Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


V jezerech po těžbě uhlí bude půlka vod Česka, říká mistr rekultivací

  17:49aktualizováno  17:49
Stanislav Štýs se už šedesát let věnuje rekultivaci severočeské krajiny. Pro místa, která zničila těžba uhlí, navrhuje nové využití. Připravil k tomu i výstavu, kterou postupně rozšiřoval a nyní bude od dubna po tři měsíce k vidění na Pražském hradě pod názvem Země znovuzrozená.

Stanislav Štýs | foto: archiv Stanislava Štýse

„Účelem rekultivace není ozelenění nějakého místa. Ale musíme vidět, že to je součást krajiny. A tu musíme vymyslet takovou, jaká bude pravděpodobně odpovídat potřebám budoucích generací,“ říká Štýs o své práci.

Vy jste musel celý postup rekultivací vymýšlet?
Ano, zpočátku sám, potom s desítkami různých dalších vědců - zemědělců, vodohospodářů, krajinářů, klimatologů, geologů. Je to infrastrukturální záležitost, kterou jednotlivé profese nezvládají. Mně nezbylo, než se stát encyklopedistou a realizovat to. Ale ne sám, byly nás postupně stovky.

Chápu to správně, že rekultivace neznamená jen les nebo jezero místo vytěžené zeminy, ale také nový život v nich?
Ano. Musí být vyvážená. Česká krajina je typická tím, že má poměrný podíl lesů, zemědělských ploch a vody. Les, zem a voda, to je základ rekultivační koncepce. Ale jednotlivých akcí jsou stovky a tisíce. A my je musíme dělat mozaikovitě. Protože těžba pokračuje dál a my musíme předvídat, co bude společnost potřebovat za desítky let.

Fotogalerie

Co všechno musíte brát v úvahu při plánu rekultivací?
Třeba klimatické změny. Jediný člověk na světě dnes neví, jestli klimatická tendence půjde nahoru, nebo dolů. A když nevíme, musíme se připravit na obě alternativy. V obou případech bude potřeba hodně vody, kterou můžeme využít i jako obrovskou zásobu energie. Pod horami proto vytváříme ohromná jezera. To je známé, ale málokdo ví, že tu bude tolik vody, že to bude odpovídat zhruba polovině všech vod celého státu. Koncepce je taková, že ze všech zbytkových lomů po dotěžení děláme ohromná jezera.

Je nějaká výhoda v tom, že nové vodní plochy vznikají přímo pod Krušnými horami?
Mezi jezery a vrcholy hor je pět set šest set metrů rozdíl. To je fantastická příležitost získat veliké množství energie ekologicky čistě, přečerpávací elektrárnou. Zatím se uvažuje o jediném projektu, že by byly dvě přehrady v Šumné v údolí a nahoře na Dlouhé Louce. To je projekt na 800 megawattů, což je jedna solidní uhelná elektrárna. Navíc jednou uhlí dojde. Jsem přesvědčen, že se nevyhneme jádru, ale do rozvoje štěpných energií se nikomu moc nechce. Je to drahé. Tohle je cesta, která není tak ekonomicky náročná.

Původně jsem si myslel, že jezer po rekultivacích už je tu dost, takže by se třeba velkolom ČSA mohl upravovat jinak. Ale voda asi nebude přebývat?
Ne, ne. Vody nebude nikdy dost. Z důvodů, o kterých jsem teď mluvil. A je tady i druhá věc. Podkrušnohorská oblast se musí vyvíjet nějakým způsobem nejen přírodně, ale také z hlediska osídlení. Bude přibývat lidí, kteří potřebují nějak využívat volný čas. Tato oblast je mimořádně teplá, je tu velký podíl lesů. Na jedné její straně stojí turisticky atraktivní Krušné hory, na druhé straně je České středohoří a na další Doupovské hory. Tomu nemůže nikdo konkurovat, takovému komplexu. To bude ohromně lákavá rekreační oblast.

Stanislav Štýs

Mezinárodně uznávaný odborník na rekultivace po těžbě, věnuje se jim od roku 1952.

Čtyřicet let pracoval v rámci Severočeských hnědouhelných dolů jako projektant i realizátor rekultivací. Od roku 1992 má soukromou společnost.

V souvislosti s rekultivacemi dlouhodobě spolupracuje s různými výzkumnými pracovišti a vysokými školami.

Je autorem asi pěti set odborných i popularizačních prací, které byly vydávány nejen v Česku, ale také v Rusku, USA, Německu, Polsku či Rumunsku.

Ale to se bavíme o hodně dlouhé perspektivě. Padesát, sto let?
Podívejte, to roste postupně. Finále bude za padesát šedesát let, ale my k tomu už směřujeme. Máme už spoustu krásných menších vod, ale to byly menší lomy.

Z hlediska rekultivace je lepší už ukončit těžbu na velkolomu ČSA, nebo pokračovat?
Z čistě rekultivačních hledisek bych vítal její pokračování. Hlavně proto, že lom se bude oddalovat od Krušných hor. Dnes je bezprostředně pod svahem a kdyby se zastavil, tak se vnitřní výsypky nemohou zasypat, aby byl svah hor stabilizovaný. Z tohoto hlediska je tedy lepší pokračovat dál. Nechci říkat kam, ale oddalovat se. Nemusí se přece jít až k Litvínovu. Dělal jsem EIA na několik šachet a vím, že 500 metrů je dostatečná vzdálenost z hlediska prašnosti a hlučnosti. Ale musí se v předstihu udělat valy, zalesnit to - a lidé by pak vůbec neměli tušení, že se za tím těží. A to není jen teorie. Podívejte na Chomutovsko. Tam je důl Tušimice, kolem je blízko šest obcí, udělaly se valy, zalesnily, každý rok se to zvedá. A nikdo nenaříká.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Krajský soud v Ústí nad Labem.
Bývalé vedení Úštěku před soudem čelí obžalobě z dotačního podvodu

Ústecký krajský soud projednává případ dotačních podvodů za 16 milionů korun. Obžalovaný je bývalý starosta Úštěku Bohumír Jasanský, jeho místostarostka a...  celý článek

Bezdomovecký příbytek pod Wilsonovým lesem v Brně.
Bezdomovec nechtěl odejít zpod mostu, na policisty vytáhl nunčaky

S pouty na rukou odváděli ve čtvrtek policisté bezdomovce, který nechtěl opustit své obydlí pod mostem v Teplicích. Muž přitom sám policii přivolal, aby...  celý článek

Pohled z věže kostela sv. Štěpána na centrum Litoměřic.
Litoměřice se v dosud největším dopravním průzkumu ptají, jak lidé cestují

Radnice v Litoměřicích se pustila do zatím největšího průzkumu zaměřeného na dopravu a její budoucnost. Během podzimu navštíví tazatelé stovky domácností ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.