Vedle listnatých stromů, jako je bříza, dub, lípa nebo buk, začaly usychat na exponovaných svazích i borovice.
„Pro ně se jejich výhoda hlubokého kořene stala paradoxně nevýhodou, protože v půdní spodině je sucho největší. K usychání však může docházet i kdekoliv jinde, kde jsou porosty vystaveny extrémním teplotním podmínkám a nebývalému vláhovému deficitu,“ popsal situaci Jiří Křivánek z oddělení pro sledování stavu biodiverzity regionálního pracoviště Správy CHKO České středohoří.
V některých případech vedle usychající borovice přežívají mělce kořenící smrky, kterým stačí srážková voda. Sucho škodí borovicím nejen na prudkých svazích, ve velkém měřítku úřaduje i v nížině na Litoměřicku a Roudnicku.
Vedle těchto dřevin hynou i modříny nebo jasany, které začala masivně ohrožovat houbová choroba zvaná nekróza jasanů.
Loňský rok byl nejteplejší za posledních padesát let. Nedostatek srážek, který se zatím prohlubuje i letos, se začal projevovat už zhruba před pěti lety. Zprvu však usychaly jen mělce kořenící dřeviny a mladé stromky.
Během loňského roku začaly porosty na místech, kde byly vystaveny extrémním teplotním podmínkách a nebývalému nedostatku vláhy, usychat ve velkém bez rozdílu věku.
Zda a kolik suchých stromů ještě přibude, ovlivní i vývoj počasí v letošním roce. Absence dešťových srážek ale zatím více nahrává pesimistickému vývoji situace a zhoršování již tak nepříznivého stavu.
Přesto většina uschlých stromů na exponovaných místech zatím zůstane. Jedním z důvodů je, že jejich odstraňování v těžko přístupném skalnatém terénu je technologicky i finančně velmi náročné.
Tím důležitějším prvkem je však to, že i jako souše stojící stromy místo stále chrání, takže nedochází ke zbytečné erozi půdy.
„Termín těžby jsme i proto zatím nestanovili. Každopádně lokalitu sledujeme a při těžbě budeme muset využít speciální a nákladné technologie, jako je lanovka nebo dlouhé lano. Na náhorní rovině, kde jsou podmínky mírnější, hospodaříme běžně, tedy těžíme a zalesňujeme sazenicemi dubu a borovice,“ uvedla Eva Jouklová, mluvčí státního podniku Lesy ČR, kterému v lokalitě mezi Lovosicemi a Děčínem patří velká část suchem postižených lesů.
Vzhledem k dlouhodobému suchu a nedostatku vláhy bude podle vyjádření mluvčí velmi složité místa zalesňovat. „Vyčkáme na přirozenou obnovu, tedy nálety semen dřevin, a při těžbě souší zachováme všechny dřeviny, které v místě neproschly,“ doplnila.
Hladové kameny na Labi odhalilo sucho už loni v červenci
25. července 2018 |
S podobným postupem souhlasí i Křivánek, který je přesvědčen, že v řadě případů extrémní podmínky donutí vlastníka stromy netěžit. „Výjimku budou tvořit pouze stromy, které budou pokáceny za účelem zajištění bezpečnosti podél komunikací nebo turistických stezek,“ podotkl.
Už teď je ale jisté, že v postižených porostech dojde vlivem úhynu stromů k výrazným změnám. V lepším případě se mohou vytvořit příznivé podmínky pro existenci rostlin, jež v hustých lesích zatím růst nemohly.
Pokud zůstane v porostech i mrtvé dřevo, mohou se výrazně zlepšit podmínky pro rozvoj hmyzu, který žije v symbióze s takovým dřevem.
V horším případě může podle odborníků dojít k obnažení půdy, její degradaci a erozi, která může do budoucna zhoršit podmínky pro obnovu nových lesů. Místo hustých, zelených lesů, na které byli lidé v posledních desetiletích zvyklí, se tak mohou v budoucnu na stráních objevit jen skalní trávníky a stepi.
1. července 2019 |
