Na předražený nákup zařízení pro nemocnice Krajské zdravotní mohou doplatit města v Ústeckém kraji.

Na předražený nákup zařízení pro nemocnice Krajské zdravotní mohou doplatit města v Ústeckém kraji. | foto: Martin Adamec, MAFRA

Spor o evropské dotace Krajské zdravotní ohrožuje hospodaření měst

  • 4
Města v Ústeckém kraji s obavami sledují, jak dopadne spor Evropské unie s Krajskou zdravotní, která spravuje pět největších severočeských nemocnic. Unie hrozí, že kvůli problémovému čerpání peněz Krajskou zdravotní zastaví proplácení 14,5 miliardy korun z Regionálního operačního programu Severozápad.

"Kdyby se to stalo, tak to město položí na řadu let dopředu. Veškeré projekty by se musely okamžitě zastavit," uvedl primátor Děčína František Pelant. Děčín z Regionálního operačního programu (ROP) Severozápad platí projekty za 840 milionů korun.

Začátek problémů

Problémy s dotacemi způsobila zakázka, kterou Krajská zdravotní vypsala v říjnu 2008.

Za 420 milionů pořídila magnetickou rezonanci, rentgeny a další zdravotnické zařízení.

Od první chvíle se ozývaly kritické hlasy, že jde o předraženou zakázku. Antimonopolní úřad udělil KZ za tento tendr pokutu 700 tisíc.

Podle auditu ministerstva financí KZ zaplatila o 31 milionů více, než musela. Už loni v prosinci kvůli této zakázce podal ministr Kalousek trestní oznámení.

Ústí nad Labem takto platí projekty za více než miliardu korun od modernizace domu kultury po přestavbu městského centra. "Nedokážu si představit, co by zastavení dotací znamenalo. To by byl vážný zásah," říká ústecký radní a člen výboru regionální rady Arno Fišera.

On sám odmítá, aby kvůli problémům v Krajské zdravotní přišel o peníze celý kraj. "Jestli si někdo vymyslel projekt Krajská zdravotní a pochybil, tak ten musí nést důsledky, a ne ti, kteří pracovali na projektech podle předpisů," míní.

Celkem se z ROP Severozápad financuje kolem 180 projektů, peníze z programu využívají i menší města a obce. Ty by kvůli svým omezeným rozpočtům pocítily utnutí dotací nejvíce.

Třeba Jirkov za 57 milionů revitalizuje historické centrum. "Máme to kryté úvěrem. Úvěr bychom museli přetáhnout na dlouhodobý a splácet ho z rozpočtu města," uvažuje o nejkrajnější variantě starosta Jirkova Radek Štejnar.

Nejistota skončí do dvou měsíců

Hrozbu zastavení toku peněz z EU do kraje by odvrátilo, pokud by Krajská zdravotní Bruselu vrátila část poskytnutých dotací. Současně Brusel žádá, aby z ROP Severozápad už do Krajské zdravotní nešla ani koruna (více čtěte zde).

EU chce peníze zpět podle všeho kvůli problematickému nákupu zdravotnických přístrojů za 420 milionů korun z roku 2008. Audit ministerstva financí totiž zjistil, že Krajská zdravotní zaplatila o 31 milionů korun více, než je obvyklá cena. Jinými slovy šlo podle ministerstva o předražený nákup (více čtěte zde).

Výše částky, kterou by měla Krajská zdravotní vracet, zatím není jasná. Podle člena výboru regionální rady Jakuba Pánika to má být přes 170 milionů. Mluvčí regionální rady Marcela Klíchová to však rozporuje. "O tom, o jakou částku půjde, se budeme teprve dohadovat. Ale nemělo by to být více než sto milionů," uvedla Klíchová.

Kvůli kauze koncem července mimořádně zasedne výbor regionální rady, který bude jednat o postupu dohadování s EU. Jednání o dotacích by mělo skončit do dvou měsíců. Poté by mělo být jasné, jestli do kraje evropské peníze budou proudit i dál.