Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Lithium přinese práci i zisky, pohledy na zpracování suroviny se různí

  8:01aktualizováno  8:01
Jedna z firem, která už má právo těžit v Krušných horách lithium, nehodlá surovinu dál zpracovávat. Stát teprve začíná řešit, kdo a jak s ní má nakládat. Jde přitom o miliardy, tisíce míst a těžba má začít už za dva roky.

Lithium se má těžit na české straně Cínovce v místech, kde se dříve dobýval cín. | foto: ČTK

Na české i německé straně Krušných hor sondy intenzivně ověřují zásoby lithia. Díky této strategické surovině má Česká republika a hlavně Ústecký kraj šanci stát se velmocí v její těžbě (blíže k tomu zde).

Lithium se používá například k výrobě baterií. Nedávno vláda schválila strategický dokument Surovinová politika ČR, v němž s těžbou lithia počítá, první soukromá firma už má i práva na jeho získávání.

Kromě toho, kdo a jak má se surovinou dále nakládat, se teď řeší i to, jak se těžba projeví na ekologii.

„Zásoba lithné rudy v Krušných horách je na dvacet let. Bohužel Česká republika před 20 lety rezignovala na průzkumy ložisek a dnes to dělají soukromé firmy,“ říká poslanec a místopředseda hospodářského výboru sněmovny Karel Šidlo.

„Ale stále je tu otázka, jaký bude zákon o těžbě nerostných surovin. Platí se poplatky z vydobytého prostoru i vytěženého nerostu,“ přibližuje Šidlo některé z úvah.

Tisícitunová ložiska

Podle studie Karla Breitera z Geologického ústavu Akademie věd ČR Krušné hory ukrývají na německé straně 126 tisíc tun lithia. A na české straně ložiska firmy European Metals, jež zatím povolení k těžbě nemá, dalších 140 tisíc tun.

Staré odkaliště po bývalé těžbě cínu firmy Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka a jež už povolení k těžbě má, pak skýtá pět tisíc tun lithia.

V tomto případě je prakticky pouze věcí firmy, co s vytěženým lithiem učiní - jestli ho bude levněji vyvážet jako nezpracovanou surovinu, či zda se bude zpracovávat přímo v kraji, blízko těžby. To by na sever přilákalo moderní technologie a vytvořilo stovky pracovních míst.

„Budeme rádi, pokud v Česku vznikne celý řetězec na zpracování lithia. Těší nás, že se tato otázka začíná intenzivně řešit. Bylo by skvělé, pokud by stát dokázal být iniciátorem a podpořil společnosti, jež se zpracováním mohou zabývat,“ podotýká Martin Frýdl, mluvčí Cínovecké deponie a Sanaka Industry.

Žádná z těchto dvou společností se prý sama dalším zpracováním suroviny na uhličitan lithný zabývat nehodlá.

Separace lithné slídy z hald

Těžba bude spočívat v separaci lithné slídy z hald, které zbyly po bývalé těžbě cínu. Laicky řečeno, materiál se vybagruje, rozplaví ve vodě a lithná slída se magneticky oddělí. Zbude především písek.

„Podstatné je, že budeme pracovat s už vytěženým materiálem, jehož recyklace je jednoduší než u hlubinného dobývání. Investice na zahájení těžby odhadujeme ve vyšších stovkách milionů korun,“ poznamenává mluvčí.

Podle odhadů bude těžba na Cínovci na Teplicku trvat přibližně 6 až 7 let a v Horním Slavkově zhruba 12 až 13 let, přičemž začít má za dva až tři roky.

„Přímo zaměstnáme několik desítek lidí, nepřímo u našich dodavatelů další stovky a v návazném průmyslu už půjde o tisíce lidí,“ uvádí mluvčí, jak má těžba ovlivnit trh práce.

Představy o zpracování se různí

Právě o dalším zpracování suroviny má ale zatím každá strana odlišné představy. Veškeré technologie dnes pracují na principu těžby ze solanky, kde obsah lithia je vysoký.

Lithná ruda v Krušných horách ale má jen kolem 0,2 procenta lithia a u takto nízkého obsahu je průmyslové získání cenné suroviny zatím v plenkách.

„Stále není na světě žádný závod, který by lithnou slídu zpracovával a separoval z ní lithium do podoby, kterou výroba může zpracovat. Proto trváme na tom, že by to mělo být součástí těžby,“ dodává Šidlo.

Životní prostředí těžba lithia z bývalých hald, které jsou dnes už zarostlé a splynuly s okolím, ohrozit nemá. „Naopak. Těžbou chceme vrátit území do původního stavu a odstranit pozůstatky těžby minulé,“ upozorňuje Frýdl.

„Rekultivace bude v souladu s plánem obce Cínovec, který zde počítá s bytovou výstavbou. Radnice bude moci i využít inženýrské sítě, které k území zavedeme,“ uzavírá Frýdl.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Lidé přestanou platit za odpad, Ústí nad Labem přijde o desítky milionů

Od příštího roku ušetří každý Ústečan 500 korun. Zastupitelé města schválili zrušení poplatku za svoz komunálního odpadu. Návrh předložila primátorka Věra...  celý článek

Omezení zmizelo. Dálnice D8 je teď celá průjezdná. (20.9. 2017).
Po dálnici D8 už řidiči projedou bez omezení, na jaře se ovšem zase zavře

Řidičům se otevřela dálnice D8 přes České středohoří bez omezení. Doposud byl provoz sveden kvůli nestabilnímu svahu do dvou jízdních pruhů.   celý článek

Pachatel loupeže v podbořanské bance na snímcích z bezpečnostních kamer.
Banku v Podbořanech přepadl lupič, který nejspíš řádil i v Kadani

Banku v Podbořanech na Lounsku ve čtvrtek přepadl lupič. Pokladní vyhrožoval, že použije pistoli, a tak mu vydala peníze. Kriminalisté se domnívají, že...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.