„Biologickou ochranu jsme se rozhodli vyzkoušet v expozičním skleníku Tropicana. Kvůli trápení se sviluškou jsme zvolili dravého roztoče phytoseilus persimilis, který vyhledává a vysává dospělce, nymfy, larvy i vajíčka svilušek. Dospělý roztoč dokáže denně zlikvidovat až pět dospělých svilušek nebo dvacet larev a vajíček,“ sdělil kurátor botanické zahrady Jan Ptáček.
Druhým živým organismem, kterého zahrada v boji proti škůdcům nasadila, je dravé slunéčko cryptolaemus mountrouzieri, jehož dospělci a larvy vyhledávají všechna životní stadia červců. Jedna larva dokáže zkonzumovat až 250 červců za dobu svého vývoje.
„Zkušenosti z botanických zahrad jsou různé. Některé si biologickou ochranu chválí a fungují s ní bez problémů, jiné ji nevyužívají, nebo s ní mají vyloženě špatnou zkušenost,“ přiblížil ředitel Petr Šíla s tím, že návštěvníci se ale nemusejí ničeho obávat.
„Nemusí se bát, že by při procházce skleníkem kolem nich lezli draví brouci nebo roztoči, protože si jich v rozlehlém prostoru našeho skleníku ani nevšimnou,“ dodal.
Botanické zahrady z celého světa se proti škůdcům brání z několika důvodů. Mnoho z pěstovaných rostlin totiž patří mezi kriticky ohrožené druhy a jejich případný úhyn kvůli silnému napadení škůdci by pro ně znamenal nevyčíslitelnou ztrátu. Zároveň musí zahrady návštěvníkům představovat rostliny v dobrém zdravotním stavu.
