"Ministerstvo vrátilo věc zpátky na krajský úřad k novému projednání," potvrdila mluvčí Krajského úřadu Ústeckého kraje Magdalena Hanáčková.
Výjimky umožňující stavbu větrných elektráren v cenné ptačí oblasti vydal krajský úřad. Ministerstvo výjimky zrušilo se zdůvodněním, že krajští úředníci nezvážili vliv projektu na všechny zvířecí druhy, které měli. Zejména na tetřívka obecného, který v lokalitě žije a na jehož přítomnost upozornili odpůrci výstavby.
Větrné elektrárny u MoldavyMají být vysoké od 154 do 186 metrů a za rok vyrobit 156 tisíc megawatthodin elektrické energie. V roce 2003 na stejném místě Česká inspekce životního prostředí zarazila výstavbu 32 větrníků firmě Tošovský, s. r. o., zákaz pak potvrdil tehdejší ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Zrušené výjimky z ochrany životního prostředí nynější projekt firmy EP Renewables minimálně zbrzdí. V extrémním případě je možné, že sběr podkladů pro jejich vydání potrvá i rok. |
"Určitě je to dobrá zpráva," vítá rozhodnutí ministerstva Ivana Ježková z občanského sdružení Přátelé zeleného údolí Muldy, které odvolání proti výjimkám podalo.
Nové rozhodnutí o výjimkách by mohli úředníci vypracovat v průběhu února či března. Do té doby nesmí investor požádat o územní rozhodnutí a stavební povolení. Navíc lze předpokládat, že pokud krajský úřad výjimky vydá, odpůrci se odvolají znovu.
Zájem firmy stále trvá
"Zájem EP Renewables o projekt Moldava trvá," říká však mluvčí firmy Daniel Častvaj.
Proti větrným elektrárnám se staví také občanské sdružení Ametyst a Česká ornitologická společnost. Lokalita plánované výstavby spadá do Ptačí oblasti Východní Krušné hory, kde žijí chráněné druhy ptactva.
"Elektrárny zásadně naruší celistvost celé oblasti," upozornil už dříve profesor Vladimír Bejček, který se na stanovení ochranných norem v ptačí oblasti v minulosti podílel.
Lokalita je navíc součástí přírodního celku Natura 2000, jenž musí Česko podle Evropských směrnic chránit.
Proti jsou i Němci, Moldava dostala zaplaceno
Proti projektu vystupuje i německá strana. Záměr kritizují představitelé příhraničních obcí a dvou spolkových okresů, jejichž obyvatelé by měli zhruba 170 metrů vysoké větrníky na dohled.
"Výstavba je pro oblast kontraproduktivní. Byla by zátěží pro obyvatele a měla by negativní vliv na přírodu," řekl už dříve poslanec Saského zemského sněmu za FDP Holger Zastrow. Němečtí odpůrci větrníků se dohodli, že případné stavební povolení dají k soudu.
Projekt má ale i své zastánce. Ty reprezentoval třeba někdejší místostarosta Moldavy Tomáš Tvrdík, který během své funkce záměr veřejně podporoval. Firma totiž obci vyplatila čtyři miliony za spolupráci při prosazování projektu a Moldava by dostávala i podíl ze zisku.
Místopředseda představenstva EP Renewables František Čupr se odpůrce snažil přesvědčit tím, že větrníky budou pod horizontem a jejich vztyčení se lokality výrazně nedotkne. "Budeme k přírodě velice šetrní. Dopad na krajinný ráz nebude zásadní," tvrdil.
