Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Koldům, chloubu socialismu, prolézal už jako dítě. Teď tam dělá správce

  13:15aktualizováno  13:15
Rodina Drexlerových byla na jaře 1952 jednou z prvních, které se nastěhovaly do zcela nového Kolektivního domu, tedy Koldomu, v Litvínově. Bohumilu Drexlerovi tehdy byly dva roky. A v Koldomu žije dodnes, dokonce tu působí jako správce.

Rodina Bohumila Drexlera se do Koldomu přestěhovala v roce 1952, to byly dnešnímu správci obřího komplexu dva roky. | foto: Tomáš Kassal, 5plus2.cz

„Jako děti jsme všude lezli, já měl od všeho klíče. To mi vlastně zůstalo,“ směje se Drexler.

Koldomů, unikátních staveb pro stovky lidí, již budou mít pod střechou i veškeré zázemí včetně jídelny či školky pro děti, mělo původně v Československu vyrůst sedm. Nakonec vznikl jediný, v Litvínově, jenž se stavěl od roku 1947 a dokončený byl o jedenáct let později.

Fotogalerie

Dům vyrostl pro zaměstnance nedaleké chemičky, kterých v něm mohlo bydlet čtrnáct set. Pro děti, jež v něm vyrůstaly, se stal rájem. Blízko je les, koupaliště i sportoviště.

„Pro nás jako děti ale bylo ideální, že tu byly široké chodby, teplo, pořád světlo, takže jsme si tu mohli hrát. Já byl navíc typ, který pořád musel něco organizovat. Tak jsem pro ostatní děti vymýšlel olympiády, fotbalové i hokejové zápasy,“ vzpomíná Drexler.

Třeba sprinty na 50 metrů se daly běhat přímo v tehdy propojených chodbách Koldomu. Pravda, házet oštěpem či hrát hokej musely děti venku. „Ale na chodbách se hrála okýnka s malým míčkem, brankami byly prohlubně u dveří. Bylo to zakázané, ale stejně jsme dělali slušný brajgl,“ vypravuje Drexler.

V Koldomu byla i společná jídelna, tělocvična a šachty na odpad

Dílo funkcionalistických architektů Evžena Linharta a Václava Hilského mělo svůj předobraz ve Francii, kde podobné objekty stavěl slavný Le Corbusier. Poválečný Koldům ale byl hodně ovlivněný myšlenkou komunismu a společného bydlení.

„Radostnější a plnější život obyvatelů Koldomu přinese užitek nejen jeho obyvatelům, ale i naší krásné vlasti na její cestě k socialismu,“ sliboval leták vydaný při zabydlování budovy.

Koldům v Litvínově

Stavěl se podle projektu Evžena Linharta a Václava Hylského z roku 1947. Starší křídlo bylo dokončené roku 1952, kdy se na jaře stěhovali první nájemníci. Zbytek se dodělával až do roku 1958.

Mohlo v něm bydlet až 1 400 zaměstnanců chemičky ve 352 bytech. Nájemné za byt 2+1 bylo 328 Kčs, za byt 3+1 430 Kčs. V závodní jídelně zaměstnanci chemičky platili za polévku a hlavní jídlo 4,70 Kčs, cizí strávníci o korunu víc.

V roce 1984 střední společná část Koldomu vyhořela. Poté v ní vznikl hotel, který už ale nefunguje. Podle posledních úvah by tu znovu mohla být školka či domov důchodců.

Aktuálně žije v objektu asi 550 obyvatel. Ve střední části stále existuje obchod s potravinami a restaurace.

Služby objektu byly opravdu bohaté: velká restaurace sloužila i jako závodní jídelna. Ve střední části byla i tělocvična, přednáškový sál, potraviny, kadeřník a holič, jesle i školka s nepřetržitým provozem. V suterénu byla společná prádelna, sušárna a mandl.

„Na konci každé chodby byly místnosti, jimž se říkalo spalovna. Tam byl násyp, do kterého se vysypal kýbl s odpady a spadlo to dolů šachtou, kde se to pak spalovalo v kotelně,“ dodává Drexler.

Bydlení v Koldomu bylo tehdy velmi prestižní, vždyť šlo o poválečné období a tady se najednou objevily nejmodernější byty.

„Bydlení tady bylo úplně nejprestižnější. Kdo dělal v chemičce a neměl žádné problémy, nahlásil, že chce byt tady a bez problémů ho dostal. Bydleli tu jak dělníci, tak doktoři, náměstci, vedoucí provozů,“ vzpomíná dnešní správce.

Společné bydlení, vycházející z tehdejšího sociálního inženýrství, se ale ukázalo jako nereálné ještě před dokončením litvínovského Koldomu. Z ojedinělého objektu se tak stal „běžný“ bytový dům, který je ale dnes technickou památkou.



Nejčtenější

Konflikt na koupališti v Dubí se odehrál jinak, tvrdí noví svědkové

Koupaliště v Dubí na Teplicku v den incidentu. NEPOUZIVAT

Zcela jiným způsobem popisují incident na koupališti v Dubí svědci, které oslovil server Romea.cz. Podle nejen romských...

Koupaliště zavádějí dvojí ceny. To je diskriminační, varuje inspekce

Za napadením nestojí naši Romové, říká starosta Dubí. Na koupališti proto...

Teplice a Krupka nemají plovárnu, a tak se zdejší lidé jezdí koupat do okolí. Tam je pak ale nával a mnozí přespolní...



Protestujeme proti zvýhodňování nepřizpůsobivých, říká lídr krajní pravice

Shromáždění Dělnické strany sociální spravedlnosti proti násilí a rasismu (18....

Dělnická strana sociální spravedlnosti uspořádala u budovy městského úřadu v Dubí protest „proti násilí, rasismu...

Teplice - Sparta 0:4, všechny góly za půli, na třech se podílel Stanciu

Sparťanští fotbalisté společně oslavují branku v duelu s Teplicemi.

Sparťanští fotbalisté po dlouhé době svým fanouškům rozdávali radost. V utkání 4. kola v Teplicích vstřelili za poločas...

Odsouzený za zneužití 160 dívek zůstává ve vazbě. Soud ho nepropustil

Obžalovaný Jaroslav Půlpán u Vrchního soudu v Praze (16. 8. 2018)

Dvaadvacetiletý Jaroslav Půlpán se na svobodu hned tak nepodívá. Vrchní soud v Praze ve čtvrtek prodloužil jeho pobyt...

Další z rubriky

Studenti navrhli, jak by šlo oživit území bývalé plovárny v Krupce

Některé z vystavených studentských návrhů.

Studenti z Česka i zahraničí se zapojili do projektu, jehož cílem bylo vytvořit návrh, jak by se mohlo do budoucna...

Nejsem přesvědčen o nedostatku zdravotníků, říká šéf nemocnice v Kadani

Petr Hossner působil jako lékař a posléze i člen vedení Nemocnice Most,...

Městská nemocnice v Kadani si letos připomíná 40 let své existence. Za poslední rok zaznamenává nárůst pacientů téměř...

Francouz šel 2 200 kilometrů uctít v Litvínově strýce a jiné oběti válek

Francouzský spisovatel Laurent Guillet na litvínovském hřbitově.

K památníku na litvínovském hřbitově dopoledne dorazil po téměř 2 200 kilometrech pěšky francouzský spisovatel Laurent...

Najdete na iDNES.cz