„Z podkladových materiálů Maďarska vyplývá, že jedním z vytipovaných míst série na území ČR je právě Pevnost Terezín,“ potvrdila mluvčí Ministerstva kultury Helena Markusová (o pevnosti zde).
Zapojení do mezinárodního projektu je pro terezínskou pevnost jedinou nadějí, jak se do UNESCO dostat. Česká republika má totiž vzhledem ke své velikosti v UNESCO nadprůměrné množství památek a podle Markusové nejsou další nominace příliš pravděpodobné.
„Obecně celá Evropa je v UNESCO přezastoupena. Výbor pro světové dědictví proto evropské státy vyzývá, aby zpomalily tempo předkládání dalších nominací. Podpory se tak dostane spíše přeshraničním a nadnárodním nominacím,“ uvedla Markusová.
Maďarsko svou nadnárodní sériovou nominaci připravuje pod názvem Systém post-napoleonských pevnostních míst habsburské říše.
„První návrh konceptu této sériové nominace, do které by kromě Maďarska byly zapojeny i ostatní středo a jihoevropské země, by měl být vypracován už během roku 2015,“ upřesnila Markusová. Dodala, že na jednáních Visegrádské čtyřky se toto téma stále objevuje.
Pomoci by mohla i nominace Francie
V třítisícovém Terezíně snahu Maďarska vítají. Po odchodu armády a tisícovky vojáků je totiž Terezín mrtvým městem a tamní obyvatele trápí nedostatek pracovních příležitostí. Podle končící starostky Růženy Čechové proto nezáleží ani tak na tom, s jakými státy se pevnost na seznam UNESCO dostane, jako spíše na tom, aby to bylo co nejdříve.
Kdo má nejblíž do UNESCOHornická kulturní krajina Krušnohoří - přeshraniční sériová nominace ČR a SRN. Nominační dokumentace byla odevzdána v roce 2014, v roce 2015 pravděpodobně začne hodnotící proces. Lázně - salony Evropy - nadnárodní sériová nominace. Vznikla řídící a pracovní skupina, které pracují na vyhotovení nezbytných dokumentů. Nominaci lze předpokládat po roce 2015. Žatec - město chmele - v roce 2013 bylo podepsáno memorandum mezi ministerstvem kultury a městem Žatec o tom, že tato nominace bude jednou z priorit České republiky k zápisu do UNESCO. Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech - příprava nadnárodní sériové nominace Slovinska a ČR, která zahrnuje památky vytvořené slovinským architektem Josipem Plečnikem. |
„Terezín potřebuje nějaký rychlý impuls pro další rozvoj a je jedno, zda to bude s Francií či Maďarskem. UNESCO a na něj napojený cestovní ruch je podle mě jednou z mála nadějí pro celé město,“ prohlásila starostka.
Možnost, že Terezínu pomůže Francie, je ve hře také. Zpracovává totiž nominaci vojenských pevností ovlivněných stavitelem Sébastienem Le Prestre de Vauban.
„Vzhledem k tomu, že Pevnost Terezín do okruhu pevností ovlivněných Vaubanovou tvorbou nepochybně patří, tak jsme požádali Francii o zvážení rozšíření nominace o Terezín. Nyní čekáme na vyjádření Francie, jak by se k případnému připojení postavila,“ zmínila mluvčí Markusová.
Ministerstvo kultury zařadilo Pevnost Terezín na takzvaný indikativní seznam památek čekajících na nominaci do UNESCO už v roce 2001 a od roku 2008 probíhá příprava samotné nominační dokumentace.
O zápis usiluje i Českosaské Švýcarsko nebo klášter v Kadani
Česká republika má v UNESCO 12 památek, jako poslední se v roce 2003 na prestižní seznam dostala stará židovská čtvrť v Třebíči. Na indikativním seznamu je z Ústeckého kraje kromě Pevnosti Terezín ještě Hornická kulturní krajina Krušnohoří a také Žatec - město chmele, ovšem o zápis se ucházejí také Františkánský klášter v Kadani nebo Českosaské Švýcarsko.
„Dokážu si představit, že klidně přeskočíme i památky, které jsou na indikativním seznamu delší dobu. Důležitá je totiž kvalitní příprava,“ poznamenal historik Petr Hlaváček, který koordinuje jednání o zápisu kadaňského kláštera (o klášteru zde).
Šanci uspět mají zejména památky a lokality takového druhu, který na Seznamu světového dědictví zatím chybí nebo je ho poskrovnu. To hraje do karet kadaňskému klášteru, který by byl na seznamu jediným pozdně středověkým evropským klášterem, ale i Českosaskému Švýcarsku, jež by se stalo první českou přírodní památkou v UNESCO a jednou z mála ve střední Evropě.
Nejblíže zápisu v rámci celé České republiky však zůstávají hornické památky Krušnohoří (o hornických památkách zde).
