Vzácný poklad ve čtvrtek v Roudnici představili Milan Sýkora z archeologického...

Vzácný poklad ve čtvrtek v Roudnici představili Milan Sýkora z archeologického ústavu v Mostě (vlevo) a nálezce Miroslav Bartoš. | foto: Libor Zavoral, ČTK

Peníze lidé ukryli zřejmě ve strachu z války, říká o pokladu archeolog

  • 5
Nedozírnou kulturní hodnotu má podle Milana Sýkory z Ústavu archeologické péče severozápadních Čech středověký poklad nalezený nedávno u Roudnice nad Labem. „Mince někdo ukryl pravděpodobně v době vlády Jiříka z Poděbrad,“ uvedl archeolog v rozhovoru pro MF DNES.

Stříbrný poklad pole ukrývalo více než půl tisíciletí. Odhalila ho hluboká orba zemědělských strojů, které rozbily vrchní část keramické nádoby. Ta ležela asi jen v třiceticentimetrové hloubce. Pluh poté mince rozvláčel po písčitém poli, kde je uviděli amatérští archeologové (o nálezu jsme psali zde).

Kdo a jak poklad objevil?
Našli ho minulý týden Miroslav Bartoš, Miroslav Krejčí a Michal Krejčí. Učinili ho náhodou, když na rozoraném poli uviděli několik mincí. Protože nálezci jsou zkušení lidé, kteří spolupracují s archeology, hned věděli, co to může znamenat. Nejspíš se najdou ještě další mince z pokladu.

O jaké mince se jedná?
Valná část nálezu jsou feniky - ať už bavorské, nebo vídeňské. Ty tvoří největší procento mincí. Jedná se o poměrně drobné mince jednostranné ražby. Vedle nich bylo nalezeno i velké množství pražských grošů Václava IV. a dále ražby míšeňských mincoven, které většinou souvisí s Fridrichem IV. Míšeňským, což byl pozdější saský kurfiřt Fridrich I. Dále se v depotu nacházejí mince, které souvisejí s jeho nástupcem Fridrichem II., jejichž ražba je datována do čtyřicátých nebo padesátých let 15. století. Nejstarší mince, které se nalezly, spadají do druhé poloviny 14. století. Díky tomu víme, že depot byl uložen někdy po roce 1450, nejspíše až v šedesátých letech.

Stříbrný poklad

  • Celkem se zatím našlo 1 301 mincí a pátrání po dalších stále pokračuje. Vedle mincí byl nalezen také zbytek nádoby a tři drobná spínadla ke spínání váčku s mincemi v nádobě.
  • Takto vzácný nález nebyl na Roudnicku učiněn od roku 1878, kdy v Horákově domě v Roudnici narazili na nádobu se zlatými a stříbrnými mincemi z 15. století.
  • Lokalitu archeologové stále tají. Nechtějí veřejnost připravit o informace, ale podle Sýkory je důležitá ochrana místa objevu, kde stále ještě pátrají.

Jak se mince na pole dostaly?
Ukrytí mincí si spojujeme s neblahými událostmi z roku 1467, kdy jeden z nejlepších českých panovníků Jiřík Poděbradský v několika dnech oblehl všechna nejvýznamnější sídla opozičníků z Jednoty zelenohorské. Byla to neuvěřitelně promyšlená kampaň, kdy se mu mnoho z hradů a měst podařilo dobýt, což byl podnik na tu dobu zcela nebývalý. S těmito událostmi je pravděpodobně spojené také to, že obyvatel nebo obyvatelé jedné nejmenované obce v obavě před válečnými událostmi ukryli své peníze na pole za vesnici. Z faktu, že nálezy nikdy nebyly vyzvednuty, si myslíme, že tito lidé skončili asi hodně špatně.

Jakou má nález hodnotu?
Nedozírnou - pro mě jako pro archeologa, tedy pro člověka, který má rád historii a jenž se celý život zabývá kulturním dědictvím této země. O současné finanční hodnotě ale nejsem schopen nic sdělit, protože jednak věcem nerozumím a jednak mě to, přiznám se, ani nezajímá.

Kdy si tento nález bude moci prohlédnout veřejnost?
Nejprve se všechny mince musí očistit od veškerých nečistot a koroze. Poté poputují k numismatikovi, který se u každé mince pokusí zjistit, kdo a kdy ji vyrazil. Teprve až budou nashromážděné všechny tyto údaje, bude možné uspořádat výstavu, na níž celý depot představíme. Navíc bychom k nálezu rádi vydali knihu, kde by si zájemci mohli najít katalog všech nalezených mincí.

Dostanou nálezci nějakou odměnu?
Je to v jednání, protože depot se stane majetkem Ústeckého kraje. Bude vystaven v některém z místních muzeí a bude samozřejmě prezentován také v Roudnici. Nyní se však nález musí zakonzervovat a teprve potom se bude řešit odhadní cena, ze které bude odvozeno nálezné.