilo to, o co usilovali téměř čtvrt století. Vláda schválila těžbu za limity na Dole Bílina, kde čeká až 150 milionů tun hnědého uhlí. Těžba se tím protáhne do roku 2050. „Do té doby přijmeme až dva tisíce nových zaměstnanců,“ říká generální ředitel Severočeských dolů Ivo Pěgřímek.

Generální ředitel Severočeských dolů Ivo Pěgřímek | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Ve vaší společnosti nyní pracuje 4 900 lidí. Po prolomení limitů se počet zaměstnanců zvýší, nebo půjde o běžnou generační obměnu?
Počet zaměstnanců se nezvýší. Do roku 2024 bude kvůli přirozené obměně pracovníků při předpokládaných odchodech do důchodu potřeba přijmout tisíc nových pracovníků rozložených do jednotlivých let v počtu 80 až 120 za rok. Do roku 2050 to bude celkem dva tisíce lidí, kteří díky říjnové korekci limitu těžby najdou zaměstnání v bílinském dole a v našich dceřiných společnostech. Takže půjde o generační obměnu a doplnění potřebných chybějících profesí.

Vláda prohlásila, že případná pracovní místa na Dole Bílina by měla být využitelná i pro lidi, kteří budou odcházet z Lomu ČSA Severní energetické, kde limity nepadly. Je to reálné a kolik míst byste lidem z ČSA mohli nabídnout?
Je to reálné. Pro odborné pracovníky z dolu ČSA bude pracovní příležitost jak na Dole Bílina, tak na Dole Tušimice, a to pokud o takovou nabídku projeví zájem a bude-li v daném čase poptávka odpovídat nabídce.

Severočeské doly

Severočeské doly jsou součástí skupiny ČEZ, v jejíž elektrárnách také končí většina vytěženého uhlí.

Těžební činnost provozují doly na lokalitách Tušimice a Bílina.

Společnost ročně produkuje kolem 23 milionů tun uhlí a je největším producentem hnědého uhlí v České republice.

Dalším požadavkem vlády bylo, abyste uhlí, které leží za limity, nabídli v první řadě teplárnám. Jaké využití pro toto uhlí chystáte?
Ne všechno uhlí, které se nachází za limity, je svými parametry vhodné pro teplárenství. Uhlí, které se hodí pro energetiku, bude využito ve velkých zdrojích a uhelná produkce vhodná pro teplárenství najde své uplatnění v teplárnách. Korekce limitu těžby na Dole Bílina umožňuje nabídnout navíc zhruba 50 milionů tun uhlí pro teplárny a drobný prodej, které dosud nebyly nasmlouvány.

Je vůbec možné, aby stát určoval, komu a v jakém poměru budete uhlí prodávat?
V určitém stadiu naší činnosti to reálné může být, ale s cílem vyhovět těmto potřebám už dnes vedeme s potencionálními odběrateli našeho uhlí po roce 2030, tedy teplárnami, předběžná obchodní jednání. Mohu říci, že zájemci o naše uhlí po roce 2030 se už začínají hlásit sami.

Těžbou se smíte přiblížit nejvýše 500 metrů k zástavbě. Zvažujete pro Doly Bílina i hlubinnou těžbu v bočních svazích lomu, abyste se dostali k uhlí za touto hranicí?
Hranice 500 metrů se týká povrchové těžby, avšak pro hlubinnou těžbu připadá v úvahu i zbývající část dobývacího prostoru. Důlní těžba na Dole Bílina by mohla otevřít možnost vytěžení dalších desítek milionů tun vysoce výhřevného nízkosirnatého hnědého uhlí. Chodbicování nebo těžba jinou metodou by zde případně mohla začít až po roce 2035, a to souběžně s povrchovou těžbou. Ale i tomu by samozřejmě muselo předcházet započetí a dokončení veškerých potřebných povolovacích procesů.

Ivo Pěgřímek (1964)

vystudoval obor hlubinné dobývání ložisek v Ostravě, absolvoval studium managementu na VŠE Praha.

V minulosti působil jako záchranář v OKD, později také v řídicích funkcích. Od roku 2008 byl předsedou Českého báňského úřadu.

V roce 2015 se stal generálním ředitelem a předsedou představenstva Severočeských dolů.

Po ukončení těžby zalije jámy v Bílině i Tušimicích voda. Kdy by tam mohla vzniknout jezera?
Napouštění zbytkové jámy po Dole Nástup Tušimice by mělo začít kolem roku 2040, v případě Dolu Bílina pak po roce 2050. Zbytkové jezero na lokalitě Tušimice by mělo mít plochu 640 hektarů s průměrnou hloubkou 17 metrů, parametry jezera Bílina představují plochu 1 145 hektarů s průměrnou hloubkou 56 metrů.

Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy vyčíslilo externí náklady těžby a následného spálení uhlí u Dolu Bílina na 10 miliard korun. Nyní těžaři odvádějí 1,5 procenta z tržní ceny uhlí. Jste ochotni platit státu vyšší poplatky z těžby?
Akceptujeme návrh na zvýšení odvodu za vydobytý nerost na dvojnásobek. Větší zvýšení už by při dnešních cenách komodit a vzhledem k časovému horizontu aktivní těžby a z toho plynoucí nutnosti vytvořit rezervy na rekultivace bylo likvidační.

S prašností a hlučností se nejvíce potýkají obce u lomů. Chystáte nějaká další opatření, abyste důsledky těžby zmírnili?
Na obou těžebních lokalitách úspěšně plní svoji funkci protihlukové a protiprachové valy, které byly vybudovány u Ledvic, Braňan, Černovic a Března. V Braňanech a Ledvicích jsme vystavěli ochranné stěny, prašnost eliminujeme také přímo v provoze našich dolů. Opatření je celá řada: od zkrápění přesypů a komunikací až po zakrytování pásových dopravníků. Předpokládáme, že s postupem Dolu Bílina budeme realizovat po dohodě s představiteli obcí Braňany a Mariánské Radčice další účinná opatření. Navíc v okolí Dolu Bílina funguje občanská iniciativa Stop prach, které pomáháme. Za dobu její existence se podařilo uskutečnit projekt teplofikace Ledvic či modernizace kotelny v Braňanech. Podobná iniciativa funguje také na lokalitě Tušimice, jmenuje se Zdravé Březno a také ji podporujeme.

V roce 2014 jste vytěžili o 10 procent méně uhlí než v roce 2013. Pokračuje pokles těžby, nebo objem vytěženého uhlí naopak vzroste?
Objem uhlí bude nadále klesat, důležité je, aby v naší republice vydrželo uhlí déle. Je potřebné zajistit energetickou bezpečnost a soběstačnost do doby, než se dokončí nové zdroje, jaderné elektrárny, obnovitelné zdroje a malá kogenerace. Důvodem pro pokles těžby uhlí ale byly i poslední dvě mimořádné teplé zimy a také postupné zahajování provozu nového zdroje 660 MW v Elektrárně Ledvice a modernizace tří bloků Elektrárny Prunéřov II s jejich jednotkovým zvýšením na 250 MW.

Jak vnímáte zamýšlené spojení Severní energetické s Vršanskou uhelnou do jedné společnosti? Může to ohrozit vaši firmu na trhu?
Severočeské doly sice těží nejvíce hnědého uhlí, ale protože většina produkce, a to přes 70 procent, je určena pro vlastní spotřebu ČEZ, jsme na trhu s hnědým uhlím nejmenším hráčem. To chystaná fúze nijak nezmění. Jde o organizační věc, která se trhu dotkne jen minimálně.



Nejčtenější

Konflikt na koupališti v Dubí se odehrál jinak, tvrdí noví svědkové

Koupaliště v Dubí na Teplicku v den incidentu. NEPOUZIVAT

Zcela jiným způsobem popisují incident na koupališti v Dubí svědci, které oslovil server Romea.cz. Podle nejen romských...

Koupaliště zavádějí dvojí ceny. To je diskriminační, varuje inspekce

Za napadením nestojí naši Romové, říká starosta Dubí. Na koupališti proto...

Teplice a Krupka nemají plovárnu, a tak se zdejší lidé jezdí koupat do okolí. Tam je pak ale nával a mnozí přespolní...



Protestujeme proti zvýhodňování nepřizpůsobivých, říká lídr krajní pravice

Shromáždění Dělnické strany sociální spravedlnosti proti násilí a rasismu (18....

Dělnická strana sociální spravedlnosti uspořádala u budovy městského úřadu v Dubí protest „proti násilí, rasismu...

Teplice - Sparta 0:4, všechny góly za půli, na třech se podílel Stanciu

Sparťanští fotbalisté společně oslavují branku v duelu s Teplicemi.

Sparťanští fotbalisté po dlouhé době svým fanouškům rozdávali radost. V utkání 4. kola v Teplicích vstřelili za poločas...

Odsouzený za zneužití 160 dívek zůstává ve vazbě. Soud ho nepropustil

Obžalovaný Jaroslav Půlpán u Vrchního soudu v Praze (16. 8. 2018)

Dvaadvacetiletý Jaroslav Půlpán se na svobodu hned tak nepodívá. Vrchní soud v Praze ve čtvrtek prodloužil jeho pobyt...

Další z rubriky

Studenti navrhli, jak by šlo oživit území bývalé plovárny v Krupce

Některé z vystavených studentských návrhů.

Studenti z Česka i zahraničí se zapojili do projektu, jehož cílem bylo vytvořit návrh, jak by se mohlo do budoucna...

K opravené trati chce Moldava i hezké nádraží, obnova začne příští rok

Současný pohled na nádražní budovu na Moldavě.

Na železniční trati do krušnohorské Moldavy se po opravě za několik měsíců obnoví provoz. V dohledné době by se pak měl...

Restart nalil první stamiliony, v získávání dotací vede Ústecký kraj

Koleso propadlého rypadla KU 300 trčí nad povrchovým dolem ČSA na Mostecku.

Vládní program Restart na restrukturalizaci Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje rozjel dotační programy,...

Najdete na iDNES.cz