„Ústavní soud shrnuje, že Nejvyšší soud nepostupoval správně, pokud o vazbě stěžovatele rozhodoval bez jeho osobního slyšení, aniž by tak dal stěžovateli či jeho obhájci možnost se k důvodům pro vzetí do vazby jakkoli vyjádřit,“ píše se v rozhodnutí Ústavního soudu, které má portál iDNES.cz k dispozici.
„Pokud v řízení, v němž je rozhodováno o vazbě, není umožněno slyšení obviněného, dochází k ústavně nepřípustnému omezení svobody a rovněž k zásahu do stěžovatelova práva na spravedlivý proces,“ stojí dále v dokumentu.
Nejvyšší soud poslal Bendu do vazby poté, co zrušil rozsudek pražského vrchního soudu, který muži uložil trest pod spodní hranicí sazby ve výši sedmi let, a nařídil mu případ projednat znovu.
„Zásada je, že je třeba slyšet obžalovaného a vyhodnotit, zda jsou dány okolnosti pro uvalení vazby. Nejvyšší soud ale rozhodl automaticky, v naší nepřítomnosti,“ řekl Bendův obhájce Eduard Belšán.
Tři verdikty
Benda původně dostal za vraždu u ústeckého krajského soudu dvanáct a půl roku vězení a hned se odvolal. Vrchní soud pak skutek překvalifikoval na vraždu prostou, nikoli s rozmyslem, a Benda šel na sedm let za mříže, přičemž zákonná sazba činí deset až osmnáct let.
Při ukládání trestu pod sazbou soud argumentoval například dobrými předpoklady pro resocializaci nebo určitou mírou zavinění samotného poškozeného.
Nejvyšší soud, k němuž podali dovolání Benda i nejvyšší státní zástupce, se s tím však neztotožnil. Verdikt proto zrušil a nařídil vrchnímu soudu, aby věc projednal znovu. Zároveň neveřejně rozhodl, že do vyřčení nového verdiktu nebude Benda propuštěn na svobodu, ale půjde do vazby.
Muže proto na konci dubna přesunuli z věznice, kde si odpykával sedmiletý trest, do vazební cely. Pořádně však nevěděl, co se děje. Jeho obhájce totiž usnesení obdržel až o měsíc později.
Nejvyšší soud označil za důvod uvalení vazby obavu z útěku kvůli hrozbě vysokého trestu. Ta však navíc podle judikatury Ústavního soudu nemůže být jediným důvodem.
Podle Belšána navíc tento důvod nedává smysl. „Můj klient byl i při vyšetřování na svobodě a spolupracoval. Původně mu přitom hrozil vyšší trest, a to v rozmezí od dvanácti do dvaceti let. Až poté vrchní soud případ překvalifikoval a sazba se snížila,“ podotkl advokát.
25. června 2019 |
Benda se ústavní stížností domáhal kromě zrušení usnesení Nejvyššího soudu i zrušení rozsudků vrchního a krajského soudu. V této části mu však Ústavní soud nevyhověl.
Zrušení usnesení ohledně uvalení vazby ovšem podle všeho nebude mít v důsledku žádný dopad. Ústavní soud totiž rozhodl až po druhém verdiktu vrchního soudu. Ten při opakovaném projednání uložil Bendovi pravomocných deset let, které si nyní odpykává v litoměřické věznici.
Opakovat vazební zasedání by tedy nedávalo žádný smysl. „Když to zjednoduším, v praxi výrok Ústavního soudu znamená zdvižený prst pro Nejvyšší soud, že takto by se chovat neměl,“ podotkl Belšán s tím, že jeho klientovi vzniklo právo na náhradu škody.
Zda bude nárok uplatňovat, nesdělil. „Potřebuji za klientem zajet a vše s ním probrat,“ dodal Eduard Belšán.
Vražda se stala na sídlišti v květnu 2017
Benda zavraždil Radka Š. 27. května 2017 kolem třetí hodiny ráno. Poté, co mu vyděšená matka řekla, že venku „blázen v dodávce najíždí do aut a snad i lidí“, odběhl do svého pokoje, kde popadl svou legálně drženou zbraň a vyběhl před dům. Během několika sekund vypálil na vůz celý zásobník. Řidič byl na místě mrtvý.
Radek Š., jenž byl pod vlivem drog, se tehdy podle závěrů vyšetřování snažil ujet před svými příbuznými, s nimiž se pohádal. Podle svědeckých výpovědí naboural několik aut a minimálně jedné ženě přejel nohu.
Benda se po celou dobu procesu hájil, že chtěl chránit lidi na ulici a že jednal v nutné obraně. Dodávka prý jela přímo proti němu a on nevěděl, co od řidiče čekat.
Ze závěrů vyšetřování však vyplývá, že vůz jel v době střelby krokem a nikoho neohrožoval a že Benda navíc nestál proti němu ale stranou na trávníku. Že by měl čin rasový podtext, soudy vyloučily.
