Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Sestavovat cizí rodokmen je jako detektivka, říkají „hledači předků“

  8:33aktualizováno  15:28
Mladí tepličtí studenti Petra A. Beránková a Matěj Hon si přivydělávají ke studiu tvorbou rodokmenů. Stačí jim dodat rodné listy, zbytek jsou schopní zjistit sami. Na počátku genealogického koníčku byl pro doktorandku sociologie a studenta práv zájem o vlastní rodokmen.

Matěj Hon studuje práva a baví ho historie. | foto: Štěpán Hon

„Čím hlouběji do minulosti jsme pronikali, tím fascinovanější jsme byli. Přináší to jiný pohled na historii,“ říká Matěj Hon.

V hodinách dějepisu se toho totiž podle něj člověk o běžném životě v minulých staletích moc nedozví. „Vždy jsme si například mysleli, že se lidé dříve brali sotva dvacetiletí. Ale bylo to kolem pětadvaceti a i později,“ uvádí příklad.

Genealogii dvojice srovnává s detektivní prací. „Nejen že objevujeme nové informace, ale musíme se také učit nové věci, třeba číst německý kurent, kterým se v minulosti vedly záznamy,“ přibližuje Petra A. Beránková.

Ji zase překvapilo, jak vysoká byla úmrtnost dětí a matek. „Věděla jsem, že byla mnohem vyšší než dnes, ale když pak vidíte to množství konkrétních jmen s daty úmrtí, zapůsobí to na vás,“ říká.

Pátrání v archivech a matrikách je však zdlouhavé, jsou to hodiny práce s dokumenty. Na mladou dvojici z Teplic se tak obracejí hlavně lidé, kteří nemají dost času či trpělivosti.

Nejbližší příbuzné je lepší zmapovat vlastními silami

„Teoreticky stačí, když nám lidé dodají své rodné listy, ale mnohem lepší jsou i listy prarodičů,“ říká Hon.

K údajům z nedávné minulosti má totiž přístup jen rodinný příslušník nebo ten, komu udělí plnou moc. „Posledních zhruba sto let by si měl člověk zmapovat sám na základě rodinných dokumentů. Pak může předat štafetu nám a my ji dopracujeme pomocí archiválií, zejména starých matrik,“ doplňuje Beránková.

Pátrání tvůrce rodokmenu často zavede až na druhý konec republiky. Většina archivů je dnes už sice digitalizovaná, ale například archiv východních Čech musí navštěvovat osobně. Množství stráveného času také odpovídá cena, kterou si dvojice účtuje.

„Nejjednodušší rodokmen, který zmapuje historii jedné linie do počátku 19. století, vyjde na několik tisíc korun. Velké rodové album, které opatříme retušovanými rodinnými fotografiemi, rejstříkem jmen a historickosociálním kontextem rodokmenu, začíná zhruba na 20 tisících korunách,“ upřesňuje Hon.

Tvorba rodokmenů cizích lidí je podle dvojice stejně dobrodružná jako pátrání po minulosti vlastní rodiny. Vždy se objeví nějaké překvapení.

„Nedávno jsme narazili třeba na pohodné. Pohodní čili rasové byli zvláštní sociálně vyloučenou skupinou lidí, kteří se například nesměli ženit s lidmi z jiných skupin. Takže za sňatky putovali za jinými rasy třeba přes celou zemi. Pátrat po takových předcích je pak velice obtížné, ale o to má člověk větší radost, když se daří,“ líčí Beránková.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Krajský soud v Ústí nad Labem.
Bývalé vedení Úštěku před soudem čelí obžalobě z dotačního podvodu

Ústecký krajský soud projednává případ dotačních podvodů za 16 milionů korun. Obžalovaný je bývalý starosta Úštěku Bohumír Jasanský, jeho místostarostka a...  celý článek

Společenstvo zvonu vzniklo v dubnu 2013 a hned o měsíc později koupilo za 380...
Policie přijala oznámení, že se v Krupce manipuluje s volebními lístky

Policie se zabývá údajnou manipulací s volebními lístky v Krupce na Teplicku pro nadcházející sněmovní volby. Podezření na obchodování s hlasy mají i sociální...  celý článek

Pohled z věže kostela sv. Štěpána na centrum Litoměřic.
Litoměřice se v dosud největším dopravním průzkumu ptají, jak lidé cestují

Radnice v Litoměřicích se pustila do zatím největšího průzkumu zaměřeného na dopravu a její budoucnost. Během podzimu navštíví tazatelé stovky domácností ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.