„Tento objekt a celý areál chemičky má pro dějiny města Ústí naprosto klíčový význam. Podnik před druhou světovou válkou představoval největší drogisticko-potravinářský areál v Evropě a dotčená budova sloužila jako reprezentativní sídlo koncernu s pobočkami ve všech zemích habsburské monarchie a později i v Německu,“ uvedl ústecký historik, muzejník a senátor Martin Krsek.
Ten se stal iniciátorem záchrany budovy, na ministerstvo kultury zaslal podnět k zahájení řízení o jejím prohlášení za kulturní památku.
„Vlastní budova svou honosnou architekturou odrážela význam podniku. První část vyrostla v roce 1908, druhá pak v letech 1911 až 1913. Později došlo ke sjednocení fasád, čímž komplex získal jednolitost a monumentalitu. Autory novější části jsou architekti Josef Riedl a Hermann Goedecke pod hlavičkou největší severočeské stavební společnosti Alwin Kohler,“ přiblížil historii budovy Krsek s tím, že impozantní šestipodlažní přístavbu se železobetonovým skeletem architekti navrhli ve stylu art deco.
„Objekt zahrnuje reprezentativní vstupní halu obloženou mramorem s točitým schodištěm se štukovými vlysy a ochrannými známkami firmy. Ve stavbě vyniká ředitelské patro s luxusním vestavěným nábytkem, kulturní sál s křišťálovými lustry nebo prosklený fotoateliér na střeše,“ dodal historik.
Demoliční výměr byl podle Krska zatím vydán zhruba na polovinu opuštěného objektu, a to na nejstarší část postavenou v roce 1908. „To je ta blíže k železniční trati, zahrnuje bývalou hlavní vrátnici s průjezdem,“ popsal Krsek.
V Ústí bourají jednu z prvních ztužoven tuku, muzeum zachraňuje stroje |
Přistavěné části s reprezentativní vstupní halou, hlavním schodištěm, kanceláří ředitele a sálem, kde se v minulosti konala celá řada kulturních a společenských akcí, se podle Krska zatím demolice netýká. Není si ovšem jistý, jak dlouho tento stav potrvá.
Demolici části objektu potvrzuje i ústecký magistrát, jehož stavební úřad vydal souhlas se zbouráním. „2. září 2022 ohlásil vlastník stavby svůj záměr odstranit části stavby správní budovy. Stavební úřad žádost převedl do správního řízení a po doplnění všech podkladů potřebných k posouzení žádosti oznámil zahájení řízení. 14. listopadu 2022 bylo vydáno rozhodnutí o odstranění stavby,“ řekla mluvčí města Romana Macová.
Jako důvod ke zbourání sdělila firma STZ Development, že pro něj dlouhodobě nemá využití a jeho oprava je pro ni ekonomicky nevýhodná. „Budova není umístěna ani v památkové zóně, ani není evidována v seznamu památkově chráněných objektů. Vlastník splnil všechny zákonem stanovené podmínky, a proto stavební úřad vydal rozhodnutí o povolení odstranit stavbu,“ nastínila Macová.
Demoliční výměr zřejmě znemožní snahu o záchranu budovy. „V případě, že výměr existuje, by k prohlášení objektu za kulturní památku nedošlo, správní orgán musí respektovat práva vlastníka nabytá v dobré víře,“ sdělila Ivana Awwadová z tiskového oddělení ministerstva kultury.
Ostrava 268, Ústí 47
Zamítavé stanovisko očekává i ústecká pobočka Národního památkového ústavu (NPÚ), na niž se ministerstvo kultury obrátilo s žádostí o odborné zpracování podnětu prohlášení správní budovy za kulturní památku.
„Postoj ministerstva kultury je v tomto směru bohužel konzistentní. Podobně odmítlo zahájit správní řízení například i v případě prohlášení domu na Václavském náměstí v Praze od architekta Bohumíra Kozáka,“ zmínila mluvčí ústecké pobočky NPÚ Věra Brožová.
NPÚ však podnět přesto zpracuje. Brožová přitom poukazuje na to, že v Ústí nad Labem je jen velmi malé množství kulturních památek. „Je to dáno historickými událostmi, kdy byla řada architektonicky cenných budov zničena, ať v průběhu války či, a to především, komunistickým režimem. Bohužel, ani porevoluční doba nepřinesla v uvažování obyvatel a představitelů města zásadní změnu. Jen pro představu – v Ostravě, která prošla obdobným historickým vývojem jako Ústí, je v současné době chráněno 268 památek. V Ústí jen 47,“ upozornila Brožová.
Demolice správní budovy Schichtových závodů by byla podle ní smutným dokladem skutečnosti, že velká část obyvatel města ani jimi zvolená politická reprezentace nemají k městu a jeho významným historickým stavbám žádný vztah.
Historika Krska mrzí, že před rozhodnutím ústeckého magistrátu o demolici neproběhla odborná diskuse. „Myslím, že úřad měl možnost, jak požadavek na demolici rozporovat. Nehledě na historickou hodnotu objektu to poškodí uliční frontu Žukovovy ulice (v níž se správní budova nachází - pozn. red.) a odkryje pohled do průmyslového areálu. Smaže hranici mezi továrnou a městem,“ poznamenal.
O případném využití budovy přemýšlejí odborníci podle Krska už delší čas. „Usilovali jsme, žel marně, o zrušení plánu na výstavbu nového justičního paláce v ústecké části Bukov a adaptaci správní budovy Schichtů pro potřeby krajského soudu. Oslovovali jsme potenciální kupce. Jako reálné se nyní jeví využití prostor jako archivu pro spisové služby různých institucí kraje – krajského a okresních soudů či společnosti Krajská zdravotní. Tyto instituce dlouhodobě zápasí s nedostatkem vhodných skladovacích prostor, které si draze najímají a mají je rozstrkané po celém kraji. Vedli jsme řadu jednání se zástupci zmiňovaných institucí i s vlastníkem. Na obou stranách se zdál být zájem o spolupráci,“ předestřel Krsek.
Také stromy a lavičky
Podle Jakuba Malicha, jednatele společnosti STZ Development, není záměrem firmy zbourat celou Schichtovu správní budovu. „Od počátku mého působení ve společnosti hledáme s kolegy téma pro uplatnění tohoto bezpochyby výjimečného architektonického počinu, který však už mnoho let chátrá,“ vysvětlil Malich.
K rozhodnutí požádat o demoliční výměr měly firmu přivést mimo jiné nesčetné nájezdy zlodějů kovů, kteří odnesli třeba točité schodiště i s jeho mosazným zdobením.
„Výsledkem těchto zásahů je velmi špatný technický stav – budova je dlouhodobě nevytápěná, postupně začínají vypadávat okna, neboť tmel se již časem vydrobil. Nejzásadnější problém je však v části historicky přistavované, a to nad starým vjezdem do areálu, kde je významně narušena statika budovy, což je viditelné i pouhým okem z ulice Žukovova. Jde o prasklinu v celé výšce spojení budov,“ vyjmenoval potíže Malich.
Co se týče zbourání části objektu, přípravné práce už podle Malicha začaly. „Samozřejmě budeme postupovat v souladu se zákonem. Bourat budeme jen to nejnutnější,“ vysvětlil Malich s tím, že volná plocha bude nejspíše sloužit jako parkoviště, počítá se zde i s výsadbou stromů a lavičkami.
