Morový sloup Nejsvětější Trojice byl postaven jako poděkování za odvrácení morové epidemie v letech 1713 až 1714. Ta se tehdy Teplicím vyhnula i díky zavedeným zdravotním a hygienickým opatřením.
„Jedná se o nejskvělejší, nejmonumentálnější a zároveň i největší morovou statui, kterou Braun vytvořil,“ říká Radek Spála, ředitel Regionálního muzea v Teplicích, které v pátek k výročí otevřelo výstavu, jež má novým a neotřelým způsobem připomenout historii sloupu.
Právě 12. dubna 1717 tehdejší majitel teplického panství František Karel Clary-Aldringen podepsal s Braunem smlouvu o výstavbě. Sloup byl pak vztyčen v průběhu roku 1719. Odměna za jeho provedení byla stanovena na 2 300 zlatých.
Morový sloup je vysoký 22,6 metru a je ukázkou progresivní dynamické barokní architektury. Střídá třikrát konkávní křivky s přímkami.
Osazen je sochami šesti světců – patronů ochraňujících proti moru a spojených s chválou vody coby očistným prvkem a základní hybnou silou zdejších lázní.
„I proto jsou v přízemí tři bazény kašen, do kterých až do konce 19. století opravdu vytékala z chrličů voda,“ připomíná Spála.
Celý sloup je doplněn andílky a obláčky, které prorůstají zejména vrcholový pylon zakončený mohutným vrcholovým sousoším Nejsvětější Trojice – Boha Otce, Syna a holubice sv. Ducha.
Hrubé kamenické práce na architektuře prováděl místní kameník Matyáš Bäumel, sochy a sousoší pak byly pravděpodobně vytvořeny v Braunově dílně v Praze a do Teplic byly následně transportovány.
Poprvé byl barokní sloup restaurován 93 let po svém postavení
V minulosti byl sloup několikrát restaurován, poprvé už v roce 1813, pak v letech 1894–1898, kdy byly vytvořeny a osazeny kopie vrcholového sousoší Nejsvětější Trojice a sv. Pavla, a naposledy v roce 2000.
Výstava, kterou Regionální muzeum k významnému jubileu připravilo, chce novým a neotřelým způsobem připomenout historii sloupu. Je vzdělávací a nabízí zajímavé herní prvky nejen pro dětské návštěvníky.
„Jedním z hlavních exponátů je věrný sádrový model morového sloupu vytvořený v roce 1895 profesory a studenty věhlasné teplické keramické školy,“ přibližuje ředitel muzea.
To chce ve spolupráci s městem vyhlásit i výtvarnou soutěž na téma této barokní památky a spolu se sousedící Galerií Zahradní dům rovněž výtvarné dílny pro děti a mládež. „Samozřejmě s možností práce v plenéru, tedy přímo u 300 let starého originálu na ploše Zámeckého náměstí,“ dodává Spála.
