Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Koldům, chloubu socialismu, prolézal už jako dítě. Teď tam dělá správce

  13:15aktualizováno  13:15
Rodina Drexlerových byla na jaře 1952 jednou z prvních, které se nastěhovaly do zcela nového Kolektivního domu, tedy Koldomu, v Litvínově. Bohumilu Drexlerovi tehdy byly dva roky. A v Koldomu žije dodnes, dokonce tu působí jako správce.

Rodina Bohumila Drexlera se do Koldomu přestěhovala v roce 1952, to byly dnešnímu správci obřího komplexu dva roky. | foto: Tomáš Kassal, 5plus2.cz

„Jako děti jsme všude lezli, já měl od všeho klíče. To mi vlastně zůstalo,“ směje se Drexler.

Koldomů, unikátních staveb pro stovky lidí, již budou mít pod střechou i veškeré zázemí včetně jídelny či školky pro děti, mělo původně v Československu vyrůst sedm. Nakonec vznikl jediný, v Litvínově, jenž se stavěl od roku 1947 a dokončený byl o jedenáct let později.

Fotogalerie

Dům vyrostl pro zaměstnance nedaleké chemičky, kterých v něm mohlo bydlet čtrnáct set. Pro děti, jež v něm vyrůstaly, se stal rájem. Blízko je les, koupaliště i sportoviště.

„Pro nás jako děti ale bylo ideální, že tu byly široké chodby, teplo, pořád světlo, takže jsme si tu mohli hrát. Já byl navíc typ, který pořád musel něco organizovat. Tak jsem pro ostatní děti vymýšlel olympiády, fotbalové i hokejové zápasy,“ vzpomíná Drexler.

Třeba sprinty na 50 metrů se daly běhat přímo v tehdy propojených chodbách Koldomu. Pravda, házet oštěpem či hrát hokej musely děti venku. „Ale na chodbách se hrála okýnka s malým míčkem, brankami byly prohlubně u dveří. Bylo to zakázané, ale stejně jsme dělali slušný brajgl,“ vypravuje Drexler.

V Koldomu byla i společná jídelna, tělocvična a šachty na odpad

Dílo funkcionalistických architektů Evžena Linharta a Václava Hilského mělo svůj předobraz ve Francii, kde podobné objekty stavěl slavný Le Corbusier. Poválečný Koldům ale byl hodně ovlivněný myšlenkou komunismu a společného bydlení.

„Radostnější a plnější život obyvatelů Koldomu přinese užitek nejen jeho obyvatelům, ale i naší krásné vlasti na její cestě k socialismu,“ sliboval leták vydaný při zabydlování budovy.

Koldům v Litvínově

Stavěl se podle projektu Evžena Linharta a Václava Hylského z roku 1947. Starší křídlo bylo dokončené roku 1952, kdy se na jaře stěhovali první nájemníci. Zbytek se dodělával až do roku 1958.

Mohlo v něm bydlet až 1 400 zaměstnanců chemičky ve 352 bytech. Nájemné za byt 2+1 bylo 328 Kčs, za byt 3+1 430 Kčs. V závodní jídelně zaměstnanci chemičky platili za polévku a hlavní jídlo 4,70 Kčs, cizí strávníci o korunu víc.

V roce 1984 střední společná část Koldomu vyhořela. Poté v ní vznikl hotel, který už ale nefunguje. Podle posledních úvah by tu znovu mohla být školka či domov důchodců.

Aktuálně žije v objektu asi 550 obyvatel. Ve střední části stále existuje obchod s potravinami a restaurace.

Služby objektu byly opravdu bohaté: velká restaurace sloužila i jako závodní jídelna. Ve střední části byla i tělocvična, přednáškový sál, potraviny, kadeřník a holič, jesle i školka s nepřetržitým provozem. V suterénu byla společná prádelna, sušárna a mandl.

„Na konci každé chodby byly místnosti, jimž se říkalo spalovna. Tam byl násyp, do kterého se vysypal kýbl s odpady a spadlo to dolů šachtou, kde se to pak spalovalo v kotelně,“ dodává Drexler.

Bydlení v Koldomu bylo tehdy velmi prestižní, vždyť šlo o poválečné období a tady se najednou objevily nejmodernější byty.

„Bydlení tady bylo úplně nejprestižnější. Kdo dělal v chemičce a neměl žádné problémy, nahlásil, že chce byt tady a bez problémů ho dostal. Bydleli tu jak dělníci, tak doktoři, náměstci, vedoucí provozů,“ vzpomíná dnešní správce.

Společné bydlení, vycházející z tehdejšího sociálního inženýrství, se ale ukázalo jako nereálné ještě před dokončením litvínovského Koldomu. Z ojedinělého objektu se tak stal „běžný“ bytový dům, který je ale dnes technickou památkou.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Současný pohled na ústecké lázně Vrbenského.
Záchrana Vrbenského lázní se zasekla kvůli hádce o vodovodní přípojku

Severočeské vodovody a kanalizace odpojily vodu podnikateli, jenž se snaží oživit lázně Vrbenského v ústecké čtvrti Střekov a sousední sportovní halu. Obě...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Nepřijel mi taxík a chci odvézt domů, volal muž na 158. Skončil v cele

Pokutu až 200 tisíc korun může dostat muž, který v Teplicích opakovaně volal na tísňovou policejní linku. Stále dokola se dožadoval, ať ho policie odveze domů...  celý článek

(Ilustrační snímek)
V Krupce zemřel dělník, spadl na něj betonový nosník

Vážná nehoda s tragickými následky se stala v sobotu v půl třetí v Krupce na Teplicku. Na stavbě haly v průmyslové zóně byl zavalen dělník a ani přes následnou...  celý článek

Rodičovská v životopisu: Patří tam, nebo ne?
Rodičovská v životopisu: Patří tam, nebo ne?

Sehnat práci s dítětem se dá, jen se na to musí správně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.